Zápisník

Brambory na Marsu? Hodně ztuha

Dnes něco pro fanoušky sci-fi, ale hlavně pro ty, co už viděli nebo četli Marťana (pokud se bojíte spoilerů, nečtěte dál).

Jak moc realistická je v Marťanovi pasáž s pěstováním brambor? Šlo by to v reálu stejně? A je možné na Marsu vůbec něco pěstovat? Vemu to pěkně postupně.

Uspěl by hlavní hrdina s popsaným pěstováním v reálu?
Bohužel moc ne. Sázel brambory určené k jídlu, které se na cestu do vesmíru obvykle ozařují a lyofilizují, takže ztrácejí schopnost klíčit. To za prvé.

Druhý problém by měl se světlem. Na Marsu je nižší intenzita slunečního záření (asi 60 % ve srovnání se Zemí). Plus brambory pěstoval v uzavřeném prostoru s minimem oken. Aby rostliny přežily, musel by jim výrazně přisvítit LED světlem o specifické vlnové délce (energii by měl z jaderného reaktoru nebo ze solárních panelů).

Třetí zrada byla v samotné půdě, která obsahuje jedovaté perchloráty. Půdu z Marsu by tedy musel nějakým způsobem promýt a vysušit.

Půda na Marsu ale není zas až tak mrtvá
Podle NASA (i podle pokusů) půda obsahuje většinu potřebných prvků i realativní dostatek dusíku. Bohužel ale není jasné v jakých přesných poměrech (a jestli neobsahuje škodlivé těžké kovy).

Pro pěstování by možná bylo praktičtější akvaponické pěstování, kdy jsou rostliny ve vodě s přesně dávkovanými nutrienty.

A co voda?
Na produkci kilo biomasy v uzavřeném systému je potřeba zhruba 200 l vody. Tu by bylo potřeba na Mars přivézt (neskutečně drahé) nebo ji na Marsu vytěžit (zatím neskutečně obtížné).

Podle NASA už voda na Marsu je, není ale úplně jisté jak ji snadno vytěžit a jaké by na to bylo spolehnutí. Je jí hodně na pólech, tam je ale zase děsná zima. Kolik a jak hluboko je vody pod zemí se zatím moc neví.

Co nižší gravitace a tlak?
Podle pokusů, které dělá NASA ve vesmíru, už víme, že se rostliny při růstu objedou i bez gravitace (nebo v pohodě s nižší gravitací). Jsou naprogramované tak, že růst kořenů orientují opačně od zdroje světla.

Další malou výhodou je to, že rostliny nepotřebují k růstu plný atmosférický tlak a vystačí si (pro přežití) zhruba s jeho desetinou. To je super, protože by se ušetřilo na provozu vesmírného skleníku k pěstování. Praktické to ale zase moc není, protože případný zahradník by musel do skleníku chodit ve skafandru.

Výhodou pěstování rostlin je to, že do systému přidávají kyslík a odebírají kysličník uhličitý. Aby ale na uzavřený systém bylo spolehnutí, musel by mít obrovský rezervní objem (aby se pokryly rozdíly v čase), což zase všechno komplikuje (scénář ve filmu by byl reálný jen s pořádnou zásobou plynů a klasickými výměníky).

Přežil by hlavní hrdina jen na bramborách?
Dost obtížně, ale v knize si pomáhal dalšími potravinami a nutričními doplňky, takže asi ano.

Naše pozemská dieta zahrnuje přibližně 1000 druhů. Absolutní minimum, se kterým se pro tyhle účely operuje je asi 30 až 40 druhů, ideálně alespoň 50. A minimální pěstební plocha pro super-intenzivní pěstování, ze které by vyžil jeden člověk, je asi 50 m2 (pro jídlo, pro kyslík stačí 25 m2).

Na to aby něco takového v reálu fungovalo, je ale potřeba další zkoumání a pokusy. Je potřeba ještě přesněji vědět, co všechno na Marsu je a co by se muselo přivézt. A navržený systém by musel být neskutečně odolný a spolehlivý.

Lidé jsou ve vesmíru a na oběžné dráze už několik let. Zatím jsme ale jen u jednoduchého systému s názvem Veggie, který zvládl vypěstovat salát.

Bonus tip
Pokud vás bavil Marťan, možná vás zaujme Aurora nebo Seveneves. Téma přežití ve vesmíru a křehkosti života na Zemi na plné obátky.

Čtěte dále
10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru

14. říjen 2015 13:10:25 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Mistr v tlačení kávy už v sobotu!

Baristi, spousta kávy a nažhavené válce aeropressů na vás čekají už tuto sobotu v Malostranské besedě!

Od 9 do 17h tam bude probíhat české mistrovství v přípravě aeropressu. Doprovodný program bude věnovaný degustacím a udělátkům na domácí přípravu kávy.

Loňský šampion byl Jiří Sládek z Brewbaru Náplavka. Tady je jeho vítězný recept.

4. květen 2016 19:05:42 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Skyr dorazil do Česka!

Pamatujete ještě moji zmínku o skyru, když jsem byl v Kodani? Teď do vypadá, že skyr konečně dorazil i do Česka a začal se tu podávat pod značkou Kapucín.

Skyr je původem z Islandu. Konzistencí se podobá řeckému jogurtu (10 % tuku) nebo husté zakysané smetaně (až 30 % tuku). Obsahuje ale typicky pod 1 % tuku (často 0,1 nebo 0,2 %).

Vyrábí se z odstředěného mléka, do kterého se přidají kultury se sýřidlem. Skyr pak prochází dvojí fermentací a ke konci ještě vykapáním v plátně (tradičně) nebo separací tryskou (průmyslově), což mu dá tu správně hustou konzistenci. Klik pro celý proces výroby (výstřižek je z Wiley Handbook of Food Products Manufacturing).

Kombinace nízkého obsahu tuku, relativně vysokého obsahu bílkovin a příjemné konzistence dělá ze Skyru v poslední době miláčka i mimo severské země.

Českou verzi jsem ještě neměl v ruce, ale jdu ji hned sehnat. Jsem zdvědavý, jakou to bude mít v Česku odezvu a jestli se skyr chytne.

Další čtení o skyru:
Iceland: Behind the Scenes Tour of a Skyr Factory
How I Started My Business: Siggi’s Skyr

4. květen 2016 11:05:51 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Čirůvka májovka je na Prkýnku!

Doplňte si vzdělání a hlavně se jí nebojte! Vedle smržů, kačenek a destic je to další krásná jarní houba.

Sezóna čirůvky májovky teď běží naplno a ještě chvilku vydrží. Pátrejte na trzích a u známých houbařů. Pokud se chcete pusti do sbírání sami, tak jen pokud jste sami zkušení houbaři. U čirůvky májovky totiž hrozí nebezpečné záměny za jedovaté houny. Tak bacha, plz! :)

28. duben 2016 15:04:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku