Dnes něco pro fanoušky sci-fi, ale hlavně pro ty, co už viděli nebo četli Marťana (pokud se bojíte spoilerů, nečtěte dál).
Jak moc realistická je v Marťanovi pasáž s pěstováním brambor? Šlo by to v reálu stejně? A je možné na Marsu vůbec něco pěstovat? Vemu to pěkně postupně.
Uspěl by hlavní hrdina s popsaným pěstováním v reálu?
Bohužel moc ne. Sázel brambory určené k jídlu, které se na cestu do vesmíru obvykle ozařují a lyofilizují, takže ztrácejí schopnost klíčit. To za prvé.
Druhý problém by měl se světlem. Na Marsu je nižší intenzita slunečního záření (asi 60 % ve srovnání se Zemí). Plus brambory pěstoval v uzavřeném prostoru s minimem oken. Aby rostliny přežily, musel by jim výrazně přisvítit LED světlem o specifické vlnové délce (energii by měl z jaderného reaktoru nebo ze solárních panelů).
Třetí zrada byla v samotné půdě, která obsahuje jedovaté perchloráty. Půdu z Marsu by tedy musel nějakým způsobem promýt a vysušit.
Půda na Marsu ale není zas až tak mrtvá
Podle NASA (i podle pokusů) půda obsahuje většinu potřebných prvků i realativní dostatek dusíku. Bohužel ale není jasné v jakých přesných poměrech (a jestli neobsahuje škodlivé těžké kovy).
Pro pěstování by možná bylo praktičtější akvaponické pěstování, kdy jsou rostliny ve vodě s přesně dávkovanými nutrienty.
A co voda?
Na produkci kilo biomasy v uzavřeném systému je potřeba zhruba 200 l vody. Tu by bylo potřeba na Mars přivézt (neskutečně drahé) nebo ji na Marsu vytěžit (zatím neskutečně obtížné).
Podle NASA už voda na Marsu je, není ale úplně jisté jak ji snadno vytěžit a jaké by na to bylo spolehnutí. Je jí hodně na pólech, tam je ale zase děsná zima. Kolik a jak hluboko je vody pod zemí se zatím moc neví.
Co nižší gravitace a tlak?
Podle pokusů, které dělá NASA ve vesmíru, už víme, že se rostliny při růstu objedou i bez gravitace (nebo v pohodě s nižší gravitací). Jsou naprogramované tak, že růst kořenů orientují opačně od zdroje světla.
Další malou výhodou je to, že rostliny nepotřebují k růstu plný atmosférický tlak a vystačí si (pro přežití) zhruba s jeho desetinou. To je super, protože by se ušetřilo na provozu vesmírného skleníku k pěstování. Praktické to ale zase moc není, protože případný zahradník by musel do skleníku chodit ve skafandru.
Výhodou pěstování rostlin je to, že do systému přidávají kyslík a odebírají kysličník uhličitý. Aby ale na uzavřený systém bylo spolehnutí, musel by mít obrovský rezervní objem (aby se pokryly rozdíly v čase), což zase všechno komplikuje (scénář ve filmu by byl reálný jen s pořádnou zásobou plynů a klasickými výměníky).
Přežil by hlavní hrdina jen na bramborách?
Dost obtížně, ale v knize si pomáhal dalšími potravinami a nutričními doplňky, takže asi ano.
Naše pozemská dieta zahrnuje přibližně 1000 druhů. Absolutní minimum, se kterým se pro tyhle účely operuje je asi 30 až 40 druhů, ideálně alespoň 50. A minimální pěstební plocha pro super-intenzivní pěstování, ze které by vyžil jeden člověk, je asi 50 m2 (pro jídlo, pro kyslík stačí 25 m2).
Na to aby něco takového v reálu fungovalo, je ale potřeba další zkoumání a pokusy. Je potřeba ještě přesněji vědět, co všechno na Marsu je a co by se muselo přivézt. A navržený systém by musel být neskutečně odolný a spolehlivý.
Lidé jsou ve vesmíru a na oběžné dráze už několik let. Zatím jsme ale jen u jednoduchého systému s názvem Veggie, který zvládl vypěstovat salát.
Bonus tip
Pokud vás bavil Marťan, možná vás zaujme Aurora nebo Seveneves. Téma přežití ve vesmíru a křehkosti života na Zemi na plné obátky.
Čtěte dále
10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru
14. říjen 2015 13:10:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Rozhovor s Lenkou Sedláčkovou, první držitelkou titulu Master of Wine. Spousta peněz, času a velká dřina!
16. březen 2016 10:03:32 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Jarní sezóna pomalu postupuje a s ní příchází i první jarní houby. Smrž, kačenka, čirůvka májovka...
Moc rád bych tyhle sezónní poklady zachytil na Prkýnko, mám s tím ale dost problém, protože jsem jarní houbař úplně na prd... :))
Pokud se ale v jarních houbách vyznáte, nedělá vám problém je všechny sehnat a zabýváte se jejich sběrem a prodejem – dejte mi prosím vědět.
Koupím smrže, kačenky, čirůvky májovky (a případně i další chutné jarní houby). Super čerstvé a v perfektním stavu pro focení. Také v přiměřeném množství, aby se daly pohodlně nafotit a otestovat při vaření (cca 1- 2 kg?).
Vše v rámci Prahy a pokud to bude šlapat, tak klidně i po zbytek roku. Tady je na mě kontakt.
15. březen 2016 10:03:45
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Včera jsem na Prkýnko vysázel další jarní aktualizaci a přidal ředkvičky. Jsme na ně sice zvyklí celoročně, na jaře ale bývají úplně nejlepší.
Kromě základních rad jsem dal ředkvičkám do vínku i tipy méně tradiční zpracování. Naučte se je krájet a zpracovávat i s natí, nebojte se je zkusit v teplé úpravě a hlavně si připravte moje patentované ředkvičky v teplém másle.
Ty jsou totiž úplně nej. A jestli má být růžičková kapusta na zádíčka, tak ředkvičky jedině v soleném másle! :)
14. březen 2016 17:03:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Vidím to prvně, ale docela mě to zaujalo. Místo zvýšených záhonů nebo kontejnerů s hlínou použijete prostě balíky slámy.
Před pěstováním se pořádně zalejou a přihnojí. Okolo se dá nějaká opora pro rostliny a můžete jít na to.
To budu asi muset zkusit, co? :) Mrkněte na podrobný návod!
12. březen 2016 18:03:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku