Zápisník

Maso a rakovina – jak se zorientovat?

První vlnu článků o červeném mase a uzeninách, které podle WHO (potažmo IARC) způsobují rakovinu (tlustého střeva), už asi máte za sebou. Pokud v tom ale pořád nemáte jasno a hledáte něco, čeho se chytit, tak přidám pár informací na doplnění.

IARC to bohužel ve svém primárním sdělení vzala dost stroze, což hodně nahrává nesprávným interpretacím. A bez podrobného vysvětlení dalších autorit v oboru, to pak pro veřejnost nedává moc smysl.

Za vysvětlení stojí už samotné rozdělení masa do kategorií karcinogenů. Červené maso skončilo ve skupině pravděpodobných karcinogenů 2A a zpracované maso (nasolené, naložené, uzené a jinak konzervované) pak dokonce ve skupině karcinogenů 1, u kterých je způsobení rakoviny prokázané (v tomto případě hlavně rakoviny tlustého střeva).

Tohle rozdělení do skupin ale vyjařuje hlavně míru jistoty, že něco rakovinu způsobuje. Vůbec to ale nemusí odpovídat tomu, kolik rakoviny v reálu způsobují. Ve srovnání např. s konzumací alkoholu nebo s kouřením je totiž riziko u masa rozhodně menší.

Mechanismů, kterými může maso rakovinu způsobit, je hned několik (a všechny se stále podrobně studují). Důkazy jsou ale opřeny hlavně o epidemiologické studie, které spojují spotřebu masa a výskyt rakoviny v průběhu života.

Izolovat přesnou příčinu a následek je tak hodně obtížné a v reálu se tak z toho dají vyvodit jen přibližná doporučení, která s nějakou pravděpodobností vedou ke snižení rizika.

Nic moc velkou jistotu z toho ale zatím vyvodit neumíme a tomu by měly odpovídat i závěry, které z takových zpráv vznikají. Tj. neplašit a brát nové informace v kontextu.

Co tedy víme jistě?

Určitě víme, že nevyvážená strava s vysokým podílem masa a uzenin obzvlášť, není ideální cesta k dlouhověkosti ve zdraví. Víme také, že uzení a zpracování masa při vysokých teplotách tomu také moc nepomáhá.

Zároveň ale víme, že pestrá strava s vysokým podílem zeleniny a ovoce a s vysokým obsahem vlákniny nám prospívá. Dost pomůže i nepřehánět to s alkoholem a nekouřit. A máme taky dost dobrý přístup k proteinům z jiných druhů masa, z ryb a z rostlin.

Problém je s určením maximální bezpečné dávky červeného masa a uzenin na den. Zatím takové přesné a jisté číslo není. Ve výživových doporučeních se zatím pracuje s číslem okolo 70 g na den a je otázka jak moc je to přesné.

Každopádně v našich končinách je to k zamyšlení i bez zprávy WHO a dlouhodobě. Spotřebu masa máme nadprůměrnou, milujeme uzeniny a zeleninu naopak příliš nemusíme.

Výběr dalšího čtení k tématu:
Processed meat and cancer – what you need to know
Beefing With the World Health Organization's Cancer Warnings
Meat Is Linked to Higher Cancer Risk, W.H.O. Report Finds

27. říjen 2015 17:10:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Novoroční nadílka od státu – trojité kontroly

Jak zlepšit fungování kontrol v gastronomii? Recept našeho státu je – rozprostřít kontrolní pravomoci na tři úřady a nechat jejich kompetence plynule prolínat. Uf.

Je to skutečně tak. Dosavadní kontroly provozovatelů společného stravování od nového roku přecházejí kromě krajských hygienických stanic i na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a Státní veterinární správu. SZPI bude kontrolovat ve stejném rozsahu jako doposud hygiena (plus je v jejich kompetenci značení alergenů). SVS se pak zaměřuje na maso, mléko a med. Kontrolovat se budou restaurace, hospody, kavárny i cukrárny.

Tady jsem opravdu zvědavý na vývoj. Teoreticky by to mohlo časem vést i ke zvěřejňování výsledků kontrol v restauracích někde na webu, protože SZPI už to samé u potravin v obchodech důsledně dělá. A postupně snad i ke kompetnímu přechodu pravomocí jen na SZPI a odebrání kontrol hygienikům (kteří to podle mě dlouhodobě nezvládají a jsou 100 let pozadu).

2. leden 2015 22:01:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Toasťák bez hnětení

Skvělé využití pekařské techniky, kdy se hnětání nahrazuje dlouhým odpočinkem těsta v lednici. Klesá tím celková náročnost receptu i pravděpodobnost, že něco potento. Výsledek je přitom stejně dobrý (ne-li lepší)!

Doporučuji recept nijak nekrátit, upéct rovnou dva velké bochníky a jeden si zmrazit (rozkrojený na tři díly). Toasťák je můj oblíbený záložní chléb na mražení. Dva tři týdny v pohodě snese.

Klasický toastový chléb s hnětením a máslem mám na blogu. Dělal jsem ho naposledy mezi svátky jako mini houstičky k uzenému lososu.

2. leden 2015 20:01:40 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Jak na čirý led?

Následky poblbnutí nádherným sekaným ledem v Parlour. Dobře udělaný a ručně sekaný led je totiž naprosto fascinující podívaná!

Mám teď v mrazáku už druhou várku, kterou zkouším podle tohoto postupu, kdy se led mrazí v izolované nádobě. První várku vidíte na fotce, ale není to nic moc. Zkouším teď přidat filtrovanou a převařenou vodu, aby to bylo i bez těch nejmenších nečistot. Dám vědět, jestli z toho vzejde něco použitelného.

Aktualizace – díky úžasnému tipu z Facebooku, přidávám ještě další ledové pokusy na Alcademics.

A ještě jeden komerční produkt založený na stejném principu – Polar Ice Tray.

2. leden 2015 13:01:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Dobré ráno v 2015! S čajovou miskou v ruce to myslím letos půjde úplně samo. 2009 Chung Hwu Old Tree Sheng Puerh z TM. Snad jsem to rozluštil správně.

1. leden 2015 10:01:29 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku