Zápisník

Zachrání nás bio hovězí a domácí uzené?

Jen krátká reakce na úvahu o zjištěních WHO, protože podobných komentářů jsem viděl víc. Podle takových úvah je za zvýšeným rizikem rakoviny u masa a uzenin hlavně maso nevalné kvality z konvenčních chovů.

Není to ale úplně tak. Alespoň podle zkoumaných mechanismů, které k rakovině tlustého střeva pravděpodobně vedou.

Pár příkladů:
Jako první třeba párek, který bude považován za kvalitní, bude mít vysoký podíl masa (bez separátu) a bude od zkušeného uzenáře z malé výroby. O míře karcinogenity to ale bohužel moc nevypoví. Rozhodující bude, kolik dusitanů bylo pro konzervaci takové uzeniny použito (a tady může uzenář použít stejné množství jako ve velké výrobě). A potom to, jak si párek doma připravíte. Pokud ho budete opékat na tuku při vysoké teplotě, tak obsah nebezpečných látek ještě zvýšíte.

Podobně třeba s krásným vepřovým masem, které si doma sami vyudíte. Maso můžete mít klidně ze šťastného vepříka. O míře karcinogenity ale bude rozhodovat koncentrace karcinogenů, kterou masu dodáte z kouře. A ta může být klidně o řád vyšší než u průmyslové (a uznávám o dost slabší) uzenině, která používá jinou technologii.

To samé s hovězím masem z biochovu. Ano, maso může mít odlišné složení (např. díky pastvě). Nezpochybňuji ani etický a ekologický dopad takového stylu produkce (tam mohou být rozdíly obrovské).

Karcinogeny (heterocyklické aminy a polyaromatické uhlovodíky) si ale v mase vyrobíme sami třeba při grilování nebo při prudkém opékání steaků na pánvi. A konkrétně u červeného masa je v podezření i samotný obsah hemu, který opět se způsobem produkce nesouvisí (bude ho mít každé maso).

Jinými slovy – ano, bio produkce, šetrné chovy zvířat i malá výroba potravin samozřejmě mají svoje pozitiva (všemu nesmírně fandím a kupuji pravidelně). Ve vztahu k riziku rakoviny tlustého střeva, ale zatím podle známých mechanismů, rozhoduje pravděpodobně něco jiného (technologie výroby, příprava).

A samozřejmě stále platí to, co jsem zmiňoval minule. Riziko je ve srovnání např. s kouřením jen malé a navíc se týká dlouhodobé nadměrné spotřeby masa.

„Jedli jsme tohle a stálo nás to tolik“

Nemám co dodat. Zlikvidovat dlouhou tradici kvalitní rubriky s recenzemi restaurací a nahradit to takovými bláboly? V Hospodářkách se museli pomást.

Restaurace Ari's zavírá

Byl jsem jen jednou (loni v říjnu) a spokojený jsem nebyl, takže moc nelituji. Pamatuju si jen protivnou obsluhu a nedomyšlený interiér v suterénu (a z jídla lautr nic).

Smutná připomínka toho, že jen schopný šéfkuchař nestačí. Lokalita, interiér, menu, kuchyně, servis, ceny, atmosféra. Fungovat musí všechno zároveň.

Pokud vám bude Ari's chybět, třeba vás utěší nový přírůstek na scéně – restaurant Spices, který právě otevírá v Mandarinu (což je paradoxně původní štace Ariho Munandara). Na návštěvu se chystám brzy!

Mléko a sýry bez krávy? Pracuje se na tom

Strašidelné, ja vím. Tlak a poptávka od veganských spotřebitelů jsou ale natolik silné, že se do komerčního výzkumu podobných produktů firmy pouštějí ve velkém.

Příroda, tak jak je, nám ňáko nevyhovuje. Tak si vyrobíme novou. Hej hou!

Zapomenutý kadeřávek

Přes zimu jsem zapomněl zlikvidovat zbytky nedomrlého kadeřávku v nádobě. Nechal jsem ho prostě jen tak, naprosto bez péče.

A teď koukám, jak se krásně probudil a nahodil spoustu nových listů. Už jde sice pomalu do květu, ale na dvě porce toho ještě v pohodě sklidím.

Poučení – kadeřávku v nádobě se rozhodně nebát!