Dnes něco pro fanoušky sci-fi, ale hlavně pro ty, co už viděli nebo četli Marťana (pokud se bojíte spoilerů, nečtěte dál).
Jak moc realistická je v Marťanovi pasáž s pěstováním brambor? Šlo by to v reálu stejně? A je možné na Marsu vůbec něco pěstovat? Vemu to pěkně postupně.
Uspěl by hlavní hrdina s popsaným pěstováním v reálu?
Bohužel moc ne. Sázel brambory určené k jídlu, které se na cestu do vesmíru obvykle ozařují a lyofilizují, takže ztrácejí schopnost klíčit. To za prvé.
Druhý problém by měl se světlem. Na Marsu je nižší intenzita slunečního záření (asi 60 % ve srovnání se Zemí). Plus brambory pěstoval v uzavřeném prostoru s minimem oken. Aby rostliny přežily, musel by jim výrazně přisvítit LED světlem o specifické vlnové délce (energii by měl z jaderného reaktoru nebo ze solárních panelů).
Třetí zrada byla v samotné půdě, která obsahuje jedovaté perchloráty. Půdu z Marsu by tedy musel nějakým způsobem promýt a vysušit.
Půda na Marsu ale není zas až tak mrtvá
Podle NASA (i podle pokusů) půda obsahuje většinu potřebných prvků i realativní dostatek dusíku. Bohužel ale není jasné v jakých přesných poměrech (a jestli neobsahuje škodlivé těžké kovy).
Pro pěstování by možná bylo praktičtější akvaponické pěstování, kdy jsou rostliny ve vodě s přesně dávkovanými nutrienty.
A co voda?
Na produkci kilo biomasy v uzavřeném systému je potřeba zhruba 200 l vody. Tu by bylo potřeba na Mars přivézt (neskutečně drahé) nebo ji na Marsu vytěžit (zatím neskutečně obtížné).
Podle NASA už voda na Marsu je, není ale úplně jisté jak ji snadno vytěžit a jaké by na to bylo spolehnutí. Je jí hodně na pólech, tam je ale zase děsná zima. Kolik a jak hluboko je vody pod zemí se zatím moc neví.
Co nižší gravitace a tlak?
Podle pokusů, které dělá NASA ve vesmíru, už víme, že se rostliny při růstu objedou i bez gravitace (nebo v pohodě s nižší gravitací). Jsou naprogramované tak, že růst kořenů orientují opačně od zdroje světla.
Další malou výhodou je to, že rostliny nepotřebují k růstu plný atmosférický tlak a vystačí si (pro přežití) zhruba s jeho desetinou. To je super, protože by se ušetřilo na provozu vesmírného skleníku k pěstování. Praktické to ale zase moc není, protože případný zahradník by musel do skleníku chodit ve skafandru.
Výhodou pěstování rostlin je to, že do systému přidávají kyslík a odebírají kysličník uhličitý. Aby ale na uzavřený systém bylo spolehnutí, musel by mít obrovský rezervní objem (aby se pokryly rozdíly v čase), což zase všechno komplikuje (scénář ve filmu by byl reálný jen s pořádnou zásobou plynů a klasickými výměníky).
Přežil by hlavní hrdina jen na bramborách?
Dost obtížně, ale v knize si pomáhal dalšími potravinami a nutričními doplňky, takže asi ano.
Naše pozemská dieta zahrnuje přibližně 1000 druhů. Absolutní minimum, se kterým se pro tyhle účely operuje je asi 30 až 40 druhů, ideálně alespoň 50. A minimální pěstební plocha pro super-intenzivní pěstování, ze které by vyžil jeden člověk, je asi 50 m2 (pro jídlo, pro kyslík stačí 25 m2).
Na to aby něco takového v reálu fungovalo, je ale potřeba další zkoumání a pokusy. Je potřeba ještě přesněji vědět, co všechno na Marsu je a co by se muselo přivézt. A navržený systém by musel být neskutečně odolný a spolehlivý.
Lidé jsou ve vesmíru a na oběžné dráze už několik let. Zatím jsme ale jen u jednoduchého systému s názvem Veggie, který zvládl vypěstovat salát.
Bonus tip
Pokud vás bavil Marťan, možná vás zaujme Aurora nebo Seveneves. Téma přežití ve vesmíru a křehkosti života na Zemi na plné obátky.
Čtěte dále
10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru
14. říjen 2015 13:10:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Pořád hodně dobrý. Super milý servis a na lístku minimálně dvacet jídel co bych chtěl z fleku ochutnat.
Vybral jsem nakonec specialitu dne - otevřené lasagne s mořskými plody a chřestem (289 Kč). Trochu těžké, omáčkové, ale plné chuti a děsně mi to zrovna bodlo.
Lituju, že je mám tak daleko. Rád bych chodil častěji... :)
27. červen 2015 20:06:27
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Tvaronočky a další tvarohové vylomeniny s jahodami právě teď na zápisníku ;) Tvaroh je pán! #prkýnko
25. červen 2015 19:06:30
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Tvarohové knedlíky s jahodami umí nejlíp babička. To je jasné, to nemusíme dál koumat, že jo. Teď ale co dělat, když u babičky nejsme a chceme zkusit něco nového. Máme tvaroh, jahody a máslo.
Tvaronočky
Aneb když se nechce nic šoulat ani plnit. Ba co víc. Lenost je tak vysoká, že se nechce ani zadělávat na těsto na knedlíky.
Začněte s vykapaným tučným tvarohem (obyč z vaničky). Nebudete ho vlastně ani kapat, ale úplně postačí, když ho vymačkáte mezi vrstvou papírových utěrek (mrkněte na fotku). Je to hotové za tři minuty a bez složitého štelování plátýnka. Tvaroh malinko oschne a přestane se lepit na ruce.
Teď rychlovka bez zbytečných řečí. Z tvarohu vytvarujte malé nočky (dají se střílet ve velkém tempu i z cukrářského pytlíku), které si dejte na talíř vysypaný krupicí. Trochu s nim zaštěrkejte, ať se obalí (foto). A máte hotovo!
Jo fakt, nerozvaří se to a bude to úžasné. Tvaronočky se vaří málo přes minutu a ihned se podávají, aby nevychladly.
Uvnitř jsou teplé, měkké, tvarohové a zvenčí mají jen teňounkou slupku, která snadno lupne. Trochu kouzlo, řekl bych.
Máslové jahody
Teď co k tvaronočkům? No přece jahody na másle, to je jasné. Nic lepšího neexistuje.
Teplá šťáva z jahod a rozpuštěné máslo, které se spolu míchají na dně talíře. To je na tvarohových knedlících asi ten nejlepší pocit na světě. Takže nekoumejte a hned to zkuste.
Očistěte si jahody a rozpusťte máslo. Když je teplé, přidejte jahody a slabou minutku krátce poduste. Odstavte, přikryjte pokličkou a nechte chvíli dojít.
Jahody pustí spoustu růžové šťávy, kterou promíchejte s máslem a je hotovo. Právě jste sestrojili neuvěřitelně dobrou jahodovou omáčku pod tvaronočky!
Tvarohové knedlíky skoro beze všeho
A teď, kdyby se vám přeci jen chtělo dělat s klasickými knedlíky. Použijte opět vymačkaný tučný tvaroh. A stejně jako byste pracovali s těstem s ním obalte jahody.
Překvápko – ono to fakt jde. Obalte je potom stejně jako tvaronočky v krupici a máte hotovo!
Knedlíky se vaří jeden a půl až tři minuty podle velikosti. Okolo minuty a půl budou mít pěknou slupku a uvnitř ještě trochu tekutého tvarohu a prohřátou jahodu (foto). U tří minut už je tvaroh napevno a jahoda je měkká.
A bacha – spotřeba tvarohu je vysoká. Z jedné vaničky zvládnete cca 10 až 12 knedlíků podle šikovnosti.
Jinými slovy – nebojte se tvarohu!
Je to náš český a úplně dokonalý vynález. Jezte ho víc. Hrajte si s ním. Dopřávejte si ho!
25. červen 2015 19:06:32
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Pokud vám tahle kanadská hranolková specialita v Praze chyběla, tak už za chvilku budete moct chodit do nového podniku Garage, který otevírá na Křižíkově hned naproti Můj šálek kávy.
Mezi všudypřítomnými burgery a hot dogy příjemné osvěžení!
25. červen 2015 09:06:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku