A aby nedošlo k mýlce, tak hned v úvodu zdůrazním – odkazovaný text není úplně blbý a kromě výnosu bere při porovnání v úvahu mnohem víc faktorů.
Při jednoduchém porovnání výnosů to zatím vychází na rozdíl okolo 20 až 30 % v neprospěch ekologického zemědělství. Jak už to tak ale bývá, celé je to o něco složitější, než se zdá. A při porovnání strašně moc záleží na tom, s čím vším počítáte.
Za vším hledej dusík
Nižší výnos u ekologického zemědělství je způsobený z velké části tím, že se při hnojení používají tradiční postupy hnojení. Dusík (nutný pro růst) se do půdy dostává skrze rostliny, které umí fixovat vzdušný dusík. Neumí to ale moc rychle a ještě pro ně musíte vyhradit osevní plochu navíc. A podobně je to hnojivem živočišného původu – zvířata se musí někde pást (anebo je musíte něčím krmit). Když se pak při přepočtu započtou všechny nároky na půdu, výnos na hektar to snižuje.
Konveční zemědělství na druhou stranu používá dusík vyrobený průmyslově v Haber-Boschově procesu. Je to až k neuvěření, ale 80 % dusíku, který tvoří naše těla, pochází právě z této reakce.
Postupy v konvenčním zemědělství jsou ale hodně nešetrné k půdě a hnojení syntetickým dusíkem je šíleně neefektivní. Přes 80 % dusíku zůstane nevyužito a odchází do prostředí, kde způsobuje další problémy (eutrofizace). Průser je i v samotné výrobě, která je hodně náročná na energii.
Nejmenší zlo
Co je tedy horší? Dělat šetrné zemědělství na větší ploše na úkor divoké přírody. Nebo naopak zemědělství intenzifikovat na co nejmenší ploše a pak se poprat s druhotnými následky?
Bohužel se na to nedá úplně snadno odpovědět. Ve hře je totiž příliš mnoho faktorů. Co se ale určitě dá, je hledat kompromisní řešení, které si berou to nejlepší z obou přístupů.
Neplýtvat už vyprodukovaným jídlem a lépe ho distribuovat, šetřit zdroje, ucpat ďoury v systému, dál zvyšovat efektivitu a výnosy a třeba i snižovat energeticky náročnou produkci masa.
Což se tedy velmi snadno řekne, ale hůř udělá. Vemte si třeba jen půdní politiku v ČR (a její problémy). A to jsme přitom bohatá a v zemědělství hodně vyvinutá země, která žije v dostatku.
Koho by zajímalo dál, mrkněte:
Solutions for a cultivated planet
Forecasting Agriculturally Driven Global Environmental Change
Po dlouhé pauze dlouhý článek, co vy na to? Tento týden jsem si nechal ujít jednu píárkovou degustaci v Mandarinu, kde na podzim hostují tři Michelinem ohvězdičkovaní kuchaři. Pan C. už si svou letošní mišelinózu prožil v létě ve Swissu v restauraci Jägerhof. Tu večeři si pamatuji do detailu ještě po třech měsících a tady je malé ohlédnutí za ní...
5. říjen 2007 00:10:50 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Tři malé aktualizace technického rázu v post-tuřínové prázdnotě. Prosím, vyděržajtě! RSS - po četných žádostech jsme (s Kahim) připravili zcela dem...
3. říjen 2007 09:10:27 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Nominační hlasy v anketě Křišťálová Lupa 2007 byly sečteny a stejně jako loni se pan C. dostal do finální pětice, kde bude dál bojovat o přízeň účas...
25. září 2007 13:09:27 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Když jsem byl malý, měl jsem dědu Josefa. S vášní sobě vlastní stavěl nebezpečné plamenotvorné konstrukce ze dřeva, kterým říkal uďáky. Po odpolednách mě vodil na skládky v okolí ostravsko-karvinských dolů, kde jsme blaženě recyklovali vše, co se nám vešlo na vozík. Po večeřích jsem ho pak terorizoval svým neodbytným dědo vyprávěj, které mohl utišit jedině tím, že pokaždé vyprávěl...
25. září 2007 00:09:32 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Tentokrát jsem vám to trošku přerouboval (2:15), ale jak vás znám, určitě si poradíte. Malinko Rorschachoidní, takže povídejte - copak vidíte na obrázku? Kolik druhů výrostků tam je a jak se jmenují? A hlavně - čí proužek ječí?
23. září 2007 23:09:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku