Dnes něco pro fanoušky sci-fi, ale hlavně pro ty, co už viděli nebo četli Marťana (pokud se bojíte spoilerů, nečtěte dál).
Jak moc realistická je v Marťanovi pasáž s pěstováním brambor? Šlo by to v reálu stejně? A je možné na Marsu vůbec něco pěstovat? Vemu to pěkně postupně.
Uspěl by hlavní hrdina s popsaným pěstováním v reálu?
Bohužel moc ne. Sázel brambory určené k jídlu, které se na cestu do vesmíru obvykle ozařují a lyofilizují, takže ztrácejí schopnost klíčit. To za prvé.
Druhý problém by měl se světlem. Na Marsu je nižší intenzita slunečního záření (asi 60 % ve srovnání se Zemí). Plus brambory pěstoval v uzavřeném prostoru s minimem oken. Aby rostliny přežily, musel by jim výrazně přisvítit LED světlem o specifické vlnové délce (energii by měl z jaderného reaktoru nebo ze solárních panelů).
Třetí zrada byla v samotné půdě, která obsahuje jedovaté perchloráty. Půdu z Marsu by tedy musel nějakým způsobem promýt a vysušit.
Půda na Marsu ale není zas až tak mrtvá
Podle NASA (i podle pokusů) půda obsahuje většinu potřebných prvků i realativní dostatek dusíku. Bohužel ale není jasné v jakých přesných poměrech (a jestli neobsahuje škodlivé těžké kovy).
Pro pěstování by možná bylo praktičtější akvaponické pěstování, kdy jsou rostliny ve vodě s přesně dávkovanými nutrienty.
A co voda?
Na produkci kilo biomasy v uzavřeném systému je potřeba zhruba 200 l vody. Tu by bylo potřeba na Mars přivézt (neskutečně drahé) nebo ji na Marsu vytěžit (zatím neskutečně obtížné).
Podle NASA už voda na Marsu je, není ale úplně jisté jak ji snadno vytěžit a jaké by na to bylo spolehnutí. Je jí hodně na pólech, tam je ale zase děsná zima. Kolik a jak hluboko je vody pod zemí se zatím moc neví.
Co nižší gravitace a tlak?
Podle pokusů, které dělá NASA ve vesmíru, už víme, že se rostliny při růstu objedou i bez gravitace (nebo v pohodě s nižší gravitací). Jsou naprogramované tak, že růst kořenů orientují opačně od zdroje světla.
Další malou výhodou je to, že rostliny nepotřebují k růstu plný atmosférický tlak a vystačí si (pro přežití) zhruba s jeho desetinou. To je super, protože by se ušetřilo na provozu vesmírného skleníku k pěstování. Praktické to ale zase moc není, protože případný zahradník by musel do skleníku chodit ve skafandru.
Výhodou pěstování rostlin je to, že do systému přidávají kyslík a odebírají kysličník uhličitý. Aby ale na uzavřený systém bylo spolehnutí, musel by mít obrovský rezervní objem (aby se pokryly rozdíly v čase), což zase všechno komplikuje (scénář ve filmu by byl reálný jen s pořádnou zásobou plynů a klasickými výměníky).
Přežil by hlavní hrdina jen na bramborách?
Dost obtížně, ale v knize si pomáhal dalšími potravinami a nutričními doplňky, takže asi ano.
Naše pozemská dieta zahrnuje přibližně 1000 druhů. Absolutní minimum, se kterým se pro tyhle účely operuje je asi 30 až 40 druhů, ideálně alespoň 50. A minimální pěstební plocha pro super-intenzivní pěstování, ze které by vyžil jeden člověk, je asi 50 m2 (pro jídlo, pro kyslík stačí 25 m2).
Na to aby něco takového v reálu fungovalo, je ale potřeba další zkoumání a pokusy. Je potřeba ještě přesněji vědět, co všechno na Marsu je a co by se muselo přivézt. A navržený systém by musel být neskutečně odolný a spolehlivý.
Lidé jsou ve vesmíru a na oběžné dráze už několik let. Zatím jsme ale jen u jednoduchého systému s názvem Veggie, který zvládl vypěstovat salát.
Bonus tip
Pokud vás bavil Marťan, možná vás zaujme Aurora nebo Seveneves. Téma přežití ve vesmíru a křehkosti života na Zemi na plné obátky.
Čtěte dále
10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru
14. říjen 2015 13:10:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Konečně barman, který mi rozumí.
29. leden 2015 17:01:10
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Ahoj Brno!
29. leden 2015 15:01:30
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Po roce provozu jsem zjistil, že stojím frontu z opačné strany. LOL.
29. leden 2015 10:01:51 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jestli je teď v Česku nějaký nejotravnější trend, který už nemůžu ani cítit, tak volím bez zaváhání burgry. Je jich moc, jsou všude a většinou v nevalné kvalitě.
Vedle toho je tu ale naštěstí pořád pár fajn podniků, kde se do mletého masa nemusíte bát kousnout. A přesně tahle místa se celý rok snažil mapovat Brewsta z Czech Please ve svém každoročním žebříčku burgerů.
Spoilovat nebudu, hezky si to celé projeďte. Stláskal toho asi metrák! :)
28. leden 2015 13:01:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jak jsem tipoval posledně, s rozšířením pravomocí kontrol restaruací na SZPI od letoška dojde i k zásadnímu průlomu v informování veřejnosti.
SZPI začne nově zveřejňovat i negativní výsledky kontrol na svém webu Potraviny na pranýři. Vůbec poprvé se tak veřejnost dozví, které restaurace, cukrárny nebo kavárny šidily na jídle nebo nápojích.
V praxi by to mělo vypadat podobně jako u dosud zveřejňovaných potravin z obchodu jen s tím rozdílem, že k záznamům přibyly nové ikony podle typu provozovny (což může být cukrárna, čerpací stanice, internetový obchod, maloobchod, mobilní stánek s občerstvením, pivnice-bar-herna, přeprava, restaurace, rychlé občerstvení, velkoobchod, vinárna-vinotéka nebo výroba).
Ze strany SZPI je to poměrně odvážný krok. Jsem dost zvědavý, jak se to ujme. Od zveřejňování výsleků kontrol je to už jen malý krok k známkování provozoven podle výsledků.
Aktualizace
Tady je ještě rozhovor se šéfem odboru kontroly SZPI Jindřichem Pokorou. 40 nových lidí na 35000 provozoven, které mají nově v pramoci.