Zápisník

James Hoffmann analyzuje trh výběrové kávy

Around the world coffee suppliers regularly meet with people opening cafes for all the wrong reason. They hate their office job (while it may pay well, they feel their soul is being crushed), and they’ve always loved cafes. They have no experience in running a business and no experience in coffee.

To date, as an industry, we’ve sold the idea that if they just serve good coffee then all will be well. If they buy the right machine, buy the right coffee from the right roaster who buys from the right farmer, then success is assured. We know this isn’t true, and we really need to stop pretending it is.

Skvělý text! Hoffmann předpovídá korekci trhu s vlnou zavírání kaváren a pražíren i konsolidaci a upevňování pozic silnějších hráčů. Těžko říct, jak moc se Praha (a Česko) podobá rozvinutým trhům na západě, několik paralel se ale v textu najít dá.

Vlnu otevírání nových podniků tu máme určitě a podle tempa nových podniků máme vrchol ještě před sebou. Spousta kaváren u nás je taky otevřena jen krátce a ne dost dlouho na to, aby se ukázala jejich soběstačnost a dlouhodobá udržitelnost.

Vážně podnětné čtení. Jestli se o výběrovou kávu v ČR zajímáte, určitě si to projeďte (není to dlouhé):

Part 1: The Lull
Part 2: The Bubble
Part 3: Implications and Predictions

Hrušky z tržnice

Vyjeveně koukám, jak dobře se mám po jednom jediném nákupu v tržnici. České podzimní hrušky by měly kandidovat na hrad. Nejen že se, na rozdíl od jablek, kutálejí jen jedním směrem, ale navíc jsou absolutně nedostižné ve své šťavnatosti a konzistenci. O hromadě voňavých esterů, které jim dávají typické aroma, ani nemluvím!

Čerstvá pasta a dvě omáčky

Top produkty, které zazářily v letošní sezóně farmářských trhů? Sýry z Krasolesí už tu byly, karlovarská Čerstvá pasta tu ale pořád chybí, a to jsem se jí domů nanosil už pěkných pár igelitek!

Krno — hlavní město kávy

Už tomu přejmenování Brna na Krno začínám pomalu rozumět...

Vaříme s jehličím

Včera na mě musel být pohled. Šel jsem si k večeru zaběhat s nůžkama v ruce a celou zpáteční cestu jsem pelášil s větvemi jehličnanů v náručí. Nikdy bych neřekl, že je tak těžké najít ve městě obyčejný smrk. Před padesáti lety se tu prostě museli všichni stavitelé vil zbláznit a hromadně tu vysázeli desítky exotických jehličnanů.