Zápisník

pana Cuketky

Maso a rakovina – jak se zorientovat?

První vlnu článků o červeném mase a uzeninách, které podle WHO (potažmo IARC) způsobují rakovinu (tlustého střeva), už asi máte za sebou. Pokud v tom ale pořád nemáte jasno a hledáte něco, čeho se chytit, tak přidám pár informací na doplnění.

IARC to bohužel ve svém primárním sdělení vzala dost stroze, což hodně nahrává nesprávným interpretacím. A bez podrobného vysvětlení dalších autorit v oboru, to pak pro veřejnost nedává moc smysl.

Za vysvětlení stojí už samotné rozdělení masa do kategorií karcinogenů. Červené maso skončilo ve skupině pravděpodobných karcinogenů 2A a zpracované maso (nasolené, naložené, uzené a jinak konzervované) pak dokonce ve skupině karcinogenů 1, u kterých je způsobení rakoviny prokázané (v tomto případě hlavně rakoviny tlustého střeva).

Tohle rozdělení do skupin ale vyjařuje hlavně míru jistoty, že něco rakovinu způsobuje. Vůbec to ale nemusí odpovídat tomu, kolik rakoviny v reálu způsobují. Ve srovnání např. s konzumací alkoholu nebo s kouřením je totiž riziko u masa rozhodně menší.

Mechanismů, kterými může maso rakovinu způsobit, je hned několik (a všechny se stále podrobně studují). Důkazy jsou ale opřeny hlavně o epidemiologické studie, které spojují spotřebu masa a výskyt rakoviny v průběhu života.

Izolovat přesnou příčinu a následek je tak hodně obtížné a v reálu se tak z toho dají vyvodit jen přibližná doporučení, která s nějakou pravděpodobností vedou ke snižení rizika.

Nic moc velkou jistotu z toho ale zatím vyvodit neumíme a tomu by měly odpovídat i závěry, které z takových zpráv vznikají. Tj. neplašit a brát nové informace v kontextu.

Co tedy víme jistě?

Určitě víme, že nevyvážená strava s vysokým podílem masa a uzenin obzvlášť, není ideální cesta k dlouhověkosti ve zdraví. Víme také, že uzení a zpracování masa při vysokých teplotách tomu také moc nepomáhá.

Zároveň ale víme, že pestrá strava s vysokým podílem zeleniny a ovoce a s vysokým obsahem vlákniny nám prospívá. Dost pomůže i nepřehánět to s alkoholem a nekouřit. A máme taky dost dobrý přístup k proteinům z jiných druhů masa, z ryb a z rostlin.

Problém je s určením maximální bezpečné dávky červeného masa a uzenin na den. Zatím takové přesné a jisté číslo není. Ve výživových doporučeních se zatím pracuje s číslem okolo 70 g na den a je otázka jak moc je to přesné.

Každopádně v našich končinách je to k zamyšlení i bez zprávy WHO a dlouhodobě. Spotřebu masa máme nadprůměrnou, milujeme uzeniny a zeleninu naopak příliš nemusíme.

Výběr dalšího čtení k tématu:
Processed meat and cancer – what you need to know
Beefing With the World Health Organization's Cancer Warnings
Meat Is Linked to Higher Cancer Risk, W.H.O. Report Finds

27. říjen 2015 17:10:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Woker

Nespokojená návštěva.

17. březen 2015 21:03:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jak na ztracená vejce

Proč se u ztracených vajec vždy zdůrazňuje čerstvost? A proč se do vody na vaření (nesprávně) doporučuje přidávat ocet?

Důvod pro obojí je bílek. Čím je vejce starší, tím víc je bílek řidší a hůře se sráží. Mladá vejce mají bílek pěkně pevný (po vyklepnutí se neroztéká) a jeho řídké části je jen minimum (těsně pod skořápkou).

Právě řídká část bílku dělá ve vodě při vaření neplechu. Nedrží tvar a sráží se do podoby nepěkných cucků.

Abychom se tomu vyhnuli, používáme vždy čerstvá vejce. Druhým účinným opatřením (na rozdíl od octa, který je zbytečný) je scezení vajíčka v děrované naběračce. Žloutek i hlavní pevná partie bílku je v bezpečí a řídká část v pohodě odteče.

S takto připraveným vajíčkem je to pak už děsně snadné. Stačí voda pod bodem varu. Pár minut, než ztuhne bílek a máte to.

Pamatujte, je to jednoduché. Povedená ztracená vejce = čerstvá vajíčka + děrovaná naběračka! ;)

17. březen 2015 18:03:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Hrabání v záhoně prakticky

Tip pro všechny začínající zahradníky. Pokud chcete svoje hrabání v záhoně povýšit na umění, nebo ehm, ehm, se u toho alespoň necítit jako úplní trotlíci, tak uwaga!

Kokoza vypsala kompletní plán workshopů pro městské zahradníky. Jsou to takové menší půldenní akce s praktickou náplní. Lidi z PRO-BIO ligy zase připravili úžasný nový kurz, který se věnuje ekologickému zemědělství a pěstování. Podrobně, teoreticky i prakticky přímo v terénu.

Prozkoumejte sami:
Workshopy Kokoza
Kurz Pěstuj ekologicky

Pro samouky mám obsah tady:
Zahrádka na dvou metrech
7 tipů jak rozjet jedlý balkon

16. březen 2015 20:03:32 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

My chceme talíře!

Kdy přesně přestaly být talíře cool? A co je tak skvělého na servírování jídla na pařezech, břidlicových deskách a lopatách? Udrží papuče nebo čepice pečivo déle křupavé?

Nejen na tyhle otázky hledá odpověď Twitter účet @WeWantPlates, který si dělá srandu z příliš kreativních restaurací. Obzvlášť při pondělku by se mohlo hodit.

16. březen 2015 10:03:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Už leze!

Až někde uvidíte medvědí česnek jako sazeničku za dobrou cenu, tak neváhejte. Roste to skoro samo. Ideální je nějaký vlhký a stinnější kout zahrady. Celý rok po něm není ani památky, v březnu se ale probudí a hned se dere na povrch. Jaro!

15. březen 2015 17:03:09 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další