Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Hledal jsem si teď něco o syřidlech kvůli nově otevřené vege sýrárně Vegsýr. Ano, opravdu takový žánr existuje a celé je to postavené na použití alternativního syřidla, které se získává extrakcí z kultivované plísně.
Tradičně se živočišné syřidlo (chymosin) získává extrakcí z telecích žaludků. V poměru ke spostřebě sýra jsou ale malá telátka poměrně nedostatkové zboží, a tak si sýraři museli pořídit alternativní zdroj.
Současná produkce chymosinu je postavená na geneticky modifikovaných mikroorganismech (bakterie, kvasinky nebo plísně), do kterých byl přenesen telecí gen (ehm) pro tvorbu chymosinu.
Ty se pak v průmyslovém měřítku namnoží, chymosin se vyextrahuje a pročistí. Ve výsledku je pak naprosto shodný s chymosinem z telecích žaludků.
Čistě technicky je to dost dobrá ukázka GMO technologie v potravinářství, jejíž využití se schválilo různě po světě už cca v devadesátých letech. A v dnešní době je na takovémto syřidle postavena naprostá většina vyráběných sýrů (v US a UK okolo 90 % produkce).
Na obalech sýrů se GMO původ syřidla značit nemusí. Samotné syřidlo neobsahuje ani ň z mikroorganismů a stejně tak hotový sýr neobsahuje ani syřidlo.
Pokud si ale doma pěstujete strach z GMO, tak teda bacha i na sýry. Bu bu bu! GMO! Baf! :)
Související:
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO
Nový podnik je prvním krokem Davida Changa směrem k vlastnímu fast food řetězci.
Fuku servíruje sendvič se smaženým kuřecím za 8 dolarů (jediné další položky na menu jsou hranolky a sezónní salát).
Maso je z kuřecích stehen. S habanero marinádou, podmáslím a tajným mixem koření. Po usmažení se kuře podává v napařené bramborové žemli potřené máslem s trochou fermentované cizrnové pasty.
Chang hodně zamakal na tom, aby dokázal konkurovat cenou i běžným fastfoodům (viz tabulka zde). Jeho sendvič je sice o něco dražší, kuřata jsou ale jen z malých farem (s volným výběhem), takže se dokázal vyhnout sporným velkochovům.
Vše jen na stojáka, velmi jednoduše. Další jídla jsou prý ve vývoji.
Hodně zajímavý, co říkáte? Pokud pojedete do New Yorku, tak určitě vyzkoušejte.
Já to říkám furt, že nejlepší řízky jsou právě z kuřecích stehen. A na český řízek v chlebu ještě taky jednou dojde. Mark my words! :))
11. červen 2015 21:06:47 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Takhle mladý ho zelináři ani nemají. Většinou ho nechají dorůst alespoň na dvojnásobnou velikost s velkými vyvinutými žebry.
Pěstovaný v nádobě je to jen malý prdek, ale potěší, to zas jo... :)
11. červen 2015 19:06:42
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Super článek k zamyšlení. Pokud chceme uživit 7 miliard lidí a použili bychom k tomu zemědělskou produkci postavenou na malých farmách a praktikách ekologického zemědělství.
O kolik víc půdy bychom museli zabrat pro zemědělství? Kolik procent populace by muselo začít pracovat v sektoru zemědělské výroby? Jak by se změnila cena a dostupnost potravin? Jak by se změnila spotřeba vody pro zemědělskou výrobu? Jak by se změnila celková biodiverzita?
Pro někoho možná až příliš radikální obhajoba moderního intenzivního zemědělství, ale já tenhle pohled beru jako osvěžující. Pokud téma sledujete, určitě stojí za přečtení. Je to navíc super protiváha k aktivistickým článkům od Pollana a Bittmana.
Ted Nordhaus, autor článku, je navíc jedním z tvůrců Ekomodernistického manifestu. To jen abyste věděli, odkud vítr fouká.
11. červen 2015 14:06:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSezóna se začíná rozjíždět na plné pecky. Raná kapusta, nové brambory, hrášek, okurky, kedlubny, jahody, třešně a pořád ještě i chřest.
Taky jsem tu dnes našel plnou přepravku česnekových výhonků. Velká radost! :)
Postupy na domácí výrobu másla ze šlehačky jste už určitě někde viděli. Není to vůbec nic složitého.
Dnes tu mám ale zajímavou variaci, která ke smetaně přidává i podíl creme fraiche. Vzniklé máslo má pak mírně nakyslou a o něco bohatší chuť než máslo čistě ze sladké smetany.
V našem kulturním kontextu už jsme máslo z kysané smetany úplně vytěsnili, takže to berte jako bezva příležitost, jak se k mírně nakyslému máslu vrátit.
Mrkněte na postup šéfcukráře Michaela Laiskonise (ex Le Bernardin), je to vážně dost jednoduché.
Podíl smetany a creme fraiche je 60:40. Obojí se pak šlehá tak dlouho, dokud se neoddělí mléčný tuk od podmáslí (druhé foto). Vzniklé máslo pak už stačí jen pořádně prohnětat ve studené vodě (to aby se vyplavilo co nejvíc podmáslí) a máte hotovo (poslední foto, před zabalením do papíru).
A co to panenské máslo (virgin butter)? To si můžete vyzkoušet při cestě. Je to vynález dánského mlékaře Patrika Johanssona, který takhle označuje máslo těsně předtím, než se z něj plně oddělí podmáslí. Máslo je již mírně hrudkovaté (detaily čtěte tady) ale pořád mám v sobě ještě spoustu podmáslí (a obsah tuku okolo 40 %).
Přesný postup, který zahrnuje i pečlivou přípravu smetany před zmáselněním, jsem nikde nenašel. Doma si ale aspoň můžete vyzkoušet tu konzistenci (viz první foto). Část másla jsem si takhle odložil a má to vážně něco do sebe (s chlebem z Praktiky tím tuplem!).
Pokud to budete zkoušet, sledujte pozorně konzistenci v průběhu šlehání a podle potřeby ochutnávejte. Ten přechod je tam poměrně dost zřetelný. Ale bacha – jsou to opravdu jen vteřiny, než se začne tuk oddělovat ve velkém.
Budu s ním experimentovat ještě dál, tak dám vědět. Až teď jsem navíc zjistil, že jsem tohle máslo od Johanssona pravděpodobně ochutnal v Nomě, kam ho dodává. Tehdy jsem ještě moc nevěděl, o co jde, ale podle mě to bylo ono.
9. červen 2015 15:06:49
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
