Zápisník

FDA schválila GMO lososa ke komerčnímu chovu

Je to zlomový okamžik, protože zatím byly pro lidskou spotřebu schváleny jen rostliny. GMO Losos obsahuje geny pro rychlejší růst a je určený pro uzavřený farmový chov na souši (firma plánuje chovy v Kanadě a v Panamě).

Chovatelům by tak měl přinést hlavně vyšší hmotnostní přírůstky a možnost chovat lososa v uzavřených akvakulturách mimo oceán (s čímž souvisí i údajné nižší dopady na životní prostředí).

Nejedná se tedy o modifikaci, která by měla nějak měnit složení a vlastnosti rybího masa. Pro představu – běžný losos pro farmový chov dosáhne tržní velikosti zhruba za 3 roky, GMO losos dosáhne stejné velikosti během 16 až 18 za měsíců.

Losos se na americký trh dostane zhruba do dvou let. Bude hodně zajímavé sledovat, jak GMO losos uspěje v zemi, kde většina veřejnosti GMO potraviny odmítá. A kde se proti GMO potravinám staví i některé silné obchodní řetězce.

Úvaha a motivace k chovu takového lososa je ale docela jasná. Ryby jsou v konverzi krmiva na hmostností přírůstek několikanásobně efektivnější než suchozemská zvířata. A GMO losos tenhle poměr ještě dál zlepšuje.

Pokud vás to zaujalo, tady je článek o zdlouhavém schvalovacím procesu a všech politických tlacíh okolo. BTW, firma AquaBounty FDA poprvé oslovila už před 2O lety!

Hrušky z tržnice

Vyjeveně koukám, jak dobře se mám po jednom jediném nákupu v tržnici. České podzimní hrušky by měly kandidovat na hrad. Nejen že se, na rozdíl od jablek, kutálejí jen jedním směrem, ale navíc jsou absolutně nedostižné ve své šťavnatosti a konzistenci. O hromadě voňavých esterů, které jim dávají typické aroma, ani nemluvím!

Čerstvá pasta a dvě omáčky

Top produkty, které zazářily v letošní sezóně farmářských trhů? Sýry z Krasolesí už tu byly, karlovarská Čerstvá pasta tu ale pořád chybí, a to jsem se jí domů nanosil už pěkných pár igelitek!

Krno — hlavní město kávy

Už tomu přejmenování Brna na Krno začínám pomalu rozumět...

Vaříme s jehličím

Včera na mě musel být pohled. Šel jsem si k večeru zaběhat s nůžkama v ruce a celou zpáteční cestu jsem pelášil s větvemi jehličnanů v náručí. Nikdy bych neřekl, že je tak těžké najít ve městě obyčejný smrk. Před padesáti lety se tu prostě museli všichni stavitelé vil zbláznit a hromadně tu vysázeli desítky exotických jehličnanů.