Tuřín čili kvak

Když jsem byl malý, měl jsem dědu Josefa. S vášní sobě vlastní stavěl nebezpečné plamenotvorné konstrukce ze dřeva, kterým říkal uďáky. Po odpolednách mě vodil na skládky v okolí ostravsko-karvinských dolů, kde jsme blaženě recyklovali vše, co se nám vešlo na vozík. Po večeřích jsem ho pak terorizoval svým neodbytným dědo vyprávěj, které mohl utišit jedině tím, že pokaždé vyprávěl

ňíkáte si ale, jak to souvisí s těmi kostičkami na obrázku? Hodně! Z dědových vyprávění si pamatuji spoustu srandovních detailů, mimo jiné i to, jak vypadala jeho nejčastější svačina, když byl malý (a hodně chudý). Byly to právě kvaky (tuříny), na kterých si pochutnával. Jedná ze základních plodin v minulosti, dnes už docela zapomenutá… a právě teď nedávno jsem na ni narazil! ;) Chá! Ahoj dědóóó! ;)

To, co vidíte na obrázku, je zelená ředkev daikon („zbaštěna bez článku“) a bílý tuřín (kdysi byl častější ten žlutomasý), obojí v biokvalitě z produkce zahradnictví Luční údolí. Legendárního (alespoň na Jižní Moravě) zahradníka pana Ing. Petra Weidenthalera jsem zastihl minulý pátek na biojarmarku v Brně.

Měl tam obrovskou hromadu fantastické zeleniny, jejíž čerstvosti a vzhledu nemohli ostatní přítomní vůbec konkurovat. K zastižení byl i na biojarmarku na Toulcově dvoře, kde u jeho stánku byla nepřetržitá fronta. Mrkněte se na jeho BioZahradnický blog. Ten člověk má čas ještě i psát a fotit!!! ;)

Tuřínová seznamka

Krom toho, že je mi sympatický, nevím o tuřínu mnoho. Hledal jsem recepty doma v knížkách i na internetu a jediným slušným zdrojem byla malinkatá stránka s recepty biozemědělství rodiny Dostálkových (klikněte si a najděte si je). S tuřínem tam mají hned sedm receptů, se kterými jsem si udělal takový malý výlet! ;)

Nejprve ta trojice na titulce. Jsou to tři různá tuřínová skupenství – zleva opečený na olivovém oleji, uprostřed povařený v zeleninovém vývaru s máslem a kmínem a úplně vpravo syrový s troškou Fleur de Sel. Za syrova je křehký a pikantní, stejně jako jsou ředkvičky nebo kedlubny. Povařením dojde přeměny na jemňoučkou mňamku a na oliváči je takový příjemně rozporuplný. Zvenku zkaramelizovaný nasládlý, uvnitř, kde je ještě syrový, stále pikantní. Ty tři hranolky sice sedí na fotce značně přitrouble, ale bylo to s nimi, jako vletět větroněm plnou rychlostí do smyslového mikrokosmu! ;)

Na posledním obrázku je polívčička, pro kterou jsem tuřín na plátky nakrájený uvařil v zeleninovém vývaru z biokostky (oops!) ;) Ke konci jsem do něj hodil vlastnoručně ušoulanou kuličku z másla a z mouky a přidal trošku mléka.

Et voilá! Je ze mě kvakofil… ;)

Reklama

Komentáře

Jestli se zítra ukáže sluníčko, vyfotím vám, pane C, jak jsem s tuříny (turnips) naložil já. Doslova: jak jsem tuříny naložil, do octového nálevu.
Je to nějaký arabský / Middle Eastern recept.

Dělám ho už druhý rok. Letos mě tuříny vyrostly jedna radost, boubelatí cvalíci to byli, ale skoro každý z nich byl uvnitř červivý. Doplnil jsem tedy ve sklenicích tuřín brukví, čili kedlubnem (kohl-rabi) a skoro není poznat, co je co.

Dalsi dobra cesta jak na redkve&spol. (Daikon je v tomto jasny, ale uz jsem to videl i s nasimi redkvickami) a je nalozit je po japonsku, tedy na tsukemono. Proste nasolit, (okorenit) a stlacit. Viz google (mozna je nekde i nejaky pan Tsuketka ;)).

Pokud vím, tak hodně oblíbený byl tuřín v hromadném stravování během druhé světové války, obzvláště u vězňů z koncentračních táborů a válečných zajatců. Tradiční úprava řídké polévky zvané „kvaka“ ale zřejmě nebyla velkou mňamkou.

pred par dny muj manzel nadaval v Nemecku, ze vodnici nemaji, ale hnusnej turin jo :-))

Tuřín je slavná zelenina. Ten díl Černé zmije, ve kterém se Baldriga ptají, co by si koupil, kdyby měl hodně peněz, a on odpovídá tuřín, si pamatuju dodnes:
„Baldrigu, co jsi udělal s těmi penězi, co jsem ti dal?“
„…Tuřín mých snů…“

Taky jsem si ho koupil, hned jak se v obchodech objevil. Ano, je křehký a pikantní :).

Baldrick se sice píše Baldrick, ale jeho zaujetí touto obdivuhodnou zeleninou kvituji s pochopením.

Jaeger: Hm, no jo, Baldrick, já to vlastně vím, proč jsem to takhle blbě napsal? Asi nějaký zkrat :-/

Jednorožec:

anóóó prosím ;) naložení by myslím nebyli vůbec marní. v těch receptech, na které jsem linkoval byly také sušené kvaky na peci nebo v troubě pro děti. vadím se, že by to byla zase jiná chuť …

rushid:

ale to řpeci nejsou kvakeři, říkají si přeci „přátelé“ :)))

Muhor:

Tsuketka :)))) LOLec :) no jo naložit… jak jsem kolme toho daikonu tak chodil, dostal jsem strašnou chuťna kimchi… ale sám doma si netroufnu …

RVHP:

toho spojení jsem si vědom.....

kvak byl v té době hodně rozšířený, rostlo to prý ještě líp než bramobory. kvak má navíc vysoký obsah Ca…takže pokud nebylo ani to mlíko, alespoň něco…

Bali:

turin neni hnusnej!!!! grrrrr!!! :p

Wu:

jé, to moc neznám, to je to s rouanem?? :)

pan Cuketka: to je přesně ono, jestli máš možnost to někde shlédnout, vřele doporučuji.

Turin, ryzi zeleno a zertovne kozy si pamatuji dodnes,
long live Baldrick!!!!!!

I já mám tuřín spojený s představou koncentračních táborů, nicméně bych ráda soukromě tuto zeleninu rehabilitovala. Dá se ještě někde koupit, aniž by člověk musel za Prahu nebo na speciální bioakci?
Zaujala mě ta middle – eastern varianta, včera jsem se vrátila z Damašku a nejsem schopna jíst zdejší vybledlou dovozovou zeleninu, která chutná jako bláto. Zato syrské lilky (i zelené), okry, rajčata, aromatická máta, fíky, datle…Btw nevíte prosím někdo o dobré syrské (arabské kuchařce)? Klidně v AJ.

Na kvakery jsem si vzpoměla okamžitě, rushid mne předběhl.:))))
Tuřín byla tuším v Anglii a Irsku velmi populární záležitost, nejprve se jím krmil hlavně dobytek, poté i hladový lid.Musím vyhrábnout irskou kuchařku, tam myslím nějaký receptík bude.Ovšem naložený musí být moc, moc dobrý.
Dnes mne předběhl i pan Cuketka(nestíhám, no, ono taky surfovat v práce po internetu se nemá, že?:)))) s kimchi.
Ráno, jsem dostala na tento salátek chuť, až mi slina ukápla, cestou domů jsem se stavila na trhu, koupila zelíčko(měli to hezké, špičaté), ředkev a rozšoupla jsem se i s květákem, zkusím ho tam cvičně lupnout taky.Mrkev, sušené chilli papričky doma mám, jdu vypařit zelák a půjdu krájet.Mňam.Chřipka za chvíli zaútočí, tak ať nemá šanci!Díky za ispiraci, hlasuji pro blog pana Cuketky a to všema deseti!Pěkné, byt´ uplakané odpoledne všem!

Taky znám tuřín jen z pohádek: o 3 prasátkách byla ta první, a ta druhá a poslední je Země skřítků, co dávali na Hallmarku – jak ti skřítci jedou na voze plném tuřínů, a házejí je na elfy…

Dv:

nejsem schopna jíst zdejší vybledlou dovozovou zeleninu, která chutná jako bláto

moc pěkně až realisticky jste to napsala. poté co jsem spotřeboval většinu čerstvé a české zeleniny z biojarmaků mi zbyly oči pro pláč.

zrovna dnes jsem šel na nákup do svého nejbližšího marketu (Billa na Červ. vrchu, ex-Delvita) a v sekci zeleniny/ovoce jsem jen blbě stál a koukal se na ty srajdy. po pěti minutách bloumání, jsem se nepřinutil ani k jedinému nákupu… i to jejich importované bio někde z rakouska nebo odkud mi jaksi zhořklo v ústech… :( jinak to co billa předvádí v plenění neobvyklé Delvití nabídky bioproduktů, to je nevídané… snad to je jen nějaká mezifáze, než tbude proměna provozovny úplná.. anebo ne???? :/

ještě, že je možo (alespoň u mě na P6) emigrovat do nižších poloh v oblasti vítězného náměstí.. do poboček albia a countrylajfu ,) (ale je to jen slabá útěcha!)

pivli:

na to kimchi se chystám už dlouho, tak asi to už odklepnu a vrhnu se na něj! ať žijou oživlé ponožky na kyselo :))))

Vimaana1:

:))) dostat takovým tuřínem bych nechtěl! pan Zahradník z Lučního údolí dělá i malinké tuřínky, které jsou asi tak pětinové… nevzal jsem je a teď tay mlátím čelem do klávesnice!!! jajajaj :) těmi by se dalo házet po všem možnym :)

Dobrý den, tuřínek (pod tímhle zdrobnělým názvem se totiž prodává), o kterém tu píšete, si kupuji docela často, stejně tak tuřín a musím říct, že jsou to dva rozdílné druhy zeleniny, i když zřejmě příbuzné. Už jsem několikrát narazil na názor, že to, co se prodává jako „tuřínek“, je správně vodnice.

Pro srovnání jsem našel dvě fotky:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodnice
http://cs.wikipedia.org/…C5%99%C3%ADn

To by byla škoda!Házet tak maximálně do hrnce, na pánev nebo do papuly.:))))

Jinak Billa mi pije krev už delší dobu.Nikdy jsem tam nechodila a teď máme na Pankráci dokonce dvě!Hnus, velebnosti.Naštěstí tu jsou rezidua bývalé tržnice, byť to zdaleka není ono, ale pár stánků s bylinkami a dobrou zeleninou a ovocem se najde.Nemyslím klasické stánkaře – i když srovnám-li jejich zboží právě s Billou, vítězí hoši na celé čáře.

Vimaana1:Kouzelnou zemi skřítků miluju!!!!Nejlepší je Velká Banshee.:)))

Pivli: krásný, že jo? :-)) děti mi nadávají, když se na to koukám.

Skvělé herecké obsazení, milá hudba, krásná příroda, roztomilý příběh.Pohodička…
Zkoušela jsem to najít na netu, bych to sosla, ale nepovedlo se mi to.:(
Asi koupím DVD až vyjedu zase do Albionu.:)))))

Lukáš: dle vašich odkazů
Vodnice je v Anglii Turnip, Tuřín je v Anglii Swede. Zde se to dost přísně rozlišuje, včetně co se vaří jak a k čemu!

Milý pane Cuketko,
mám úplně stejný pocit. I bio z Billy mi chutná podivně, dobrý dojem na mě nedělá ani že všechno je nějak import z Germánie…Nejlepší bio bývá lokání…
V mém bydlišti Nuslích nevím o žádné kvalitní bio prodejně s čerstvými produkty a pokud člověk zrovna nejde centrem..ale i tak je nabídka i těch nej bio obchodů stran zeleniny pořád ještě slabá – pokud nechci jen mrkev, rajče, cibuli.. Nebo víte někdo o něčem lepším? Mít zahrádku, tak si to pěstuju, ale takhle..

No, na Pankráci taky nic moc…na balkoně pěstuju všemožné bylinky a rukolu s polníčkem, ale jinak…
můžu doporučit http://www.rozmaryna.cz je to internetový obchod s bio potravinami a kamenný obchůdek mají u Anděla, v Nádražní ulici, jde se do dvora.
Poznámka pro pana Cuketku:mají tuřín!!!!:))) (z Lučního údolí)

Dv:
Není to přímo v Nuslích, ale dá se tam z Nuslí pohodlně dojet tramvají. Ve Školské u Vodičkovy je Biotop (http://www.ebiotop.cz/) a na Vinohradské, kam jezdí z Nuslí tram 11, je Biomarket Vitek (http://www.biomarketvitek.cz/). Biotop a Rozmarýna, zmiňovaná výše, mají podle mě momentálně asi nejlepší nabídku biozeleniny a bioovoce. Na Vinohradskou moc nechodím, tak nevím.

Biotop má úžasný řecký jogurt, jsem-li v centru a nechce se mi na vinohrady do Olympie, jdu tam.

Jsem mile překvapená, že Biotop už má i své stránky.To není tak dlouho…

Díky moc všem za tipy! Vyzkouším, Rozmarýnu mám dokonce nedaleko práce a není to první pochvala, co na ní slyším..

..jednorozec ma pravdu. Asi najlepsi je nalozeny ala blizkovychodny recept. A este lepsi je, ked sa k nemu nakraja cervena repa. Staci jedna/dve do trojlitrovej sklenice. Pridame zrnko cizrny, nechame kvasit..a potom uz len dobru chut.. :)

Když už jste zmiňovali ten arabský recept¨a já jsem shodou okolností v tom Tunisku,tady je bílá ředkev nebo vodnice nebo tuřín(protože je to taková veselá skupinka která mi charakterově splývá)ve značné oblibě a jelikož Arabové jsou posedlí tím všechno obarvovat a ochucovat tak aby nikdo nepoznal co to vlastně bylo(viz růžová voda,potravinářská barviva a pikantní směsi koření kterých se na druhé straně moře nedohledáte),nakládají tuřín nebo vodnici s červenou řepou,solí a octem(stejně tak třeba květák) a po určité době se dočkají křiklavě růžového odstínu,což pravda vypadá zajímavě a z jakéhosi důvodu se jim to děsně líbí.

…jen z toho octa jsem tady značně na rozpacích.Pravidelně jim vypotřebuju příděl na tři dny na jedno jídlo a měli byste vidět jak se tváří když okyselím boršč,nebo když viděli Čechy jak si lijí ocet na jejich hovězí salám:-)

pro dv.:Vynikající kuchařky s touhle tematikou píše paní Claudia Roden a jsou k dostání na Amazonu.Stačí zadat do vyhledávače její jméno a myslím že by tě potěšila Tamarind a šafrán.

o)) Michale si narobil cloveku chute s tym popisom…a nahodou ta farba je kraaasna -filajova a na ten kvetak som zabudla…
…takto nalozeny, vonavy, farebny, chrumkavy…lahoda..:-)

Já to mám taky moc rád.Ale vím že pro našince to bylo trochu nezvyklé :-) Jinak dělání chutí je přeci moje práce :-)))

jejda, vy mi děláte všichni chutě!Přijela jsem z výletu do lesa, košíky plné hub, teď tu úpím, kdo to bude čistit, jsem až do soboty doma sama, tak nemám koho zapřáhnout(pes nechce).Vymýšlím co z hub udělat dobrého a vy tu s nakládanou zeleninkou.Naštěstí v kuchyni v zeláku kvasí kimchi, do kterého jsem tentokrát experimentálně šoupla i květák na pidi růžičky, tak jsem to šla překontrolovat a supeeeer!
Když ne po arabsku, tak aspoň po korejsku.:)))))

v kuchyni v zeláku kvasí kimchi
Sem s receptem! Please.

Jejda, no zkusím to, budu psát co mi slina na klávesnici přinese, dělám to totiž od oka.
Takže jedno zelí pekingské nebo hlávkové- to špičaté(je křehounké), pak třeba ředkev, květák, mrkev.Dále cibuli, česnek, sůl, sušené chilli papričky, rýžový ocet, pár kapek kvalitní sojové a rybí omáčky, zázvor.
Zelí, květák(ten jsem dávala prvně) namočíme na pár hodin do dosti slaného láku(voda+ přiměřeně soli), pak řádně propereme, zelí nakrájíme na silnější nudličky(dříve jsem poctivě krájela kosočtverečky), květák rozebereme na pidirůžičky.přidáme na nudličky pokrájenou mrkev, ředkev a cibuli.Promícháme, nejlépe růčo.V misce smícháme drcený česnek, chilli, zázvor (nastrouhám ho a v dlani vymačkám šťávu), rýžový ocet, sojovku a rybí omáčku(ta může někomu nevábně zatouchat).Zalijeme, zase růčo promícháme, dle potřeby přisolíme a pak pěchujeme do vhodné nádoby.přikryjeme třeba talířkem a pod nádobu také pro jistotu jeden dáme – občas nám jde kimchi naproti.Za pár dní konzumujeme, pokud nám něco zbyte po věčném užírání.:)))
Neříkám, že je to pravé kimchi, ale je dobré.V jedné kuchařce je recept na kimchi jen promíchat zeleninu, zalít solným lákem s troškou rozmíchané mouky.ten jsem dělávala dřív, ale druhá verze ji pikantnější.
Takže tak…
Jdu krájet houby, houby, houbyyyyy

až bude dokvašené(zbyde-li), pokusím se umístit sem foto.

pan Cuketka: děkuji, pokusím se!:))))

Jednorožec: tuřín…bomba!:))))

Asijci taky dělají růžové věci, jako sušené ovoce a nakládanosti… zdá se mi, že tam jsou umělé dodělávky víc časté. Pořád si nějak spojuju arabskou kuchyni s ideálem zdravého jídla (tedy samozřejmě vedle té italské) – ono je to pořád to slavné Středomoří. Nakonec: zmrzlina se taky přibarvuje, že?

Pivli: Díky za recept, zní dobře a zdravě. Překopíroval jsem si ho a hodlám vyzkoušet s vlastním zelí.

Cuketka: (a) Systém povoluje u čtenářských zápisků pouze jedno foto – nebo se mýlím?
(b) Je možnost přidávat (malé!) fotky i sem do komentářů? Často by nahradily mnoho slov.

Žádná národní kuchyň nemůže být sama o sobě zdravá.Arabská kuchyň(obecně)tedy libanonská,syrská,marocká atd.je super v tom že nepoužívá vepřové maso, má ohromný potenciál zeleniny,luštěnin a obilovin.Na druhou stranu rustikální arabská kuchyně používá přepuštěné máslo a skopový lůj,cukerný svar který se používá na většinu dezertů(a spousta lidí s ho plete s medem)je opravdu brutální pro středoevropana,barví se spíš z estetického hlediska a hlavně kořením,ořechy(pistácie)a zeleninou.Potravinářský barviva nejsou tak hrozný pokud u vzniku stojí přirozená barva suroviny(takže ne modrá:-))Pobavil mě zelený nanuk(nevím už jak se jmenoval)jako že pistáciovej a ve složení byl sušený špenát.Proč ne?Když je to dobrý…

Na druhou stranu,ony takové jehněčí škvarky umí celkem příjemně překvapit.Nechci to srovnávat s husími,nebo vepřovými…na ty nemají,ale není to tak špatný jak bychom si mohli myslet.A skořicový kuskus s jehněčími škvarky a masovými kefte(knedlíčky)hmmmm…

Takže můžu felčarům nadávat do tuřínů?:-)

Je to úplně na vás. Jak kde. I sense a potential mine-field and would tread carefully! ;-))

Milý pane Cuketko,
lze Vám jen závidět Vaše diskutéry! Nevím proč, ale mému http://www.biozelenina.eu se diskutéři vyhýbají… No, možná, že časem. Mohu-li přispět svojí troškou do mlýna k názorům na název, pak tedy zabrousím trošku i do historie: to, o čem je řeč, jsem začal pěstovat asi před 10 lety a prodávat na tržišti ve Zlíně. Tehdy jsem pěstoval i další barevné čínské ředkve. Pochopitelně to chtělo ochutnávku, protože novinku nikdo neznal a většina se jí bála. To bílé – jemné a nepálivé je nazýváno v anglicky psaném japonském katalogu turnip. Můj slovník překládá turnip jako tuřín. Pro zajímavost vodnice v mém slovníku je pro změnu překládána jako turnip. Aby zmatení pojmů bylo dokonalejší, na farmě u norského Hammaru pěstují žlutý (německý) typ tuřínu, který nazývají sweed. V Anglii jsem se s tuříny nesetkal a co vím, ani Angličané zde žijící ho neznají, ale ti neznají ani kedlubny… Zato Irové ho mají jako národní jídlo a irské hospody o svátku sv. Patrika ho u nás pravidelně poptávají. Jako tuřín! Často, jsa dotazován co to je (to je kvaka, že?) odpovídám, že přece nezáleží na tom, jak se to jmenuje, říkejte tomu jakkoliv (a mnozí zákazníci tomu říkají „to bílé nepálivé“), hlavně, že je to dobré! Použití? Jako kedlubna, ale nemusíte loupat a nedřevnatí. Syrový, vařený, dušený. Navíc je můžete i s těmi zelenými pikantnějšími ředkvemi neboli daikony napiklovat: nakrájet na kousky a zalít převařenou vodou se solí (3 rovné polévkové lžíce soli na 1 litr vody) a nechat týden prokvasit. Vynikající na pokažená játra a žlučník, a to máme všichni, kteří máme vrásku mezi obočím – důkaz to „chycených“ jater. Ke každému rizikovému mastnému jídlu lžíci pikles a játra se vám odvděčí klidem a zmizením budění se okolo 1 až 2 hodiny po půlnoci. Omluvám se za délku příspěvku a za „sucharství“ to víte, zahradník!

V Anglii jsem se s tuříny nesetkal
To se stává, že se jeden mine. Nejsou zde tak ubiquitous jako mrkev a řapíkový celer, ale vidí se v Tescu, zejména v létě. Později je nahrazuje Swede, zde v Anglii považované za „úplně jiný“ druh zeleniny (opak je pravdou).

Krom Irů ho nutně musí mít i Skotové, součást tzv „neeps“ ke svému tradičnímu haggisu. (To je skopově orientovaný obří vuřt. Celkem nám chutná, nicméně těžší záležitost. Dle nálady.)

K zahrad-ničení (džouk!) přeji mnoho zdaru.
Amatérský zahradník a kuchtík,
J

Petr W.: možná se Vám vyhýbají proto, že vaše stránka je jen pro silné nervy. I při rychlosti připojení 6,6 mega se mi natahovala jako šnek a informace …zbývá stáhnout 19 položek.. apod. vede k tomu, že to člověk vzdá, ještě než si něco přečetl.

Navnazen odkazy jsem vyrazil nakoupit do Školské (slavná internetová stránka e.cz)na nedělní oběd. Bohužel, internetové stránky nepostihly malý detail – biohokynáři si prodloužili víkend. Takže jsem alespoň zjistil, že na Karlově náměstí je bioobchůdek (výběr biozelení omezen na nulu, zato spousta různých bioprášků), ve kterém mají podzimní bylinkový sirup. Nevíte někdo, co se stane tomu, kdo překročí maximální denní dávku pro dospělé?

Zde na ostrově se mi stránka p Weidenthalera objeví asi za 7 vteřin. Pro porovnání – p Cuketka se načte v cuku-letu, určitě pod vteřinu.
Odhadem tedy nejméně 10× rychleji.

to me se taky objevi hned, ale az za chvilku to hlasi, ze jeste 19 polozek a pak jak chces otvirat dalsi stranky, tak hruza.

To je mi pane rychlost v reakcích! A navíc: zcela pravdivé reakce. Naše stránky totiž mají jednu chybu, kterou „tajím“. Aplikace, na níž jsou stvořeny před asi měsícem upgradovala na „vyšší úroveň“ která nepodporuje prohlížení v Internet Explorer (detaily na http://www.mujmac.cz ). Takže zkuste Mozillu nebo Operu nebo Appleí Safari ( http://www.apple.com/…ri/download/ ). Tam to šlape normální rychlostí blesku. Zdraví a děkuje PW

Petr W.: No jo, to se ale vzdáváte drtivé většiny uživatelů internetu.

Souhlasím s Romanou. Už tak mám pc zaplácanej kdejakou aplikací, pluginama, kodekama, a zjišťuji, že pokaždé, když si pořídím více giga disk, tak ho během půl roku z půlky obsadím kdečím.

Máte pravdu Romano, je to jednoduché: napíšu tedy programátorům Apple, aby změnili obchodní politiku a vrátili tam podporu zdrojového kódu pro IE. Věřím, že mě poslechnou! Nebo (jsa bohatým biozemědělcem) nakoupím další program na tvorbu webu, naučím se ho obsluhovat (protože času mám opravdu na rozdávání) a bude to OK.

Jednorožec:

obrázků u zápisků je možno tam navalit větší množství, gdyžtag mi mailněte – poradím, jak na to… ;)

do komentářů, to bohužel nejde, leda využít nějaký ten externí zdroj pro uložení obrázků… (osvědčené je např. rajce.net, kdo ví poradí další…)

Michal Hormas:

no s barvičkama by si na mě nepřišli! :))) zelenj nanuk chich ouvej… když už jste v tom Tunisu, mám hloupý dotaz – co se tam pije za víno? pakliže se bůbec pije…

Petr Weidenthler:

zdravím, koukám, že jste svůj tuřín vystopoval neomylně! ;-) děkuji za info, myslím že se shodneme, že není moc důležité jak se to jmenuje, hlavně když je to dobré!!! pickles i to kimchi to jsou pošťuchy na pravém místě.. já na ně sbírám odvahu (a to ani tu vrásku mezi obočín nemá.. tak třeba v příštím článku! :))

ad komentáře – ti „epláci“ by měli dostat za uši, já jedu ve Firefox, tak mě to šlape jak má a nepoznal jsem to! co se týče množství komentujících, tak hlavní roli hraje jednoznačně návštevnost, přičemž míra konverze počtu návštěvníků na počet komentujících je sakra nízká… ale to už je dnešní roztěkaný internet. myslím, že líp si s lidmi pokecáte na stánku navíc naživo!!!! ;)

vaše stránky jsou moc dobré! obdivuji, že to ještě stíháte psát!!! moc by mě tam u vás bavily nejen příhody z dění okolo, ale i občasné představování sortimentu. to víte, my pražáci to moc neznáme a rádi si o tom čteme! ;) navíc, nikdo jiný to nezná tak dobře jako vy!

Pes Štěkán:

děkuji za postřehy! :)

Jendorožec:

zahrad-ničení !!!!! :)))))))

to je jako cuke-tčení, cu-ke-čtení nebo cuketčeni?

No, mám sice v PC Explorer, ale i Safari, tož to není problém, načítá se to pěkně a čte ještě lépe.:))))
Pokusila jsem se do zápisků vložit jednu ne moc kvalitní fotografii kimchi(dokud ještě je co fotit).
Pes Štěkán: to jsou ty Škodovy bylinné sirupy nebo z Klášterní oficiny?Tím druhým se zrovna dopuju, obsahuje sice sorban, ale jinak samé skvělé věci.Jako alergik a astmatik užívám hlavně ten s echinaceou(v práci) a doma mám zrovna podzimní směs s jitrocelem, mátou, tymiánem a yzopem.Paráda! A víte co?Jdu si cvaknout!Na zdraví!

Tím druhým se zrovna dopuju, obsahuje sice sorban

Je-li sorban totéž, co zde sorbitol, doporučoval bych vám větší informovanost.
Po tom, co jsem se náležitě informoval o sorbitolu, nekupuji. Ani žvýkačky. A to nejsem alergik, ani astmatik.

Vážení přátelé, díky za zájem,valím na pole vám nasklízet další várku bio… Najdete je i v Praze na výše uvedených místech. Pane Cuketko, díky za rady, doplním naše – vaše biorecepty.

Jednorožec: nikoliv!
Sorbitol a sorban draselný jsou zcela odlišné záležitosti.
ad sorbitol -jedná se o náhradní sladidlo, které se průmyslově vyrábí z glukozy.Jinak se také vyskytuje v přírodě v některých druzích ovoce a myslím, že snad v javoru?To si teď nejsem úplně jistá.Používá se ke ke slazení potravin pro diabetiky(ale má docela nízkou sladivost), do zubních past a ve zdravotnictví- léky, infúze atd.(a to vím úplně pfffesně).Takže ač nekupujete žvýkačky, určitě se se sorbitolem setkáváte.

ad sorbit draselný – to je draselná sůl kyseliny trans,trans – 2,4 hexadrenové (vzorec si nepamatuju, nejsem chemik), jinak též E202 a používá se ke konzervaci potravin.
ňekla bych, že informovaná jsem více než dostatečně!:))))

Pan Cuketka:moc děkuji za uveřejnění, ráda přidám nějaký recept, ale docela se stydím, tady jsou samí fajnšmekři a já sice vařím ráda (a prý dobře), ale zase takový umělec nejsem.:))))

OPRAVA!!!! sorban draselný, pochopitelně!!!!píšu v poklusu a rychle a pak z toho jsou takovéhle velechyby.:))))
Takže sorbit a sorban draselný!:)))

pivli: Přesně ten – Podzimní sirup z Klášterní oficíny. Mizí hodně rychle – jestli to nebude tím, že dávkuju po lžičkách polévkových :-)) Na zdraví i Vám.

Sorbitol opravdu nebrat. Ad sorban. Ať si ho klidně do sirupů dávají, já mám ale zato, že sirup by se měl konzervovat sám svým vysokým obsahem cukru, tak proč to tam cpát?

Ale jinak děkuji na tip na ty sirupy, ty „Škodovky“ znám , ale úplně jsme na ně zapomněl. klášterní oficíně jsem teď udělal malou „reklamu“ v Týdnu, tak jsem zvědav! :)

pivli:
já děkuji a jen houšť!!! ,)

Nojo, jenže to by člověk nesměl používat zubní pasty a ústrní vody(ne každý má na to, aby kupoval jen ajurvédské), nebrat předepsané léky a nejíst třešně a jiné ovoce, které také obsahuje sorbitol, byť v té „přírodní“ formě.Vzpomínám na zcela neoprávněný humbuk kolem kyseliny citronové a jejího údajného rakovinotvorného účinku.To si někdo spletl pojmy s dojmy a pak to pustil do étéru a všichni šíleli.:)))))
Obecně zastávám názor, že ono Werichovo přiměřeně, přiměřeně je to správné.Nic se nemá přehánět a spoustě „svinstev“se prostě nevyhnete byť se snažíte sebevíc.:))))Sama konzervuju sirupy jen kyselinou citronovou a vypláchnutím lahví nějakým kvalitním destilátem :))) a nemám problém.Na druhou stranu, tu trošku sorbanu v báječném bylinném Kláštěrním sirupu v pohodě vydejchám.:)))
No, půjdu zapřemýšlet, jaký recept by se hodil do zápisků.Co takhle rýže se špenátem a koprem, podávaná s grilovanou fetou a cherry rajčátky, případně nějakým tím kouskem kuřete ala souvlaki?Podle mého řeckého kamaráda, žijícího v Cambridge?Recept jeho maminky z ostrova Syfnos?:)))
Pěkný den všem.

pivli:

ani moc mi nešlo o „zdravotní nezávadnost“, jako spíše o fakt, že sirup by měl být vymyšlený tak aby se sám konzervoval množstvím cukru… alkoholu etc.. ale jasně je nová doba, na skladování se prdíí, tak je lepší to pojistit metodou kšandy-šle a u výrobců to chápu :)

s tím rceptem mi raději nedělejte chutě!! zní to lákavě! ,)

Přispěju do mlejnice: aspartám, umělé sladidlo, je velmi nebezpečný jed. Ještě tak zastudena to jde, ale pokud se takový light drink třeba v autě přehřeje (nevím přesně nad jakou teplotu), tak se začne uvolňovat, podržte se, formaldehyd! – ano, to, co se používá na nábytek!
A jelikož si nejsem jistá přesně tím, co píšu, tak si tady beru tahák: http://www.google.cz/search?…

názory na pro a proti si posuďte dle libosti, nejlepší je prostě voda.

Ad Vimaana1 – nevim, na me web pani ucitelky nepusobi zrovna jako spolehlivy zdroj informaci… neb se tam mj. lze docist i treba „První „oficiální“ zasvěcení do energie Svatého Grálu a informaci, že jsem hlídačkou Svatého Grálu a jeho energií, jsem obdržela 25. 12. 2003 při chanelingu od Kryona a Archanděla Michaela, což jsem si jako tajemství velmi chránila.“ Hmmmmmm..... :-D

Katerina: taky nejsem příznivcem chanellingů, učila jsem se jiné věci. Souhlasím s vaším hmmmmmm......:-D
Fakt je, že někteří lidé se k určitému poznání potřebují dobrat právě přes tyhle „zaručenosti“, a bez nich se nechytají. Práce s ki nebo čchi se stala obchodním artiklem, ale nemění to nic na její obrovské účinnosti. A je na každém, jestli chce si to zkusit o ohmatat, a v tom případě je každá neškodící cesta dobrá. No, ale to sem moc nepatří.
Co říkáte na ten článek?

Hm, to teda jo, ale proti reiki nic!Sama mám 1. i 2. stupeň a ještě jsem absolovala Zpětný dotek.Vše u Mari Hall.A nedám na reiki dopustit.Ale Svatý Grál bych nechala na pokoji.:))))
Že aspartam může být škodlivý – o tom se vedou spory a je děláno spousta studií.Stejně tak vědci tvrdí, že větší množství umělých sladidel má vliv na vzink karcinomu močového měchýře.To je furt něco.ale je fakt, že dnes rozumný diabetolog doporučí diabetikovi(především u diabetes I. typu, hlavně tedy u dětí) konzumaci cukrů v podobě medu, fruktozy a sladšího ovoce)pochopitelně ve velmi omezené míře a v závislosti na celkovém stavu, než by do něj pral umělá sladidla.

Je to podobné, jako dezinformace o hliníku. Na to téma se dá počíst tady – až skoro dole: http://www.bottega.cz/…many/11.html
Kupodivu velké profesionální nádobí z hliníku se vyrábí a používá v restauracích po celé Evropě – je třeba znát, co se v něm může připravovat.
O mědi v kuchyni se spory snad vůbec nevedly, ačkoliv je to větší jed, pokud nevíte, jak s ní zacházet: cukrář musí použít na vyšlehání krému měděnou mísu BEZ povrchové cínové úpravy, aby ten cín nevyšlehal. Po ušlehání krém ihned přemístí do nádoby z jiného materiálu.
Nejčistší materiál v tomto smyslu je sklo, ačkoli podle feng shui je nevhodné.
V klasifikaci ale jistě jako největší zlo vede stále mikrovlnka. Zde dva články, další lze dohledat. Jistě zastánci pro i proti najdou vždy dost argumentů na obhajobu své teze: http://www.mwm.cz/CD/c03.htm
http://www.mwm.cz/CD/c04.htm

Pan C.: No, ono to s tím tuřínem nemá fakt co dělat, ale už jsem to sem musela nacpat, je to přinejmenším zajímavé.
Pivli: taky mám R3, občas mi pomáhá leccos ustát. :-))

jako největší zlo vede stále mikrovlnka
To je zde slyšet z mnoha stran, včetně některých špičkových kuchařů.

Osobně si ji nikdy nepořídím. V kuchyních různých pronajatých letovisk obyčejně bývá, ale nikdy v životě jsem dosud tuto vymoženost nepoužil.

Kolik mikrovlnkovaných jídel jsem ale dosud pozřel mě není známo. Mnohé kiosky, vyvařovny i restaurace je mají, často cudně skryty a s jejich „ping!“ mimo doslech. :-(

Nojo, mikrovlnka…přiznám se, že doma jí máme, ale používám ji minimálně. A je fakt, že v restauracích a podobných zařízeních to asi „pingá nebo pinká“ velmi často!
Pobavilo mne v tom článku ohřívání krevních konzerv v mikrovlnce…mno, to může fakt napadnout jen Amíky!Když jsou schopní šoupnout tam psa nebo kočku(v návodu nestálo, že se to nesmí…), tak čemu se divíme, že?Za téměř 18 let práce ve zdravotnictví jsem se nesetkala s nikým, kdo by chtěl krev, potažmo mraženou plasmu ohřívat v mikrovlnce.:)))))

mikrovlnka k nám nesmí! A když spím občas u rodičů, tak si jídlo ohřívám na plotně a oni v mikru. Nádobí mám doma jak měděné, teflonové, smaltované, litinové, tak i hliníkové. Teda to mám jen speciální kastrol na kuskus.
Výběr materiálu záleží co právě vaříme.

Vimaaana1:

ad link:

Samotné tvrzení vcelku dokládá pohled na Italy. 50 let pijí kávu z hliníkových kávovarů. Vypadá to, že je to národ velmi vyspělý a veselý. Jestli je toto následek konzumace espressa z hliníku, můžeme je směle následovat.

no j nefim, když vidím mladé italy v metru, tak s tím hliníkem bych si to dvakrát rozmyslel :D

ad mikrovlnka:

v pořádné kuchyni je to zlo. nesnáším! jak jsme ji ale v první vlně nadšení v 90.letech měli doma, strašně mě to s ní nbavilo. třeba dát do ní talířek s kovovým lemem a pozorovat jak to praská a střílí! :)

gary tvrdí, že je to i v topclass restaurantech oblíbený nástroj sommeliera – na 3–5 sekund se tím prý pořádně „otevře“ aromatika… chmmmm? :)

ad mladí Italové v metru: nojo, něco na tom bude, podle toho, jak se chovají bych řekla, že se živí výhradně hliníkem…

ad mikrovlnka: kovový lem dělá krásné jiskřičky, to je fakt.:))))Mikrovlnku teď používám v podstatě jen když psovi přihřívám žrádlo a nebo zapnu na chvíli gril a do vyhřáté, vypnuté mikrovlnky dávám mísu s těstem aby lépe kynulo nebo když potřebuju třeba maso udržet v teple, poté, co jsem ho opekla.

ad tuniská vína.Předně se omlouvám,ale trávím vždy necelý týden v Djebel Tebaga v horách kde se natáčí,v tuniském cateringu.Na hotelu vařím dva dny v týdnu(zpravidla čtvrtek a pátek).S alkoholem tady máme momentálně menší problém.Jmenuje se ramadán.Ale v hotelu je to naštěstí jinak.Vinaři mluví celkem hezky o červeném Chateau Mornag,Magon a Vieux Magon.Dobré je taky růžové Gris de Tunisie a Selian a opět Chateau Mornag.Z bílého tak nadšení nejsou ale pije se také a to Musat sec de Kelibia,Terrale a Saint Augustin:César Auguste.Je to jen strohý výběr z hotelu ale pokusím se zjistit víc.Víno by asi sotva mohlo konkurovat v Evropě,nicméně jako zajímavost…Hlavně tady pijeme pivo Celtia,docela ujde.

Mmm, tuniská vína můžou být teoreticky moc dobrá. Osobně znám vína z Libanonu a Izraele – vynikající, průměrná z Egypta, pak dlouho nic, až Alžírsko a Maroko, tam to ujde – ve vínech tam podnikají povětšinou Italové (bez hliníku :-§ ) a Francouzi. A Maroko má obzvláště vykutálenou kuchyni, stálo by to za samostatnou kapitolu – jen to prosím nikdo nechoďte ochutnávat do Dahábu, tenhle podnik degradoval během posledních 2–3 let marockou kuchyni na něco zcela nedůstojného a nepoživatelného. Báječné tažinky zmizely, a nahradilo je hnusné, spálené a předražené jako-meze a další podivné výtvory.
Ještě budeme zkoušet u Mánesa tu Medinu, jestli je dobrá, jinak nejbližší marockou doporučuju ve Francii.
Z marocké kuchyně kromě tajine lze doporučit polévku hariru, do kteréžto horké se vhazují datle, které pak zmedovatí a rozpouští se – neskutečná věc!!

Vimaana1: tedy vy mi ale děláte chutě!Polévky miluju a tato harira s datlemi…mmm, to zní úžasně!
Popíjím čerstvě vytvořenou zázvorovou limonádu ala J. Oliver a koukám na „Skřítky“.:)))))Zrovna házeli tuřín po elfech.

Vimaana1:To mě zajímá!Pracoval jsem v Dahabu osm měsíců jako šéfkuchař.Kdy jsi chodila na ty dobré tajiny?Ke mě,nebo ke Slaninovi?Neměl jsem pořádnou zpětnou vazbu.Byla to těžká práce.Nejsou tam zrovna jednoduchý podmínky.Po mě nastoupil nějakej Syřan.

Vimaana1:Dahab začal s novou koncepcí založenou právě na mezze.Lidi to měli rádi,za jedna je to velmi charakteristický prvek arabské kuchyně obecně(narozdíl od tajinu) a hlavně mohli ochutnávat od všeho něco.

Michal Hromas: To není pravda :) Jedna byla před pár měsíci otevřena v ulici Pplk. Sochora na Praze 7, jmenuje se Mamas & Papas a jde spíše o fastfood a takeout než restauraci, ale to nic neubírá na autenticitě jejich pokrmů – zvláště tažín stojí pochopitelně za to.

Vlastník žije v ČR nějakých 10 let, mluví velmi dobře česky, rád se s vámi podělí o zkušenosti a sdělí informace tak neskutečného charakteru, jako že jehněčí získává ze soukromé farmy za Prahou, kde jehňata poráží vlastníma rukama…

teda, tady se to nějak rozjelo všemi směry :) zdravím všechny a přeju pěknej večer.

mně to stejnak pořád nedá s tim hliníkem a škodlivostí/neškodlivostí…nevim taky, jak odlišit kvalitní hliník od nekvalitního ani jestli něco takovýho vůbec existuje – neni hliník furt jenom hliník?

Ad kyselina citronová (ta chemická) – jeden zdroj (nějaký německý ústav pro výzkum rakoviny?) tvrdí, že je to opravdu rakovinotvorná a velmi nebezpečná látka, jinde (Průvodce éčky v potravinách) jsem zase četla, že je absolutně neškodná. Tak kde je pravda? :/

Michal Hromas:

děkuji zajímavé poznámky, hlavně k tomu pivu Celtia, znamenám si :))

ad Dahab… vyprovokovali jste mě, o víkendu se tam půjdu po dlooooouhé době opět mrknout (naposled mě tam obtěžovala nějaká obtloustlá břišní tanečnice :)))

Pavel Prouza:

děkuji za výtečný tip, také si dávám na playlist víkendových návštěv! hlavně ty jehňata! ,)

kaštanová:

;)))

pro hliník jezdím zásadně do Humpolce, a pravdu mají skladem tam někde venku, víc bych to nezkoumal…

ad hliník a kyselina: o obojím se dá hodně dobrého i špatného počíst na webu. Kyselina citronová vymačkaná z dobrých citronů je určitě nezávadná :-)) A hliník, stejně jako ocel či jiné průmyslové kovy, u renomovaných evropských výrobců splňují vysoká kritéria, toho bych se nebála. Horší jsou nevýrobní firmy, které skupují hotové výrobky, často z Asie. Na Asii bych nenadávala, koneckonců je to kolébka velkých kultur, ale spíše na mazané obchodníky, kteří tam kupčí s levnou silou, s levnou energií, a na materiál už se tak moc nekouká…

ad marocké restaurace:
V Dejvicích je výborný fastfood, a asi jsou to Alžířané, ve Spálené je Chez Ami – Alžířané a šéf Berber – doporučuju tam skočit tak v půl dvanácté, akorát na oběd. Jsou tam stolky, ale obvykle se nakupuje do polystyrenu s sebou, super i baklava, mimochodem tento podnik vaří také pro pražskou mešitu. Skvělé jsou ty pekáčky plné třeba zapečených brambůrků s jogurtem, či směsí s kuřecím…

Michal: dobře se v Dahabu vařilo někdy před 5 lety, teď si honem nevzpomenu, kdy nastala ta katastrofální změna, ale ty nejhorší narozky jsem tam slavila tak asi před 2 lety (v lednu) – meze byly drahé jako v dobré libanonské restauraci, ale chutnaly dost mizerně, smažené lilky byly seškvařené zkrouceniny čehosi hořkého. Šéf se nám chlubil, že mu přijel kuchař z Londýna, a že to bude bomba (tak to jste tam asi nebyl). Z lásky ke starému Dahabu jsme to riskli ještě 2×, pak jednou vepředu ve fastfoodu na oběd, to nás obsluhovali rusky mluvící lidé – veškeré kouzlo v čudu a dobré jídlo taky. České břišní tanečnice jsou taky pohroma, ze starých rituálů tam zbyl jen čajový kout. Tak zdravou a bohatou kuchyni okleštili a zničili. A to v době, kdy Češi jezdí do arabských zemí jak posedlí, a s chutí by se ponořili do atmosféry a vůní Orientu, kdyby bylo kde – veliká škoda!
Nic ve zlým, je dobře, že se teď učíte vařit v arabské zemi, ale šéfkuchař arabského podniku podle mně musí mít tu kuchyni v krvi, jinak to dopadá jako třeba v pizzeriích po italsku. Není to jen o tom nacvičit si receptury, ale prožít to, pochopit spojení ingrediencí z historie. Jako kdyby se arabský šéfkuchař naučil kulajdu. Ale dokud nepochopí, že hospodyně měla pár řádků brambor, houby z lesa a mlíko přirozeně zkyslé, neb nebyly ledničky, pak recept jen papouškuje.
Ale jestli jste žil v arabských zemích, tak pardon, já jsem nějak měla za to, že děláte do italské kuchyně. Jsem mistr na nedorozumění, a občas se blbě vyjádřím.
A jestli máte možnost se šéfem Dahabu promluvit, udělejte to, prosím, ať to vrátí na původní kolej.

re 94: to se musí prozkoumat!!
On musí jehňata porážet sám, pokud u sebe nemá lidi, kteří to smí dělat, je to náboženský rituál a musí se provádět dle přísných pravidel.

Mimochodem, jak je to v současnosti s židovskými restauracemi u nás?

Re: Vimaana1, zejména No 98:
Moc rád čtu vaše komentáře. Kolem Dahabu jsme už několikrát šli (jsme v Praze jen na chvilku) a zatím se na něj nedostalo a nyní asi hned nedostane.
Někdy z vašich komentářů čiší bezbřehý idealismus. Prosím, berte to jako obdiv!
Nicméně, provozování restaurace je také tvrdě obchodní záležitost, kdekoliv na světě. Od pouliční vyvařovny někde v Ásii po Michelinem ohvězdičkované naškrobence. Zahrnuje, krom toho obdivuhodného a společného zanícení pro dobré jídlo, i jednoduché kupecké počty. Tržba – Výdaje. Je-li na jejich konci mínus, celá restaurace je belly up, or tits up, nevím současný český výraz pro „down the tubes“. Kaput?

Někdy, ve slabých chvílích, jsem bláhově snil o malé restauraci…kde hosté by byli vždy bezvadní… dodavatelé by nikdy nezklamali…personál by se vždy dostavil včas a střízlivý…počasí by nám bylo nakloněné…
Ne, ne. Restaurace jsou pouze pro silné povahy, I think.

OK, nebudu dále otálet. Chci být příspěvek No 100 !!!. Určitě pan C bude mít pro takový mezník, zejména nečekaně u vachrlatého tématu jako tuřín, nějakou cenu.

Jednorožec:Díky.K tomu není co dodat.
Vimaana1:Pokud se zajímáte o historii národních a etnických kuchyní, budete se muset smířit tím že kuchyně se prolínají.Já se zabývám předně judeo arabskou kuchyní.A když judeo tak hlavně sefardskou.Ta si totiž s arabskou tyká.A jakmile se začnete zabývat židovskou kuchyní,zjistíte že svět je vám malý.Takže jsem se soustředil na okolí Středozemního moře.V Praze a v Čechách obecně není příliš příležitostí se těmto kuchyním profesionálně věnovat.Sefardská si je celkem blízká se španělskou kuchyní.Aškenázská se vaří U krále Šalamouna(košer restaurant).Pokud chcete být autentičtí,nemáte jistotu že na to lidi budou chodit.Teď frčí fusion,Když jsem dostal možnost vařit v Aromi,byl jsem hrozně rád protože to je skvělá a autentická kuchyně a to když se povede tak to je bomba!Časem jsem dostal možnost uplatnit tam i něco ze židovské a arabské kuchyně(i přesto že je to čistě italská restaurace)Některá jídla totiž nerespektují hranice :-)
Obávám se že Dahab nastoupenou cestu neopustí.Já jsem nastoupil v lednu 2005 kdy v kuchyni zůstal jeden kuchař z původních čtyř a to ještě kluk po vyučení.Protože jsem až do konce roku pracoval U Závoje zavádělo se nové menu a celá nová koncepce v průběhu prvních dvou měsíců a máte pravdu že to byla katastrofa.Navzdory naší snaze.Jako „arabský“ šéfkuchař jsem se dočkal jak zklamaných hostů,kteří přišli na něco co se dělalo tři roky zpátky tak i kladných ohlasů a bylo mou pýchou že šlo o Syřany,Palestince a Egypťany.Nerušilo je že jsem Čech,naopak byli překvapeni.Nejvíc kuchařů z arabského světa v Praze je z Alžíru(většinou pizzaři:-))Marhaba jsou Syřani,dále Tunisani(co se dobře oženili) a Libanonci.Ti mají skvělou kuchyni.Když je někdo dobrý arabský kuchař,vaří ve Francii,ve Státech nebo v Emirátech.Případně doma v nějakém lepším hotelu.V Čechách totiž arabská s výjimkou fastfoodu moc nefrčí.A proto taky Dahab(krom jiného)je tam kde je.Časy se změnily a Dahab na tom nebyl nejlíp.Potom už nebylo na to investovat do skutečně dobré kuchyně(jeden sporák a mikrovlnka je pro restauraci pro 2OO osob dost málo),Dahab Yalla mají pronajatý Alžířani.Jsem vděčný za tu zkušenost ale ten boj jsem prohrál a restauraci nedělá jen jeden kuchař.Stará parta prý byla moc fajn,Ale ta už se tam asi nevrátí…
Vařit se tady neučím,protože většinu těch věcí už znám.Navíc tady vařím"česky"pro Čechy.Ale jsem rád že mám tu možnost stát vedle tuniských kuchařů a podívat se pod pokličku jejich „domácí“kuchyně,když jsou tak hodní a po iftáru mě pozvou na večeři.I tady se vaří dobře,hůř i vyloženě špatně.Mám to štěstí že jsem narazil na výborné kuchaře i lidi.
To že někdo poráží jehňata je asi tak stejná rarita,jako když u nás někdo dělá zabijačku,nebo třeba jen králíka.A to že je někdo muslim,nemusí nutně znamenat že všechno co mu odpadne od ruky je halal.Je to zase o čistotě a profesionalitě.Ale to jsem od tuřínů vážně dost odskočil a už vás s tím nebudu trápit :-))

Michale, díky za vyjasnění, máte pravdu, asi tak nějak to proběhlo, a je to veliká škoda, rozjezd Dahabu byl mimořádně slibný. Ti Arabové, co sedávali -jí v sále, toho (za mé 3× přítomnosti) moc nesnědli, spíš pokuřovali a dělali jiné věci.
ňezníci „rarita“ jsou u nás víc viditelní, právě pro tu raritu, a to nejen ti halaloví. Ta pravidla u halal i košer lidé u nás moc neznají, možná k tomu můžete víc.

Fusion je zajímavé, kreativní, barevné, jako byl třeba Bazaar v Nerudovce, co už není. Stále jsou snad v převaze lidé, co dávají přednost specializaci a kvalitě v tomto směru. Např. ve Frankfurtu jsem byla v kurdské restauraci, a byli jsme nadšeni všemi detaily.
Vaše specializace je určitě hodně zajímavá, i když u nás vždycky bude narážet na problém zelenin a jiných čerstvých přísad. Ale takový podnik by se mi moc líbil. :-))

Jednorožec: jo, jsem idealista a no globalista, a aspoň v malém se své ideály snažím obhájit, tož vidíte, nejste v tom sám! :-))

Oba jste mi připomněli, jak je ten idealismus někdy smutná věc. Přemýšlela jsem nad tím celou cestu do práce. Sama zápolím s mnoha problémy ve své práci, kterou bych taky chtěla vidět lepší. :-(
Uvědomuju si, že nejlepší restaurace jsou ty, kde se o to stará jedna jediná rodina, a kde se umí vařit aspoň po 2 generace. To pak jde mimo všechny mišelíny.
Howg.

Jednorožec [100]:

tak přeci jste to ulovil :) gratuluji, schválně jsem si říkal, kdo se toho ujme. tajemný tuřín v kombinaci s týdenní pauzou dělá divy. cenu pro vás nemám, ale vydržte, chystá se něco malovaného… ,)

Michal Hromas + vimaana1:

hodně zajímavé postřehy, o Dahabu jsem se tady od vás dozvědel víc, než kdekoliv jinde. díky ,) opakuji se, ale co nejdříve se tam vydám.. ať už s foťákem nebo bez.

BTW víte něco bližšího o Sahara Café na Míráku??? také blízkovýchodní tematika:

http://www.saharacafe.cz/
http://www.expats.cz/…_reviews.php?…
http://czechoutchannel.blogspot.com/…ara-caf.html

:)

V Sahara caffe dělá šéfkuchaře Gilad Avital z Izraele.Pracoval v Dinitz caffe a jeho směr mi byl sympatický.Nabídka je prostá ale celkem sympatická.Sází na kvalitní suroviny v osvědčených kombinacích a především působivé prezentaci.Ale pořád je to kavárna takže nečekejte kdovíco.Chtěl jsem pro něj pracovat ale nějak na to nedošlo.Nejsem si jistý,ale myslím že to patří Rusům.Výhodná poloha dělá polovinu úspěchu,ale mě se tam celkem líbilo.Ale já jsem v podstatě skromný člověk,takže na mě moc nedávejte.:-)

P.S.Nic ve zlém,ale Dahab je vážně především o vodních dýmkách a čajích.Majitel Luboš Rychvalský byl spoluzakladatelem Dobré čajovny a jeho čajovna na Boršově byla vyhlášená.Lepší mátový čaj jsem asi nikde nedostal.Samotného by mě zajímalo jak se to tam vyvíjí gastronomicky,takže jestli zájem vydrží do listopadu,co tam zajít společně?

Re 105: dobré místo dělá hodně, ale už i naši lidé se učí si za dobrou restaurací dojet i mimo město, jak to dělají jinde, příkladem je u nás Emanuele, v zapadlé uličce v Dejvicích, který má zcela plno denně, a my u něj už snad 100× jedli vzadu namačkaní (což ve skutečnosti považuji za poctu :-)). ).

re 106: možná jste Dahab poznal až později, k jeho škodě je pravda, že mezi lidmi měl pověst skvělé restaurace s výborným jídlem, krásnými dekoracemi, atmosférou, a teprve potom se mluvilo o čajích a šíše. Znám opravdu hodně lidí, kteří to popíšou úplně stejně. Pokažená kuchyně a pověst se nemůže vymlouvat na jiné zaměření, to je blbý. Nebojte, já to ve zlém neberu – spíš vám píšu názor klienta, vy to berete z druhé strany barikády. Tak to taky neberte ve zlém, my jsme to dvakrát řekli u stolu i panu majiteli, že se pokazili, následně pokažené narozky a dvě pracovní večeře už jsou i na mně dost a pud sebezáchovy je silnější než láska k arabskému čaji.

Vimaana1: Všimla jsem si, že mluvíte zasvěceně o italských restauracích :-). Mohla bych se vás na něco zeptat? Koncem roku chodíme vždycky tak s osmi kamarády na takovou výroční večeři, snažíme se zkusit nějakou lepší restauraci, pokud možno národní. Pro letošek jsem uvažovala o Aromi, která je na tomhle blogu dost vychvalovaná, a navíc má, jak jsem zjistila, nekuřáckou místnost, což je pro nás dost důležité. A teď jsem se dozvěděla ještě o Da Emanuel… Jestli můžu poprosit, kterou byste nám doporučila vy?

re:Vimaana1 Nejsem si jistý jestli jsme si úplně dobře rozumněli.Změna strategie neměla být omluvou pro zhoršení kvality.Spíš je to naopak.Změna zaměření je vnímána spíše jako zoufalý pokus o nové nadechnutí.Někdy to vyjde,ale někdy už je prostě pozdě,nedostává se sil a peněz.Já Dahab neomlouvám,jen jsem chtěl popsat co se tam dělo a děje.To co jste v Dahabu vnímala jako špatné jídlo jsem s velkým úspěchem téměř denně uplatňoval v Aromi.A jsem rád že to tak bylo.Z Dahabu jsem odcházel s komplexy že nejsem dobrý kuchař a že to co jsem dělal byl od základu špatně.V Aromi jsem měl možnost se přesvědčit že ta jídla jsou v pořádku a většina z nich a také podstatná část nového menu Summer in Dahab které nikdy nebylo zavedeno(zeptejte se pana majitele proč :-))jsou součástí programu Rozinek a mandlí.Také tady v Tunisku jsem seznal že moje cesta nebyla nesprávná,mám vynikající ohlasy jak u Čechů,tak u Arabů(když se mi podaří prolomit jejich nedůvěru,že umím vařit halal i když nejsem Arab :-))Takže to není ani tak problém různých stran jedné barikády,jako spíš nedostatku informací.Hodně lidí má o restauračním průmyslu romantické představy(viz.malé rodinné restaurace jsou nejlepší).Na to se dá jen říct – běžte si to na pár let zkusit,anebo si přečtěte Důvěrnosti z kuchyně od Anthony Bourdina a věřte tomu co tam píše…

Major Milčák:

dotaz není na mě, ale mezi Da emanuel a Aromi bych zvolik jasně Aromi, ááále už mlčim! :)

pivli:

stob.cz má většinou správné informace, racionálně vypancéřované. mě u aspartamu vadí jedna klíčová věc – jeho chuť!

turin je ve Finsku k dostani v kazdem obchode po cely rok (ten zlutomasy). Zato sehnat celer (bulvu), je nekdy orisek. Diky moc za recept.

Tak jsem dnes v Rozmarýně koupila jejich „tuřínek“ a hodila ho na pánvičku na olivový olej- perfektní! Nádherně to doplnilo opečené marinované tofu a zeleninovou pakoru z Góvindy:) Zbytek půjde zítra do vývaru. Buon apetito!

Ahoj všichni, po deštivém květnu a červnu mi nějak víc narostli tuříny, kterým se taky na severu říká dumliky a dělala se z nich už za mé babičky polévka „dumlikačka“, jedná se výhradně o ty žlutomasé, ty bílé tady nejsou oblíbené, tak jsem hledala inspiraci, do s nimi, kromě polévky, jdu krájet a opékat na olivovém oleji, jsem zvědavá, jak bude chutnat, dík za inspiraci, třeba se zase někdy ozvu.

Komentáře jsou uzavřeny.