Zápisník

Jak na pečenou krůtu

Dobře to dopadlo. Trochu jsem se bál, ale nakonec se mi ta obří krůta docela povedla. Hodně mi pomohl návod z NYT Cooking a ze Serious Eats. Přidávám pár tipů, kdybyste se ocitli před stejnou výzvou.

Krůtu nasolte 24 h předem a přidejte prdopeč
Pojistíte si tím perfektní ochucení a zároveň křupavou a vypečenou kůrku. Směs na solení je ze soli (1/2 cup) a prášku do pečiva (1 lžíce). Krůta se osuší a silně osolí ze všech stran i uvnitř (část směsi vám určitě zbyde, není potřeba použít vše). Pak se dá nezakrytá do lednice a nechá se den předem odpočinout.

Kůže přitom z části vyschne (bude křupavá) a díky alkalické reakci prdopeče rychleji zezlátne. Kůže bývá u větších krůt hodně tučná a silná, takže je potřeba to takhle pojistit.

Krůta v troubě musí mít volný prostor i pod sebou
Jen tak se opeče rovnoměrně (v oblasti stehen), která by byla při položení do pekáče skrytá. V malé české troubě se to dá vyřešit tak, že krůtu položíte přímo na mřížku a teprve pod ní zasunete pekáč, ve kterém se sbírá kapající tuk a výpek.

Krůtu pečte pomalu
Začněte s vyhřátou troubou na max, vložte krůtu a snižte teplotu do rozmezí 150 až 160 °C. Peče se tak dlouho, dokud teplota ve středu stehen nedosáhne 74 °C. Zabere to něco přes 4 hodiny. Krůtu při pečení nepotírejte.

Exponovaná místa na krůtě chraňte alobalem
Týká se to konců křidélek a vrchní plochy stehen a prsou. V průběhu pečení je potřeba tahle místa hlídat, a pokud by hnědla rychleji, než je zdrávo, tak zakrýt kouskem alobalu.

Po upečení krůtu nechte odpočinout
Asi 30 minut, aby se v mase vyrovnaly teploty a aby se stihla rovnoměrně rozprostřít šťáva. Opravdu důležité, nejdůležitější! :)

Kůžičku můžete vykřupat i na konci
Pokud na konci nejste s barvou a křupavostí kůžičky přeci jen spokojeni, můžete ji dorazit v troubě na max nebo ještě lépe se zapnutým horním ohřevem.

Jako omáčku použijte kuřecí základ
Ke krůtě funguje naprosto bezvadně. Letos jsem připravil větší množství nezahuštěné verze a bylo to mnohem lepší než klasické velouté s moukou.

Dobrá omáčka je klíčová. Zvyšuje vnímání šťavnatosti masa, takže s ní můžete i částečně kompenzovat mírně vysušené maso.

Foto: Ondřej Lipár (díky)

Dobrá škrabka je základ

Hlavně pro zdravé nervy v kuchyni a rychlou práci bez rozčilování. Vlevo je klasická kovová na univerzální použití (poslední jsem si vyhodil), vpravo škrabka zoubkatá. Killer na loupání plodové zeleniny s hladkou slupkou (rajčata, papriky) a ovoce (broskve, mango).

Latte art za všechny prachy

Ano, podle nejnovější studie má latte art vliv na vnímání kávových nápojů. Pokud si ji ale rozkliknete celou, budete možná vyděšení z toho, co všechno vědci za latte art považují a na čem svůj výzkum vlastně postavili.

V reálu se dá z latte artu poznat dost, ale nejde ani tak o tvar a typ obrázku jako spíš o vzhled našlehaného mléka.

Pokud je na povrchu kávy suchá pěna s velkými bublinami, můžete hodně přesně odvodit chuť (se silnou varnou příchutí), texturu (suchá) i teplotu nápoje (příliš vysoká).

Ale to je samozřejmě jen extrém pro vyloženě nepvoedenou kávu s přešlehaným mlékem. Menší rozdíly v chuti poznáte samozřejmě až po ochutnání.

A i když se to nezdá tak rozdíly tam opravdu jsou. Matt Perger třeba dobře popsal vliv latte artu na chuť prvního doušku po napití.

V praxi a i u výtečně připravené kávy s mléčnou pěnou jde ale nejvíc o použité mléko a čerstvost nápoje.

UHT mléko z tetrapaku bude vždy pozadu a na první dobrou ho poznáte podle silné varné příchutě.

Doba od kávovaru k přinesení na stůl zase ovlivní to, jak moc se jemně našlehaná pěna stihne separovat. A je fakt velký rozdíl, když se napijete v první minutě, nebo až po delší chvíli, kdy mléko z jemné mikropěny vypadne.

Takže za mě vždy určitě tenhle trojboj – 1) dobré čerstvé mléko, 2) šikovný barista a 3) první doušek co nejdříve! :)

Pravda o marinádách? Jsou většinou na prd

Pěkné shrnutí nejrůznějších mýtů a faktů o marinádách. V té angličtině se to ale bohužel trochu ztratí a není to taky moc přehledně udělané. Proto jen krátké shrnutí:

1) Ano, maso solit co nejdříve.

2) Ne, marinády s olejem nepronikají do hloubky a ani maso nezkřehčují.

3) Marináda ochutí povrch a proto musí být výrazná, aby obstála vedle výrazných chutí opečeného masa.

4) Ano, kyselé marinády můžou u masa na povrchu udělat blátivou konzistenci (citron, ocet + ještě horší jsou směsi na marinádu, které obsahují zkřehčující aditiva).

5) A ano – přebytky marinády a olej se v žáru grilu rády přepalují. Pokud navíc přidáte cukr, tak povrch karamelizuje (a někdy i hoří) o řád rychleji.