Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Jen krátká reakce na úvahu o zjištěních WHO, protože podobných komentářů jsem viděl víc. Podle takových úvah je za zvýšeným rizikem rakoviny u masa a uzenin hlavně maso nevalné kvality z konvenčních chovů.
Není to ale úplně tak. Alespoň podle zkoumaných mechanismů, které k rakovině tlustého střeva pravděpodobně vedou.
Pár příkladů:
Jako první třeba párek, který bude považován za kvalitní, bude mít vysoký podíl masa (bez separátu) a bude od zkušeného uzenáře z malé výroby. O míře karcinogenity to ale bohužel moc nevypoví. Rozhodující bude, kolik dusitanů bylo pro konzervaci takové uzeniny použito (a tady může uzenář použít stejné množství jako ve velké výrobě). A potom to, jak si párek doma připravíte. Pokud ho budete opékat na tuku při vysoké teplotě, tak obsah nebezpečných látek ještě zvýšíte.
Podobně třeba s krásným vepřovým masem, které si doma sami vyudíte. Maso můžete mít klidně ze šťastného vepříka. O míře karcinogenity ale bude rozhodovat koncentrace karcinogenů, kterou masu dodáte z kouře. A ta může být klidně o řád vyšší než u průmyslové (a uznávám o dost slabší) uzenině, která používá jinou technologii.
To samé s hovězím masem z biochovu. Ano, maso může mít odlišné složení (např. díky pastvě). Nezpochybňuji ani etický a ekologický dopad takového stylu produkce (tam mohou být rozdíly obrovské).
Karcinogeny (heterocyklické aminy a polyaromatické uhlovodíky) si ale v mase vyrobíme sami třeba při grilování nebo při prudkém opékání steaků na pánvi. A konkrétně u červeného masa je v podezření i samotný obsah hemu, který opět se způsobem produkce nesouvisí (bude ho mít každé maso).
Jinými slovy – ano, bio produkce, šetrné chovy zvířat i malá výroba potravin samozřejmě mají svoje pozitiva (všemu nesmírně fandím a kupuji pravidelně). Ve vztahu k riziku rakoviny tlustého střeva, ale zatím podle známých mechanismů, rozhoduje pravděpodobně něco jiného (technologie výroby, příprava).
A samozřejmě stále platí to, co jsem zmiňoval minule. Riziko je ve srovnání např. s kouřením jen malé a navíc se týká dlouhodobé nadměrné spotřeby masa.
29. říjen 2015 10:10:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Nové uspořádání stánků i náměstí. A prý i přísnější výběr prodejců s cílem omezit přeprodávání zeleniny z velkoobchodů. To jsem tedy zvědav.
V Praze nic takového jako zelňák není. Typem sortimentu je blízko Holešovická tržnice. Ta ale není v centru a na tak pěkné lokalitě. Obyčejný centrální trh ze zeleninou a ovocem je v Praze zatím jen sen.
15. květen 2015 10:05:24 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Měl zeleninové degustační menu už v roce 1978.
14. květen 2015 22:05:26 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Na rozdíl od toho baleného, co znáte ze supermarketu, je tenhle špenát plně vyvinutý. Má už sice vyvinutá žebra, ale zase má super čerstvou svěží chuť. Schválně si to porovnejte. Je to úplně jiná úroveň. Opět Jiřák.
14. květen 2015 21:05:30
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Po haluzi a ještě se to trochu cukalo, ale je to tam!
Nitro cold brew je studená filtrovaná káva sycená dusíkem (respektive směsí oxidu dusného a oxidu uhličitého).
Dusík kávu pěkně nakypří a mikroskopické bublinky zjemní její texturu. Krom toho těsně po načepování vytvoří i sexy lavinový efekt.
Normálně se na to používá výčep, ale já to chtěl zkusit doma, tak jsem povolal do akce šlehačkovač na bombičky (každá obsahuje 8 g oxidu dusného).
U šlehačkovače se bohužel dost blbě (tj. vůbec) reguluje výpustní ventil a vlastně ani moc nejde odhadnout míru nasycení. Po jedné krabce bombiček jsem to ale pošteloval.
Na cca 250 ml kávy stačí jedna bombička. Pak opatrné upuštění části plynu, jedno lehké protřepnutí a už to jede. Cokoliv mezitím produkuje buď příliš řídkou kávu nebo naopak tuhou kávovou pěnu.
Doma to asi moc nezkoušejte. Anebo jo, ale pak mě neproklínejte... :)
Studená káva v archivu:
Ochutnávka Coffee Room
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
V Česku se teď začínají rojit nejrůznější pokusy o pastrami sendviče v newyorském stylu á la Katz's Delicatessen. Ne vždy se to ale úplně daří a jednotlivé pokusy se od sebe dost výrazně liší. Připravit vydařené neworské pastrami totiž není žádná legrace a na zdárný výsledek má vliv řada faktorů.
Které to jsou?
1) Maso – v případě pastrami je to hovězí hrudí. Musí mít optimální tukový kryt (to je ten tučný proužek na svrchní straně hrudí), množství mezisvalového tuku a musí být i dobře vyzrálé. Pokud je cokoliv z toho špatně, tak to i se správným postupem ve finále končí suchým a vláknitým hovězím. Tuk je spolu s rozpuštěným pojivem zásadní faktor, který ovlivňuje vnímanou šťavnatost.
2) Stupeň nasolení a koření – solný lák, délka nasolení a složení kořenící krusty, která má v základu koriandr a pepř. Nasolení pomáhá správné struktuře a šťavnatosti masa. A koření zase odpovídá za nezaměnitelnou chuť pastrami.
3) Vyuzení – kolik kouře, jak dlouho, při jaké teplotě, na jakém dřevě? Je to velká věda. Pokud je kouře málo, je pak pastrami nevýrazné a připomíná nasolené hovězí nebo hovězí šunku.
4) Tepelná úprava – newyorské pastrami se před podáváním dlouze vaří na páře. Vaří se tak dlouho, dokud nedojde k rozpuštění tuhé vazivové tkáně na tekutou želatinu. Správně uvařené hrudí je měkké jako polštářek. Je šťavnaté a zároveň krásně měkké (a přitom se nesype na vlákna).
5) Porcování – uvařené hrudí je potřeba dobře naporcovat. Vystihnout směr vláken, zvolit správnou tloušťku a v případě potřeby nakombinovat tučné a méně tučné partie.
6) Pečivo a ochucení sendviče – i když se povedlo maso jako z pohádky, pořád ještě není vyhráno. Moc záleží do jak dobrého pečiva se maso v sendviči dá. A strašně moc dělají i doplňky jako je majonéza, hořčice a pickles (kvašené zelí nebo okurky). Kolik jich je a v jakém jsou poměru mezi sebou.
Je toho prostě hodně, co všechno ovlivňuje výsledek. Držme si palce, ať se první české pokusy zdárně vypořádají se všemi nástrahami. Nic jiného asi nezbývá.
14. květen 2015 10:05:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
HLEDAT
