Zápisník

Jaký typ zemědělství má vyšší výnos? Konvenční nebo ekologické?

A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.

Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.

Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.

Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.

Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.

Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?

Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.

Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.

Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.

Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change

Francouzští zemědělci zkoušejí automaty na prodej zeleniny

U nás jsme něco podobného zažili s mlékomaty, které si svůj boom prožily před pár lety a teď už jsou vidět jen zřídka.

Dělat cestu jen pro mléko, řešit čistotu nádoby a ještě kupovat neošetřené mléko – takové nadšení nemohlo vydržet dlouho. Zelenina se převařovat nemusí a s nádobou se tahat také nemusíte. Systém se také chová o něco chytřeji.

Ovoce, zeleninu a další zboží od farmáře si totiž naklikáte a zaplatíte předem v eshopu a v automatické výdejně si ho za 24 hodin vyzvednete. Je to v podstatě kombinace zeleninových bedýnek a uloženek (které v Česku používají hlavně elektronické obchody).

Docel aby mě zajímalo, jak systém vyjde ze srovnání s pravidelným bedýnkovým předplatným nebo se stánkem na zavedeném městském trhu.

Kolik kilo zeleniny projde výdejnou za den (která má 200 okýnek) ve srovnání se stánkem. Jaké jsou náklady a jaký pak zisk ro zemědělce?

Z pohledu zákazníka si vedle toho vybavím Holešovickou tržnici, Jiřák nebo Náplavku a mám v tom docela jasno. Co myslíte?

Sandorkraut: A Pickle Maker

Trocha kvašení na dobrou noc. Mini profil Sandora Katze, autora knihy Síla přírodní fermentace.

Pochybnosti okolo značky Ježkův statek

Docela koukám jak málo dnes stačí k rozpoutání vášní okolo farmářských potravin...

Odstartoval to tenhle status na Facebooku (od včera má 256 sdílení) via Pospěška na plotně, která k tomu asi bude připravovat podrobnější materiál.

V čem je údajný problém? Prý v tom, že se pod privátní značkou Ježkův statek (k dostání hlavně v síti Sklizeno) skrývají i mléčné produkty z jiné mlékárny a vejce z velkochovů.

Na jednu stanu je snaha o doplnění sortimentu malého producenta docela logická (velkou řadu výrobků si dělají sami a v malém, komplet sortiment ale nepokryjí).

Na druhou stranu je tu ale zákazník, který jde do farmářského obchůdku přesně s tím, že se chce těmto nejasnostem okolo původu zboží vyhnout. Dost dobře to zná se supermarketů, kde se to různými zastřešujícími značkami jenom hemží a je dost těžké se v tom vyznat. Je tedy pochopitelně na tyto věci háklivý.

Nepěkně tu taky vybublává problém s nejasnou definicí farmářských potravin a jejich producentů. Jak moc velká mlékárna je ještě "farmářská" a jak moc velký chov už je "velkochov". Jakou část sortimentu si může malý producent doplnit odjinud a jak to pak má značit a prodávat, aby to bylo ještě v pohodě.

Zatím to vypadá, že je tu velká mezera mezi tím, jak vnímají farmářské potraviny zákazníci, a jak to pak s nimi je v reálném provozu.

Osobně v tomhle sporu žádný podvod na zákazníky ani skandál nevidím. Když ale taková pochybnost (byť u jediného hlasitého zákazníka) vznikne, mělo by se přijít s vysvětlením bez zbytečného otálení.

Fantova kavárna otevírá

Prostory si pronajal indický kávový řetězec Cafe Coffee Day. Kávomilci a v šichni okolo profi kaváren asi zapláčou (jejich ostatní kavárny po republice jsou fakt hodně ošklivé), ale pro potřeby cestujích to třeba bude fajn vylepšení.

Tak aspoň, že se do toho prostoru vrátil život. Třeba je to jen začátek a další nějaký další nájemce v budoucnu to posune ještě dál.