Zápisník

Paběrkování jako byznys? V zahraničí to funguje!

Iniciativa Zachraň jídlo publikovala Manuál pro paběrkování, který radí dobrovolníkům jak na sběr ovoce a zeleniny co jinak zůstanou ladem.

Je to nouzové a dočasné řešení, kterým se dá zmírnit plýtvání potravinami v bodě mezi zemědělcem a obchodníkem. Vedle toho je to i skvělá cesta jak problém s nevyužitými potravinami medializovat a upozornit na něj klíčové hráče.

Dobrovolnický model je ale pro nějaké systémové řešení neudržitelný, což je problém, který řeší americký startup Hungry Harvest. Shodou okolností jsem na ně dnes také narazil a jejich model je vážně zajímavý.

Hungry Harvest svým zákazníkům prodává potraviny získané právě paběrkováním. Distribuuje je v systému pravidelných odběrů, kdy zákazníci dostávají bedýnky s ovocem a zeleninou v ceně od 15 do 35 dolarů. Za každou prodanou bedýnku pak ještě navíc předávají jídlo zdarma lokálním potravinovým bankám.

Peníze zákazníků, tak pohánějí sběr nevyužité zeleniny a ovoce. Zajišťují práci lidem bez domova (ty Hungry Harvest zaměstnává) a ještě pohání distribuci potravin do potravinových bank.

Firma Hungry Harvest začala s podnikám v roce 2014 v okolí Washingtonu a Baltimoru. Nyní získala investici a chystá expanzi do Philadelphie, New Yorku a dalších amerických měst.

Bedýnkový systém Hungry Harvest není jediný, který chce nevyužité potraviny využít pro životaschopný byznys.

Výrobce ovocných šťáv Misfit Juicery využívá nízkojakostní ovoce, které nevyhovuje normám řetězců pro odšťavňování. Firma Fruitcycle zase z ošklivého ovoce vyrábí sirupy, chipsy a marmelády.

Všechny firmy mají ale společné to, že ve složitém problému plýtvání potravin hledají neobjevená místa, na kterých by se dal rozjet životaschopný byznys. Určitě něco podobného časem vznikne i v Česku. Vážně tomu věřím! :)

Související čtení:
Využití zeleniny od kořene po listy
O plýtvání jídlem podrobně
Američané jdou potravinovému odpadu po krku
Manuál pro paběrkování

Jak na ztracená vejce

Proč se u ztracených vajec vždy zdůrazňuje čerstvost? A proč se do vody na vaření (nesprávně) doporučuje přidávat ocet?

Důvod pro obojí je bílek. Čím je vejce starší, tím víc je bílek řidší a hůře se sráží. Mladá vejce mají bílek pěkně pevný (po vyklepnutí se neroztéká) a jeho řídké části je jen minimum (těsně pod skořápkou).

Právě řídká část bílku dělá ve vodě při vaření neplechu. Nedrží tvar a sráží se do podoby nepěkných cucků.

Abychom se tomu vyhnuli, používáme vždy čerstvá vejce. Druhým účinným opatřením (na rozdíl od octa, který je zbytečný) je scezení vajíčka v děrované naběračce. Žloutek i hlavní pevná partie bílku je v bezpečí a řídká část v pohodě odteče.

S takto připraveným vajíčkem je to pak už děsně snadné. Stačí voda pod bodem varu. Pár minut, než ztuhne bílek a máte to.

Pamatujte, je to jednoduché. Povedená ztracená vejce = čerstvá vajíčka + děrovaná naběračka! ;)

Hrabání v záhoně prakticky

Tip pro všechny začínající zahradníky. Pokud chcete svoje hrabání v záhoně povýšit na umění, nebo ehm, ehm, se u toho alespoň necítit jako úplní trotlíci, tak uwaga!

Kokoza vypsala kompletní plán workshopů pro městské zahradníky. Jsou to takové menší půldenní akce s praktickou náplní. Lidi z PRO-BIO ligy zase připravili úžasný nový kurz, který se věnuje ekologickému zemědělství a pěstování. Podrobně, teoreticky i prakticky přímo v terénu.

Prozkoumejte sami:
Workshopy Kokoza
Kurz Pěstuj ekologicky

Pro samouky mám obsah tady:
Zahrádka na dvou metrech
7 tipů jak rozjet jedlý balkon

My chceme talíře!

Kdy přesně přestaly být talíře cool? A co je tak skvělého na servírování jídla na pařezech, břidlicových deskách a lopatách? Udrží papuče nebo čepice pečivo déle křupavé?

Once more for the latecomers, highlight of the day from @MarinaOLoughlin - thanks for the bread in a flat cap. Ew. pic.twitter.com/yD8mSFNrnc

— We Want Plates (@WeWantPlates) 10. Březen 2015

Nejen na tyhle otázky hledá odpověď Twitter účet @WeWantPlates, který si dělá srandu z příliš kreativních restaurací. Obzvlášť při pondělku by se mohlo hodit.