Zápisník

Tuhá bitva o veganskou majolku

Zajetý potravinářský průmysl reaguje na rostoucí popularitu Just Mayo dost agresivně a brání se všemi dostupnými prostředky, včetně ne zrovna poctivé PR kampaně.

Veganská náhražka majonézy Justy Mayo je vyrobená z řepkového oleje a místo vaječného žloutku obsahuje proteiny z hrachu.

Je tedy bez vajec, bez cholesterolu, bez lepku i bez laktózy. Takže vlastně o majonézu už vůbec nejde.

Což hodně vadí přímé konkurenci (zejména v Unileveru z toho mají špatné spaní) i regulátorům (americký úřad FDA žádá přejmenování výrobku).

Firma Hampton Creek úplný svatoušek asi nebude. Nicméně je hodně zajímavé sledovat situaci, kdy se inovatitvní produkt dostává z okrajových krámků se zdravou výživou do mainstreamu.

Sám proti inovacím v téhle oblasti vůbec nic nemám. A pokud se podaří dostat na trh potraviny, které umí nahradit maso a současně vycházejí pouze z rostlinných proteinů, tak jedině fandím.

Samozřejmě ale za předpokladu, že budou chutné a kulinárně zcela samostatné. Což se zrovna u Just Mayo (alespoň podle odezvy na trhu a reakcí zákazníků) zatím dost daří.

Dobrá škrabka je základ

Hlavně pro zdravé nervy v kuchyni a rychlou práci bez rozčilování. Vlevo je klasická kovová na univerzální použití (poslední jsem si vyhodil), vpravo škrabka zoubkatá. Killer na loupání plodové zeleniny s hladkou slupkou (rajčata, papriky) a ovoce (broskve, mango).

Latte art za všechny prachy

Ano, podle nejnovější studie má latte art vliv na vnímání kávových nápojů. Pokud si ji ale rozkliknete celou, budete možná vyděšení z toho, co všechno vědci za latte art považují a na čem svůj výzkum vlastně postavili.

V reálu se dá z latte artu poznat dost, ale nejde ani tak o tvar a typ obrázku jako spíš o vzhled našlehaného mléka.

Pokud je na povrchu kávy suchá pěna s velkými bublinami, můžete hodně přesně odvodit chuť (se silnou varnou příchutí), texturu (suchá) i teplotu nápoje (příliš vysoká).

Ale to je samozřejmě jen extrém pro vyloženě nepvoedenou kávu s přešlehaným mlékem. Menší rozdíly v chuti poznáte samozřejmě až po ochutnání.

A i když se to nezdá tak rozdíly tam opravdu jsou. Matt Perger třeba dobře popsal vliv latte artu na chuť prvního doušku po napití.

V praxi a i u výtečně připravené kávy s mléčnou pěnou jde ale nejvíc o použité mléko a čerstvost nápoje.

UHT mléko z tetrapaku bude vždy pozadu a na první dobrou ho poznáte podle silné varné příchutě.

Doba od kávovaru k přinesení na stůl zase ovlivní to, jak moc se jemně našlehaná pěna stihne separovat. A je fakt velký rozdíl, když se napijete v první minutě, nebo až po delší chvíli, kdy mléko z jemné mikropěny vypadne.

Takže za mě vždy určitě tenhle trojboj – 1) dobré čerstvé mléko, 2) šikovný barista a 3) první doušek co nejdříve! :)

Pravda o marinádách? Jsou většinou na prd

Pěkné shrnutí nejrůznějších mýtů a faktů o marinádách. V té angličtině se to ale bohužel trochu ztratí a není to taky moc přehledně udělané. Proto jen krátké shrnutí:

1) Ano, maso solit co nejdříve.

2) Ne, marinády s olejem nepronikají do hloubky a ani maso nezkřehčují.

3) Marináda ochutí povrch a proto musí být výrazná, aby obstála vedle výrazných chutí opečeného masa.

4) Ano, kyselé marinády můžou u masa na povrchu udělat blátivou konzistenci (citron, ocet + ještě horší jsou směsi na marinádu, které obsahují zkřehčující aditiva).

5) A ano – přebytky marinády a olej se v žáru grilu rády přepalují. Pokud navíc přidáte cukr, tak povrch karamelizuje (a někdy i hoří) o řád rychleji.