Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Dnes něco pro fanoušky sci-fi, ale hlavně pro ty, co už viděli nebo četli Marťana (pokud se bojíte spoilerů, nečtěte dál).
Jak moc realistická je v Marťanovi pasáž s pěstováním brambor? Šlo by to v reálu stejně? A je možné na Marsu vůbec něco pěstovat? Vemu to pěkně postupně.
Uspěl by hlavní hrdina s popsaným pěstováním v reálu?
Bohužel moc ne. Sázel brambory určené k jídlu, které se na cestu do vesmíru obvykle ozařují a lyofilizují, takže ztrácejí schopnost klíčit. To za prvé.
Druhý problém by měl se světlem. Na Marsu je nižší intenzita slunečního záření (asi 60 % ve srovnání se Zemí). Plus brambory pěstoval v uzavřeném prostoru s minimem oken. Aby rostliny přežily, musel by jim výrazně přisvítit LED světlem o specifické vlnové délce (energii by měl z jaderného reaktoru nebo ze solárních panelů).
Třetí zrada byla v samotné půdě, která obsahuje jedovaté perchloráty. Půdu z Marsu by tedy musel nějakým způsobem promýt a vysušit.
Půda na Marsu ale není zas až tak mrtvá
Podle NASA (i podle pokusů) půda obsahuje většinu potřebných prvků i realativní dostatek dusíku. Bohužel ale není jasné v jakých přesných poměrech (a jestli neobsahuje škodlivé těžké kovy).
Pro pěstování by možná bylo praktičtější akvaponické pěstování, kdy jsou rostliny ve vodě s přesně dávkovanými nutrienty.
A co voda?
Na produkci kilo biomasy v uzavřeném systému je potřeba zhruba 200 l vody. Tu by bylo potřeba na Mars přivézt (neskutečně drahé) nebo ji na Marsu vytěžit (zatím neskutečně obtížné).
Podle NASA už voda na Marsu je, není ale úplně jisté jak ji snadno vytěžit a jaké by na to bylo spolehnutí. Je jí hodně na pólech, tam je ale zase děsná zima. Kolik a jak hluboko je vody pod zemí se zatím moc neví.
Co nižší gravitace a tlak?
Podle pokusů, které dělá NASA ve vesmíru, už víme, že se rostliny při růstu objedou i bez gravitace (nebo v pohodě s nižší gravitací). Jsou naprogramované tak, že růst kořenů orientují opačně od zdroje světla.
Další malou výhodou je to, že rostliny nepotřebují k růstu plný atmosférický tlak a vystačí si (pro přežití) zhruba s jeho desetinou. To je super, protože by se ušetřilo na provozu vesmírného skleníku k pěstování. Praktické to ale zase moc není, protože případný zahradník by musel do skleníku chodit ve skafandru.
Výhodou pěstování rostlin je to, že do systému přidávají kyslík a odebírají kysličník uhličitý. Aby ale na uzavřený systém bylo spolehnutí, musel by mít obrovský rezervní objem (aby se pokryly rozdíly v čase), což zase všechno komplikuje (scénář ve filmu by byl reálný jen s pořádnou zásobou plynů a klasickými výměníky).
Přežil by hlavní hrdina jen na bramborách?
Dost obtížně, ale v knize si pomáhal dalšími potravinami a nutričními doplňky, takže asi ano.
Naše pozemská dieta zahrnuje přibližně 1000 druhů. Absolutní minimum, se kterým se pro tyhle účely operuje je asi 30 až 40 druhů, ideálně alespoň 50. A minimální pěstební plocha pro super-intenzivní pěstování, ze které by vyžil jeden člověk, je asi 50 m2 (pro jídlo, pro kyslík stačí 25 m2).
Na to aby něco takového v reálu fungovalo, je ale potřeba další zkoumání a pokusy. Je potřeba ještě přesněji vědět, co všechno na Marsu je a co by se muselo přivézt. A navržený systém by musel být neskutečně odolný a spolehlivý.
Lidé jsou ve vesmíru a na oběžné dráze už několik let. Zatím jsme ale jen u jednoduchého systému s názvem Veggie, který zvládl vypěstovat salát.
Bonus tip
Pokud vás bavil Marťan, možná vás zaujme Aurora nebo Seveneves. Téma přežití ve vesmíru a křehkosti života na Zemi na plné obátky.
Čtěte dále
10 WTF momentů v jídle a pití ve vesmíru
14. říjen 2015 13:10:25
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Portugalských vín tu mají na výběr víc, ale dali jsme si jen po sklence základního vinho verde. Jestli se vám někdy zasteskne po Portugalsku, tak tady se to dá napravit.
A jo – koláčky pastéis de nata mají! :)
Když se občas pustím do experimentů s papiňákem, tak téměř vždy skončím na stránkách Hip Pressure Cooking.
Ať už jde o časy pro vaření nebo o osvědčené techniky při práci s tlakovým hrncem, tak tohle je snad ten nejlibovější zdroj co znám.
Půlku věcí jsem o vaření pod tlakem nevěděl. A druhou půlku jsem zas veděl úplně blbě.
Jestli máte tlakáč někde doma v kredenci a bojíte se ho, tak šup. Našprtejte to a dejte mu šanci. Na vývary a braisingy to snad ani nemá konkurenci.
30. srpen 2015 19:08:08 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
A v jaké bublině žijete vy? A kde jste si to vygůglili?
30. srpen 2015 15:08:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSkoro bych si tipnul, že mě takový typ podniku nebude bavit (na příkladu Oyster Baru ze stejné dílny), ale byla by to dnes mýlka!
Mají otevřeno asi měsíc. Určitě doporučuji vyzkoušet ještě před koncem léta, ať zastihnete jejich nádhernou terasu s výhledem.
Fajn výběr vín po sklence a ceny jsou plus mínus mezi 100 až 200 Kč. K tomu tapas – malinké, 100 až 200 Kč, ale dobré. Hodně peněz tady jde zkrátka za lokalitu.
Voňavý křupavý bůček (145 Kč), krevety s chorizo (195 Kč), grilované kalamáry (125 Kč), marinované hovězí v sezamu (145 Kč), lilek s mozzarellou (125 Kč) – všechno povedená sousta tak akorát k vínu.
Účet za 6 sklenek vína a 7 tapas cca 1800 Kč. Pálka, ale všechno to dávalo dohromady smysl a byla to zábava.
Když vynecháte tapas, dá se tu v pohodě zajít i na dvě tři sklenky jen tak a vyváznete s třetinovou útratou. Jestli vás napadá něco podobného na střeše a v centru, dejte vědět!
HLEDAT
