Zápisník

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

2v1 aneb super-autentický víkend na Moravě

Chcete tip na skvělý víkend na výlet? Mám hned dva! Oba jsou plné vína a na Moravě. Jeden v Boleradicích, druhý ve Velkých Bílovicích.

1) Festival autentických vín na Moravě (Boleradice)
V pátek degustace a sklepy – Ota Ševčík, Zdeněk Vykoukal, Richard Stávek a Petr Koráb. V sobotu odpoledne pak degustace pohromadě – Strekov 1075, Kasnyik, Mátyás, Petr Koráb, Richard Stávek, Tomáš Čačík, Jiří Šebela (Dva duby), Válka, Koráb, Stávek, Ševčík a Vykoukal.

2) Putování po sklepech aneb Malý festival autentických vín (Čejkovice, Velké bílovice)
V pátek a v sobotu otevřené sklepy a degustace – Petr Kočařík, Jaroslav Osička, Dobrá vinice, Bogdan Trojak, Strekov 1075, Radek Varmuža, Milan Nestarec, Dalibor Osička a Radek Osička.

Ve verzi pro odvážné to teoreticky můžete vzít na jeden zátah a stihnout obojí. Autem je to podle map necelá půlhodinka.

Nikos na Krétě

Úžasné fotky a povídání o kultuře jídla na Krétě. Tohle si prostě musíte rozkliknout. Já bych jel hned!

Krétská pec (Xylófourno)
Kouzina E.P.E.

Ježkovy voči!

Na dění okolo značky Ježkův statek a prodejen Sklizeno se v nejnovějším článku podívala autorka Deníku Referendum Zuzana Vlasatá. Jako doplnění si můžete dát i komentář Michala Hromase Ve vlastní šťávě.

Nový článek ilustruje rozdíl mezi realitou a představou (viz fotogalerie), kterou o podobných výrobcích získávají zákazníci.

Na jedné straně krásné obrázky z fotobanky a na druhé běžný zemědělský provoz se všemi nefotogenickými zákoutími, které v takovém typu provozu bývají.

Tahle mezera mezi skutečným a virtuálním obrazem je fakt zbytečná a teď se ukazuje, že trhu neprospívá.

Článek znovu poukazuje i na pár konkrétních výrobků a jejich pozadí. Nově ale taky třeba na farmářské vepřové z Ecoproductu, kterým firma doplňuje sortiment hovězího bio masa z vlastní produkce.

Formálně je vše značené správně (maso nenese chráněnou známku pro bio výrobky), na obalu je ale název firmy, který obsahuje slůvko "eco" a hned vedle je webová adresa se slovním spojením "kvalita bio". Zákazník se tak může snadno splést a vzít si maso v domnění, že je v bio kvalitě (stejně jako hovězí z Ecoproductu). O tom co je to vlastně to "farmářské prase" ani nemluvím...

Je to všechno už vážně únavné a nikomu zúčastněnému to moc nezávidím. Věřím ale tomu, že se z toho dá snadno získat poučení do budoucna. A že to český trh s potravinami alespoň trochu posune.

Uvidíme. I když to teď tak možná nevypadá, já jsem stále optimista.

Konečně výstižná definice molekulární gastronomie

Hi, @Gachatz, here's that definition you were asking about. pic.twitter.com/4mZY3uN1Di

— Pete Wells (@pete_wells) 4. Srpen 2015