Dnes něco pro fanoušky sci-fi, ale hlavně pro ty, co už viděli nebo četli Marťana (pokud se bojíte spoilerů, nečtěte dál).
Jak moc realistická je v Marťanovi pasáž s pěstováním brambor? Šlo by to v reálu stejně? A je možné na Marsu vůbec něco pěstovat? Vemu to pěkně postupně.
Uspěl by hlavní hrdina s popsaným pěstováním v reálu?
Bohužel moc ne. Sázel brambory určené k jídlu, které se na cestu do vesmíru obvykle ozařují a lyofilizují, takže ztrácejí schopnost klíčit. To za prvé.
Druhý problém by měl se světlem. Na Marsu je nižší intenzita slunečního záření (asi 60 % ve srovnání se Zemí). Plus brambory pěstoval v uzavřeném prostoru s minimem oken. Aby rostliny přežily, musel by jim výrazně přisvítit LED světlem o specifické vlnové délce (energii by měl z jaderného reaktoru nebo ze solárních panelů).
Třetí zrada byla v samotné půdě, která obsahuje jedovaté perchloráty. Půdu z Marsu by tedy musel nějakým způsobem promýt a vysušit.
Půda na Marsu ale není zas až tak mrtvá
Podle NASA (i podle pokusů) půda obsahuje většinu potřebných prvků i realativní dostatek dusíku. Bohužel ale není jasné v jakých přesných poměrech (a jestli neobsahuje škodlivé těžké kovy).
Pro pěstování by možná bylo praktičtější akvaponické pěstování, kdy jsou rostliny ve vodě s přesně dávkovanými nutrienty.
A co voda?
Na produkci kilo biomasy v uzavřeném systému je potřeba zhruba 200 l vody. Tu by bylo potřeba na Mars přivézt (neskutečně drahé) nebo ji na Marsu vytěžit (zatím neskutečně obtížné).
Podle NASA už voda na Marsu je, není ale úplně jisté jak ji snadno vytěžit a jaké by na to bylo spolehnutí. Je jí hodně na pólech, tam je ale zase děsná zima. Kolik a jak hluboko je vody pod zemí se zatím moc neví.
Co nižší gravitace a tlak?
Podle pokusů, které dělá NASA ve vesmíru, už víme, že se rostliny při růstu objedou i bez gravitace (nebo v pohodě s nižší gravitací). Jsou naprogramované tak, že růst kořenů orientují opačně od zdroje světla.
Další malou výhodou je to, že rostliny nepotřebují k růstu plný atmosférický tlak a vystačí si (pro přežití) zhruba s jeho desetinou. To je super, protože by se ušetřilo na provozu vesmírného skleníku k pěstování. Praktické to ale zase moc není, protože případný zahradník by musel do skleníku chodit ve skafandru.
Výhodou pěstování rostlin je to, že do systému přidávají kyslík a odebírají kysličník uhličitý. Aby ale na uzavřený systém bylo spolehnutí, musel by mít obrovský rezervní objem (aby se pokryly rozdíly v čase), což zase všechno komplikuje (scénář ve filmu by byl reálný jen s pořádnou zásobou plynů a klasickými výměníky).
Přežil by hlavní hrdina jen na bramborách?
Dost obtížně, ale v knize si pomáhal dalšími potravinami a nutričními doplňky, takže asi ano.
Naše pozemská dieta zahrnuje přibližně 1000 druhů. Absolutní minimum, se kterým se pro tyhle účely operuje je asi 30 až 40 druhů, ideálně alespoň 50. A minimální pěstební plocha pro super-intenzivní pěstování, ze které by vyžil jeden člověk, je asi 50 m2 (pro jídlo, pro kyslík stačí 25 m2).
Na to aby něco takového v reálu fungovalo, je ale potřeba další zkoumání a pokusy. Je potřeba ještě přesněji vědět, co všechno na Marsu je a co by se muselo přivézt. A navržený systém by musel být neskutečně odolný a spolehlivý.
Lidé jsou ve vesmíru a na oběžné dráze už několik let. Zatím jsme ale jen u jednoduchého systému s názvem Veggie, který zvládl vypěstovat salát.
Bonus tip
Pokud vás bavil Marťan, možná vás zaujme Aurora nebo Seveneves. Téma přežití ve vesmíru a křehkosti života na Zemi na plné obátky.
Čtěte dále
10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru
14. říjen 2015 13:10:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Ale jako vždy – ono to bude asi o dost složitější, než se zdá.
Když se totiž přepočte doporučovaná pestrá dieta plná zeleniny, ořechů a mořských ryb na použité zdroje (energii, vodu, skleníkové plyny), tak to v reálu žádnou úsporu nepřináší (oproti klasické a méně pestré dietě s redukcí spotřeby).
Je to jen jedna studie a jedna série výpočtů. Zas tak kontraintuitivní to ale není. Řada moderních potravin pro býložravce opravdu snese v náročnosti srovnání s produkcí masa. Klíčová tedy určitě bude druhová skladba a způsoby produkce.
Jídlo zdravé, pestré, dostatečně kalorické, cenově dostupné a ještě k tomu enviromentálně nenáročné? Pořád dost náročný rébus a do budoucna možná i silný bolehlav...
Čtěte dál:
Is Eating Lettuce Really Worse For The Environment Than Eating Bacon?
Why That Study About How Vegetarians Are Killing the Environment Is Ridiculously Wrong
Climatarian, cusinomane, piecaken? Aneb nová anglická slova v jídle za rok 2015. Foodie je vedle toho už naprostá vykopávka.
15. prosinec 2015 12:12:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Včera jsem v průběhu orienťáku udělal dokonalý úlovek a nasbíral jsem plnou kapsu planých trnek. V UK z toho vždycky na podzim dělají sloe gin – sladký macerát trnek v ginu, což mě tedy vždycky děsně lákalo.
Koukl jsem na pár receptů a propočítal to na posbírané trnky. Dávají se zhruba 4 díly ginu, 2 díly trnek a 1 díl cukru. Trnky by měly být vyzrálé, přejité mrazem (stačí noc v mrazáku) a naříznuté, aby se dobře vylouhovaly. Vše se spolu uloží do lahve a nechá pár měsíců v chladu a temnu. Mně to vyšlo cca na 400 ml ginu a cukru jsem dal jen poloviční množství.
Teď už mám naloženo, zašpuntováno, uschováno. Po novém roce se na to pořádně mrknu.
Jestli děláte něco podobného, dejte vědět. Ještě se mi tu válí košík plný mišpulí a nějaký destilát doma taky ještě najdu.
Aktualizace:
Sloe gin po týdnu macerování
13. prosinec 2015 16:12:24
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Po roce s novým zápisníkem jsem se konečně dostal i k receptům. Připravil jsem pro ně novou adresu recepty.cuketka.cz, kde najdete archiv starých receptů i ty úplně nové.
Recepty teď dostaly krásný nový formát, kde se s nimi budu moct opravdu vyblbnout. A jako první si můžete projít recept na vanilkové rohlíčky.
Hned na začátku roku 2016 představím ještě jednu novinu. A spousta vylepšení poputuje i směrem k Prkýnku, kde vás čekají hlavně nové vymakané isnpirace. Nemůžu se dočkat! :)
12. prosinec 2015 18:12:00
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Jestli je ještě neznáte, určitě se s nimi naučte vařit. Na trhu bývají od podzimu až do jara. A to se v zelenině počítá každé zpestření.
11. prosinec 2015 10:12:50
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku