Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.
Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.
Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.
Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.
Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.
Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?
Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.
Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.
Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.
Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change
Skvělý motivační text pro všechny, kteří by chtěli začít ve světě profesionální gastronomie. Opravdu to jde i od nuly, hezky postupně a bez negativismu. Maškrtnica je asi ten nejlepší příklad co znám.
14. březen 2015 20:03:13 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuSpokojená návštěva. Nedělají přímo bagety, ale je to fajn příspěvek do diskuze o pečivu. Je lepší domácí/řemeslné pečivo s chabým výsledkem nebo slušné profi/průmyslové pečivo, když se povede?
Při porovnání pečiva z Le Caveau, Bakeshopu, Petit France a Breadway se musím přeci jen mírně přiklonit k průmyslníkům (ale nerad). Breadway peče poloprůmyslově, na zahraniční pekařské technologii a z dovezených pekařských směsí. Ve výsledku se jim ale přeci jen daří slušné čerstvé pečivo. Navíc relativně konzistentně a za slušnou cenu (porovnejte s nepodarkem z Bakeshopu za 70 Kč).
Na fotce je pšeničný paillase (35 Kč) – obyč pšeničné pečivo postavené na švýcarské technologii. Není to top, ale když ho dám vedle těch řemeslných nepodarků, tak s nimi úplně v klidu drží krok.
Druhý na fotce je jejich maltézský chléb (39 Kč). Také pšeničný a s efektně vykřupanou kůrkou, která praská přímo ukázkově (jako sklo). Střída mi přišla přesolená a hlouběji v pecnu i nerovnoměrně nakynutá (část uzavřená, část plná obřích bublin). Ale znovu – když to dám (cenou a výsledkem) vedle několika aktuálních řemeslných chlebů, tak se Breadway opět v pohodě drží.
Nechám na vás, jeslti je to dobře nebo blbě. Každopádně francouzskou bagetu ani v Breadwayi nekoupíte. Pokud půjdete kolem, zkuste alespoň ten jejich vykřupaný chléb. Nikdo jiný nic takového v Praze moc nedělá (alespoň doufám, klidně mě vyveďte z omylu).
Související z chlebové série:
Ach, ty bagety (Bakeshop, Petite France)
Chleba, který v Česku nekoupíte
Bagety z Le Caveau
Nejsem sice úplný hardcore fanda Hemingwaye, ale i tak se nemůžu dočkat. Cca duben, Liliová 3!
14. březen 2015 17:03:20
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Někdy je chuť na parády. A někdy na pořádný kus hovězího s brkaší a demáčem. Tááák! No picture for today... :-)
Pojem dobře vyzrálé hovězí získává novou podobu. Některé restaurace a řezníci nechávají vyzrávat hovězí až na samý limit poživatelnosti.
Abyste měli kontext – běžné hovězí v supermarketu jde do prodeje v řádu dní. Slušný řezník dá masu alespoň 2 týdny zrání. Výběrové maso z Čestru nebo z TRMS je stařené ještě déle. Za sucha klidně i 40 až 60 dní, ve vakuu cca 30 dní.
Extrémně stařené hovězí jde ještě dál. V newyorské restauraci Eleven Madison Park jde šéfkukař Daniel Humm se zráním na rovných 140 dní. Někde v Texasu dokonce prohlásili za jedlé maso stařené 459 dní.
Maso pro pobodné kousky musí být ze zvířat, které se ztuční kukuřičným krmivem. U grass fed hovězího by z toho asi zbyla jen tuhá sušená šunka. I když řádně enzymaticky a bakteriálně propracovaná.
Uznávám, blbost. Pravděpodobnost, že to někdo zkusí i u nás, je ale dost vysoká. Minimálně tu stovku by někdo mohl dát. A přiznám se, že bych byl asi první, kdo by chtěl ochutnat... :)
12. březen 2015 11:03:17 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
HLEDAT
