Včera jsem v průběhu orienťáku udělal dokonalý úlovek a nasbíral jsem plnou kapsu planých trnek. V UK z toho vždycky na podzim dělají sloe gin – sladký macerát trnek v ginu, což mě tedy vždycky děsně lákalo.
Koukl jsem na pár receptů a propočítal to na posbírané trnky. Dávají se zhruba 4 díly ginu, 2 díly trnek a 1 díl cukru. Trnky by měly být vyzrálé, přejité mrazem (stačí noc v mrazáku) a naříznuté, aby se dobře vylouhovaly. Vše se spolu uloží do lahve a nechá pár měsíců v chladu a temnu. Mně to vyšlo cca na 400 ml ginu a cukru jsem dal jen poloviční množství.
Teď už mám naloženo, zašpuntováno, uschováno. Po novém roce se na to pořádně mrknu.
Jestli děláte něco podobného, dejte vědět. Ještě se mi tu válí košík plný mišpulí a nějaký destilát doma taky ještě najdu.
Aktualizace:
Sloe gin po týdnu macerování
13. prosinec 2015 16:12:24
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Jay Rayner k věci. Platí plus mínu i pro Česko. Pokud někde v gastronomii v příštích letech uvidíme další růst, tak ve fine diningu to rozhodně nebude.
Právě naopak – s mladšími hosty z nové generace čeká fine dining pomalé vymírání.
22. červen 2015 20:06:53 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Dnes z kategorie podivných kombinací, které jsou vlastně úplně boží! :) Hrachovka s ančovičami, v detailu i na zápisníku... #prkýnko
22. červen 2015 17:06:49
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Náhodný objev při ohřívání zbylé hrachové kaše (úplně obyčejné s mlékem a máslem), který mi nadiktovalo dnešní upršané počasí.
Nikdy bych neřekl, co dokáže pár ančoviček, olivový olej, pepř a pár gramů parmazánu. Určitě se té kombinace nelekejte, funguje skvěle a vše se dokonale spojí.
Možná v tom hraje roli naučené spojení hrachovky s něčím uzeným a slaným. Čert ví, zkuste sami.
A aby to byla idylka úplná – tak k tomu jedna dokonale vykřupaná topinka ze starého chleba z Praktiky. Mňám!
22. červen 2015 16:06:48
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Vzpomínáte na obhajobu intenzivního zemědělství? Takhle nějak to pak může vypadat v praxi. Plodová zelenina z moderních skleníků bývá občas docela opovrhovaná, v reálu (a obzvlášť mimo sezónu) ji ale nakupují skoro všichni.
Bohužel nejsem zemědělský ani ekologický inženýr, takže neumím posoudit reálné dopady na životní prostředí. Bylo by ale hodně zajímavé porovnat vstupy (energie, hnojiva, chemie na ošetřování) a výstupy (co odchází do prostředí) třeba s konvenčním nebo ekologickým pěstováním rajčat.
Skleníková výroba je závislá na spoustě elektřiny a všechny substráty pro výživu se musí přidávat uměle. Na druhou stranu ale zase zatěžuje jen malou plochu a produkce je hodně efektivní.
Pokud by vznikaly podobné skleníky i v Česku a byly napojené na obnovitelné zdroje energie (o což se, tuším ta firma i snaží), tak odpadají argumenty o zbytečném dovozu ze zahraničí. Dost by mě zajímalo jaké další argumenty proti tomuto způsobu produkce vlastně zůstávají.
A Čubův megaprojekt, kde má ke skleníkum v uzavřeném okruhu i ryby, si dejte jako bonus.
22. červen 2015 12:06:12 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Ukázková zelená i fialová varianta od pana Pekaře z Holešovické tržnice. U nás perillu nejčasteji uvidíte buď jako ozdobu k sushi nebo bývá součástí bylinkových misek podáváných k vietnamským jídlům.
Fialová varianta se tradičně používá i zabarvení nakládaných švestiček umeboshi. A poslední dobou je perilla oblíbená i na pěstování jako mikrobylinka (microgreens)
Perillu u nás běžně vede Semo. Já ji parkrát zkoušel a jde to dost v pohodě (i v nádobě). Perilla je podobně nenáročný plevel jako třeba máta (patří do společné čeledi hluchavkovitých), takže žádný stres! :)
21. červen 2015 21:06:16
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku