Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Hlásím nový přírůstek k brusným kamenům na nože z loňska – japonský brousek s otočnými vodními kameny MinoSarp (cena okolo 40 USD).
Po pár dnech používání jsem nadšený. Broušení je strašně jednoduché a ještě k tomu rychlé. Brousek má v sobě tři otočné kameny s vodící drážkou. Na dno stačí dát trochu vody a pak brousky postupně projet od nejhrubší hrubosti po nejjemnější.
Je to celé Very simple. Okay? :)
Pokazit nemůžete skoro nic. Drážka zajišťuje správný úhel a na běžné přebroušení stačí okolo 10 přejetí na každé hrubosti. Pět kuchyňských nožů jsem na tom měl hotových za pár minut.
Nevýhody? Zatím je jedna. U některých nožů, kde je střenka moc blízko u čepele, se nedá čepel projet až do konce, protože se zarazí o vodící krytku brousku. Žádná velká tragédie, ale může to být u některých nožů otrava.
Jinak to ale vidím jako perfektní řešení pro domácího kuchaře, který se nechce drbat s brusnými kameny. Mít doma tohle a k tomu obyčejnou ocílku, tak máte myslím komplet vystaráno.
Budu teď MinoSharp používat častěji, tak dám ještě vědět, kdyby se vyskytl nějaký problém (výdrž kamenů, materiál). Zatím ale opatrné nadšení. Doporučuju!
Související náčiní do kuchyně:
22 absolutních nezbytností do kuchyně podle pana C
A teď mi ještě někdo přidal tip, že něco podobného dělá i Ikea (brousek Skärande). Až se tam zase někdy dostanu, tak to omrknu, v principu to bude podobné.
8. leden 2016 14:01:49
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Konečně jsem měl jejich sendvič s řízkem. V Česku to zní možná blbě, ale funguje to parádně. Vepřové v panko strouhance, zelená salsa, ančovička a vajíčko s tekutým žloutkem. To celé v toasťáku od Maškrtnice. Jou!
Pokud to půjde stejným tempem, dožiju se jednou okamžiku, kdy budeme znát deset základních chutí. Teď jich máme pět – sladkou, slanou, hořkou, kyselou a umami. Za bukem už ale stepují dva netrpěliví kandidáti.
Kokumi
Objev japonské firmy Ajinomoto, která vyrábí dochucovadla a všemožné instantní nudle. Zní to sice podezřele, ale předchozí objev umami přišel na svět podobně. Jak kokumi chutná? Samo o sobě vlastně nijak. Kokumi totiž funguje jako zesilovač ostatních primárních chutí (hlavně umami a sladkosti).
Vědci kokumi popisují jako vjem zesílené chuťové plnosti a komplexnosti (mrkněte na zkušenost Harolda McGeeho). Podobně jako pro umami (glutamát), tak i pro kokumi je údajně možné izolovat konkrétní sloučeniny, které kokumi vyvolávají a ty pak používat jako dochucovadlo. Hmmm...
Tuk
Původně se myslelo, že tuk v ústech vnímáme pouze jako hmatový vjem (podobně jako svíravost), teď to ale vypadá, že umíme tuk (respektive mastné kyseliny) vnímat i prostřednictvím chuťových receptorů.
Smysl to dává velký. Podobně jako třeba sladkost (sacharidy) nebo umami (proteiny), by nám vjem tučnosti mohl pomáhat v hledání energeticky bohaté stravy (a v dnešní době i souvislostí okolo stravovacích návyků a obezity).
Obojí, kokumi i tuk, hodně zajímavé. Poslední roky ve vědě okolo chuti jsou nabité objevy a těžko odhadovat, co všechno na nás ještě vybafne.
12. únor 2015 20:02:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Přiznávám, že jsem jednu dobu taky měl takové mystické období, kdy jsem cremu uctíval a všemožně z ní věštil kvalitu espressa. Italská kávová mytologie dostává zaslouženě po čuni.
Projeďte si i zbytek – Espresso Myths, Debunked!
12. únor 2015 10:02:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Přibývání nových trhů zpomaluje a celková útrata na trzích v některých oblastech klesá. Trh se saturuje a naráží na svůj hlavní limit – nedostatek malých zemědělců a producentů potravin.
Mezitím ale výrazně roste jiný prodejní kanál, který u nás zatím příliš neznáme – tzv. food hub.
Food hub v sobě spojuje výkup, logistiku a velkoobchod. Zemědělci můžou do food hubu prodávat ve větším objemu. Food hub zboží uskladní a připraví k prodeji (čištění, třídění, balení). Postará se i o marketing a hlavně finální prodej větším odběratelům, pro které by jinak byl malý zemědělec neviditelný (a nepoužitelný). Typickým příkladem jsou třeba větší instituce (školy, nemocnice).
U nás má výkup a přeprodej podivné stigma překupnictví. Je to ale něco jiného, než když naložím dovozovou zeleninu z velkoobchodu a jdu si stoupnout na farmářský trh.
Jestli mají mít regionální potraviny od malých producentů nějakou zásadní roli a podíl na našem stravování, tak tohle je určitě jedna z cest.
11. únor 2015 10:02:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Všichni jsou ve stresu. Obsluha nestíhá a je zpruzelá. Valentýnské menu je cenově nevýhodné, obsahuje nudná jídla a suroviny, kterých se kuchyně potřebuje zbavit.
Článek samozřejmě přehání. Užijte si to! :)
10. únor 2015 20:02:21 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
HLEDAT
