Brambory na Marsu? Hodně ztuha

Dnes něco pro fanoušky sci-fi, ale hlavně pro ty, co už viděli nebo četli Marťana (pokud se bojíte spoilerů, nečtěte dál).

Jak moc realistická je v Marťanovi pasáž s pěstováním brambor? Šlo by to v reálu stejně? A je možné na Marsu vůbec něco pěstovat? Vemu to pěkně postupně.

Uspěl by hlavní hrdina s popsaným pěstováním v reálu?
Bohužel moc ne. Sázel brambory určené k jídlu, které se na cestu do vesmíru obvykle ozařují a lyofilizují, takže ztrácejí schopnost klíčit. To za prvé.

Druhý problém by měl se světlem. Na Marsu je nižší intenzita slunečního záření (asi 60 % ve srovnání se Zemí). Plus brambory pěstoval v uzavřeném prostoru s minimem oken. Aby rostliny přežily, musel by jim výrazně přisvítit LED světlem o specifické vlnové délce (energii by měl z jaderného reaktoru nebo ze solárních panelů).

Třetí zrada byla v samotné půdě, která obsahuje jedovaté perchloráty. Půdu z Marsu by tedy musel nějakým způsobem promýt a vysušit.

Půda na Marsu ale není zas až tak mrtvá
Podle NASA (i podle pokusů) půda obsahuje většinu potřebných prvků i realativní dostatek dusíku. Bohužel ale není jasné v jakých přesných poměrech (a jestli neobsahuje škodlivé těžké kovy).

Pro pěstování by možná bylo praktičtější akvaponické pěstování, kdy jsou rostliny ve vodě s přesně dávkovanými nutrienty.

A co voda?
Na produkci kilo biomasy v uzavřeném systému je potřeba zhruba 200 l vody. Tu by bylo potřeba na Mars přivézt (neskutečně drahé) nebo ji na Marsu vytěžit (zatím neskutečně obtížné).

Podle NASA už voda na Marsu je, není ale úplně jisté jak ji snadno vytěžit a jaké by na to bylo spolehnutí. Je jí hodně na pólech, tam je ale zase děsná zima. Kolik a jak hluboko je vody pod zemí se zatím moc neví.

Co nižší gravitace a tlak?
Podle pokusů, které dělá NASA ve vesmíru, už víme, že se rostliny při růstu objedou i bez gravitace (nebo v pohodě s nižší gravitací). Jsou naprogramované tak, že růst kořenů orientují opačně od zdroje světla.

Další malou výhodou je to, že rostliny nepotřebují k růstu plný atmosférický tlak a vystačí si (pro přežití) zhruba s jeho desetinou. To je super, protože by se ušetřilo na provozu vesmírného skleníku k pěstování. Praktické to ale zase moc není, protože případný zahradník by musel do skleníku chodit ve skafandru.

Výhodou pěstování rostlin je to, že do systému přidávají kyslík a odebírají kysličník uhličitý. Aby ale na uzavřený systém bylo spolehnutí, musel by mít obrovský rezervní objem (aby se pokryly rozdíly v čase), což zase všechno komplikuje (scénář ve filmu by byl reálný jen s pořádnou zásobou plynů a klasickými výměníky).

Přežil by hlavní hrdina jen na bramborách?
Dost obtížně, ale v knize si pomáhal dalšími potravinami a nutričními doplňky, takže asi ano.

Naše pozemská dieta zahrnuje přibližně 1000 druhů. Absolutní minimum, se kterým se pro tyhle účely operuje je asi 30 až 40 druhů, ideálně alespoň 50. A minimální pěstební plocha pro super-intenzivní pěstování, ze které by vyžil jeden člověk, je asi 50 m2 (pro jídlo, pro kyslík stačí 25 m2).

Na to aby něco takového v reálu fungovalo, je ale potřeba další zkoumání a pokusy. Je potřeba ještě přesněji vědět, co všechno na Marsu je a co by se muselo přivézt. A navržený systém by musel být neskutečně odolný a spolehlivý.

Lidé jsou ve vesmíru a na oběžné dráze už několik let. Zatím jsme ale jen u jednoduchého systému s názvem Veggie, který zvládl vypěstovat salát.

Bonus tip
Pokud vás bavil Marťan, možná vás zaujme Aurora nebo Seveneves. Téma přežití ve vesmíru a křehkosti života na Zemi na plné obátky.

Čtěte dále
10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru

14. říjen 2015 13:10:25 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Americká výživová doporučení pod neuvěřitelným tlakem

Fakt masakr, co se děje. Ale už to tak asi je – výživa je zpolitizovaná až na půdu.

O podkladech pro výživová doporučení v USA, už jsem tu psal. Mrkněte.

Pokud nesledujete, tak předminulý týden se do toho ještě kompletně namočil BMJ.

7. říjen 2015 15:10:55 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Koště do nepohody

Jak vidíte, toskánská kapusta je totální nezmar. Nejen, že přežilo můj pěstební freestyle, ale ještě si to dost v pohodě bendí i v nádobě.

Je kosa, říjen, tma a vůbec to nevypadá, že by se jí chtělo přestat pučet. A pozor, ten stav na fotce je už po jednom velkém otrhání listů. Fakt nezmar!

A hergot – začněte to tu už někdo pořádně pěstovat! Čest výjimkám (např. pan Pekař z Holešovické tržnice a jeho sobotní stánek, kde ji má k dostání).

7. říjen 2015 14:10:42 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jídlo, to je věda!

Jestli žerete vědecká témat v jídle a zemědělství stějna jako já, tak vás teď čeká malý svátek. Life Sciences Film Festival! Letos navíc obohacený o street–foodový víkend.

Co všechno se bude dít?

1) Už dnes je malá ochutnávka v Paralelní polis. Projekce filmů, přednáška, ochutnávky.

2) Samotný festival probíhá celý týden od 12. do 18. října v prostorách ČZU na Suchdole a program je fakt nabušený!

3) Závěr festivalu se přesune dolů do Dejvic k NTK a ČVUT, kde se spojí se Street Food Festivalem. Což by mohlo zaujmout i ty méně zapálené z vás, kterým se nechce cestovat ve všední dny ČZU.

Za mě vážně dobrý a moc se těším. Uvidíme se tam? :)