Zápisník

Zachrání nás bio hovězí a domácí uzené?

Jen krátká reakce na úvahu o zjištěních WHO, protože podobných komentářů jsem viděl víc. Podle takových úvah je za zvýšeným rizikem rakoviny u masa a uzenin hlavně maso nevalné kvality z konvenčních chovů.

Není to ale úplně tak. Alespoň podle zkoumaných mechanismů, které k rakovině tlustého střeva pravděpodobně vedou.

Pár příkladů:
Jako první třeba párek, který bude považován za kvalitní, bude mít vysoký podíl masa (bez separátu) a bude od zkušeného uzenáře z malé výroby. O míře karcinogenity to ale bohužel moc nevypoví. Rozhodující bude, kolik dusitanů bylo pro konzervaci takové uzeniny použito (a tady může uzenář použít stejné množství jako ve velké výrobě). A potom to, jak si párek doma připravíte. Pokud ho budete opékat na tuku při vysoké teplotě, tak obsah nebezpečných látek ještě zvýšíte.

Podobně třeba s krásným vepřovým masem, které si doma sami vyudíte. Maso můžete mít klidně ze šťastného vepříka. O míře karcinogenity ale bude rozhodovat koncentrace karcinogenů, kterou masu dodáte z kouře. A ta může být klidně o řád vyšší než u průmyslové (a uznávám o dost slabší) uzenině, která používá jinou technologii.

To samé s hovězím masem z biochovu. Ano, maso může mít odlišné složení (např. díky pastvě). Nezpochybňuji ani etický a ekologický dopad takového stylu produkce (tam mohou být rozdíly obrovské).

Karcinogeny (heterocyklické aminy a polyaromatické uhlovodíky) si ale v mase vyrobíme sami třeba při grilování nebo při prudkém opékání steaků na pánvi. A konkrétně u červeného masa je v podezření i samotný obsah hemu, který opět se způsobem produkce nesouvisí (bude ho mít každé maso).

Jinými slovy – ano, bio produkce, šetrné chovy zvířat i malá výroba potravin samozřejmě mají svoje pozitiva (všemu nesmírně fandím a kupuji pravidelně). Ve vztahu k riziku rakoviny tlustého střeva, ale zatím podle známých mechanismů, rozhoduje pravděpodobně něco jiného (technologie výroby, příprava).

A samozřejmě stále platí to, co jsem zmiňoval minule. Riziko je ve srovnání např. s kouřením jen malé a navíc se týká dlouhodobé nadměrné spotřeby masa.

29. říjen 2015 10:10:49 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Vysněná zahrada

Co dokáže jeden městský balkón? Myslím, že ani nebudete stačit zírat.

Krásný příběh jednoho balkónu si můžete prohlédnout na blogu Vysněná zahrada nebo ještě lépe v elektronické knize Příběh jedlého balkonu od Jitky Daňkové.

Jde to opravdu i na minimální ploše a hlavně je to děsná sranda. Lepší inspiraci pro příští sezónu nenajdete!

Mrkněte na můj starší článek:
7 tipů jak rozjet jedlý balkon – optimisticky, lenivě a zeleně

25. říjen 2015 15:10:58 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nová inspirace na Prkýnku

Podzimní edice bramborových opiekanek :) Vedle klasické petrželky s máslem i řapíkatý celer (syrový jen tak) a hlavně hříbky dozlatova... #prkýnko

24. říjen 2015 18:10:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kvasné zátky Sterilock

Moji improvizovanou sadu na kvašení s plastovou kvasnou zátkou jsem vám tu ukazoval minule. Pořád mi to ale nedalo a hledal jsem, jestli neexistuje něco ještě lepšího. A vypadá to, že jo!

Britská firma Sterilock dělá miniaturní kvasné zátky, které nemají klasické bublátko s vodou. Funguje to podobně jako jednocestný ventil v balení od kávy. Jen je to na opakované použití a dá se to mezi kvašením i vyčistit (normálně v Savu).

Vzal jsem si od nich dva kousky i se zavařovačkou (á 1 l) a plastovým víčkem s těsněním, do kterého kvasná zátka tak akorát pasuje. Vyšlo mě to i s poštovným docela draho (£18,99 + 4,99), ale aspoň to bylo do týdne doma.

Jsem zvědavý na praxi. Stále věřím tomu, že mléčné kvsašení pod kvasnou zátkou je na doma a pro začátečníky nejvhodnější. Minimalizuje se tak totiž riziko kontaminace i následného zklamání. A tohle by mohlo být přesně to řešení, kde se o nic moc nemusíte starat.

Takže teď už jen hurá na další kvašení kvasící pokusy (řepný kvas dopadl parádně). Později dám určitě vědět jak dobře to funguje.

23. říjen 2015 16:10:04 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Britové jdou trvdě po cukru

Přelomový materiál britského úřadu pro veřejné zdraví s velkou pravděpodobností poslouží jako základ pro tvrdší legislativu.

Materiál navrhuje regulovat reklamu (např. cílení na děti) i slevové akce na potraviny s vysokým obsahem cukru (mj. i na slazené nápoje). A stejně tak navrhuje zavést daňovou přirážku v míře 10 až 20 %.

Spolu s dalšími nerestriktivními opatřeními cílí na maximální denní spotřebu jednoduchých cukrů do 5 % (z celkové energetické dávky). V aktuálních výživových doporučeních pro ČR máme tuhle hranici na 10 %.

Bude hodně zajímavé sledovat jak to uspěje u zákonodárců. Odpor výrobců potravin a dalších dotčených sektorů bude určitě hodně tuhý. Navrhované restrikce navíc ne vždy fungují úplně podle předpokladů.

23. říjen 2015 12:10:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku