A proč z potravin jen tak rychle nezmizí? Negativní dopady na životní prostředí jsou už zdokumentovány dost dobře a určitě právem budí pobouření. Klíčové je ale taky ptát se proč je palmový olej tak všudypřípomný a nenahraditelný.
K jeho rozšíření v moderní výrobě potravin totiž vede velmi neúprosná logika a jeho náhrada nebo vyloučení není až tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Tady je několik důvodů, proč je pozice palmového oleje tak silná. Vůbec to neberte jako obhajobu, spíš jen jako doplnění informací pro pochopení problému.
Palma olejná má vysoké výnosy a zabírá méně zemědělské půdy
Jeden z nejsilnějších důvodů – pěstování palmy olejné je neuvěřitelně efektivní. Palma olejná zabírá ze všech olejnin jen 4 % obdělávané půdy, vyprodukovaný olej ale přitom představuje 30 % celkového trhu.
Co to znamená? Abyste vypěstovali stejné množství oleje skrze jiné olejniny, musíte zabrat, přeměnit nebo vytvořit násobně víc zemědělské půdy (samozřejmě na úkor volné přírody). Pro srovnání – výnos palmy olejné na hektar půdy je cca 3,6 tun. U sóji je to 0,8 tuny a řepky jen 0,3 tuny. Je to šílený paradox, ale v tomhle ohledu (náročnost na půdu) je produkce palmového oleje šetrnější než ostatní olejniny.
Nižší náklady na pěstování– méně pesticidů, méně fosilního paliva
V přepočtu na tunu je palmový olej šetrnější i vzhledem k použití pesticidů, dusíkatých hnojiv a energií na vstupu. Pro představu – na tunu palmového oleje vystačíte s 47 kg pesticidů. Na tunu oleje z řepky ale potřebujete 99 kg a na tunu oleje ze sóji dokonce 315 kg pesticidů.
Podobně je to s hnojivem i energiemi. Tady palmový olej vyjde opět lépe a paradoxně šetrněji k životnímu prostředí.
Perfektní náhrada za máslo i trans tuky ve sladkostech
Teď důvody technologické. Motivace výrobců používat palmový tuk při výrobě potravin nevznikla jen tak z ničeho, ale předcházel tomu delší vývoj. Při výrobě sladkostí a sladkého pečiva totiž není moc na výběr. Potřebujete totiž nasycené tuky, které jsou při pokojové teplotě tuhé. Pečení, krémy a polevy bez takových tuků prostě nefungují.
Tradičně se na tohle používaly tuky živočišné (máslo), později se v potravinářství uplatňovaly nešťastné trans tuky. Od trans tuků ale v poslední letech následoval velký odklon (negativní vliv na zdraví). V řadě zemí jsou při výrobě potravin zakázány a celkově se tlačí na jejich vyloučení z výroby. Výrobci tedy sáhli po jediné zbývající možnosti, kterou měli a tou jsou tropické tuky – kokosový a palmový.
Dokud se v technologii tuků neobjeví nějaké nové zásadní řešení, tak jsou to buď tuky živočišné nebo tuky tropické (zjednodušeno).
Palmový tuk se tolik nekazí a taky se nepřepaluje
Poslední důvod pro masivní rozšíření palmového oleje je jeho trvanlivost a odolnost při smažení. V trvanlivosti výrobků dává děsně na frak máslu, protože méně oxiduje a výrobky z něj mohou mít delší trvanlivost. Palmový olej je taky strašně výhodný pro smažení, protože se tolik nepřepaluje. V Asii to z něj dělá jeden z nejoblíbenějších tuků na vaření.
Když se to všechno sečte, tak je docela dobře vidět, proč je pozice palmového oleje tak silná a proč jen tak z výrobků nezmizí. Na některé dílčí účely se dá nahradit snadno (např. na smažení, nebo jako palivo), žádný dostupný tuk ale nemá těch vhodných vlastností tolik pohromadě.
Dostupné alternativy jsou navíc jen v začátcích a jejich masivní rozšíření je ještě hodně daleko (např. produkce olejů z řas nebo z kvasinek). I proto palmový tuk jen tak nevymizí.
Čtěte dál:
Intaraktivní palmový speciál na Guardianu – spousta informací přehledně
Spokojená návštěva. Dnes mi kávy z maďarské pražírny Casino Mocca hodně sedly. Nejvíc asi jejich Mpanga Burundi. Promytá, čistá a příjemně zakulacená káva.
A jako bonus – první setkání s bramborovým defektem v kávě naživo. Nebojte, takovou kávu tu dnes nepodávali, jen dali stranou jeden šálek pro kávové masochisty.
Bramborový defekt vzniká z poškozených kávových třešní, které jsou napadeny škůdcem (přesný mechanismus se ale ještě objasňuje). A vyskytuje se právě ve východní Africe (nejvíce postižené bývají kávy ze Rwandy).
Pokud poškozené zrnko pronikne až na mlýnek, má pak výsledná káva jasně rozpoznatelné bramborové aroma, které totálně přáválcuje jakékoliv pozitivní vlastnosti kávy.
Zkušení baristé by měli bramboru většinou bezpečně poznat, takže se s tímto defektem v kávě nemáte moc šanci potkat.
Pokud ale přeci jen někdy narazíte na kávu, která voní po bramborách (a zároveň je z východní Afriky), tak zbystřete. Možná máte tu smůlu, že jste právě narazili na bramborové zrnko.
23. květen 2015 14:05:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDruhá spoko návštěva spojená s testem prototypu WTF vermutu od Žufánka, který si takto vzal po ginu a abstintech do hledáčku další ušlechtilý základ. Tohle, až se dostane naplno do ostré výroby (nejdřív cca za rok), bude naprostá pecka a určitě o WTF uslyšíme ještě mnohem více. Držím palce!
Samotné Cash Only moc fajn. Je to hlasité a neformální s docela nízkým věkovým průměrem (takže záleží spíš na vás jestli zapadnete).
Prodrali jsme se tu několika drinky a otestovali i jejich barový snack – hot dog s chipsy (95 Kč). Do podrobného rozboru se nepouštím, ale jen bych chtěl říct, že barové snacky jsou u nás zatím docela podceňovaná disciplína, tak mi to tohle pojetí v Cash Only udělalo radost.
Na obrázku vlevo negroni a vpravo i čisté WTF ve skleničce.
23. květen 2015 00:05:00
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Fascinující čtení. A větou na konci:
„Speciality coffee doesn’t offer anything to the consumer who wants to drink great espresso at home, but doesn’t want a new hobby.“
To vydrtil úplně. Skvělé!
Téma přístupnosti, pohodlnosti a atraktivity se bude muset ve výběrové kávě řešit tak dlouho, dokud to někdo pořádně nerozlouskne. Chce si to ponechat otevřenou mysl a ono to snad jednou přijde.
P.S.: Článek zaznamenal v rámci kávové komunity tak velký úspěch, že autorovi shodil web. A to je určitě dobrá zpráva... :)
22. květen 2015 16:05:46 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Naberte si teď sazeničky na trzích nebo si ho vysejte ze semínek. Mangold je nenáročný a v pohodě snese pěstování v nádobě.
Letos ho pěstuju v mělké nádobě (asi 35 cm v průměru a 20 cm hluboké) a jde to úplně samo.
Nemířím na plně vzrostlý mangold a sklízím malé křehké lístky, asi 20 cm dlouhé. Absolutní lahoda.
Jestli vás na trzích vyděsil plně vzrostlý mangold s tuhými žebry, tak tohle je úplně něco jiného. Určitě to zkuste!
V archivu najdete i můj obsáhlejší článek o pěstování zeleniny v nádobách.
21. květen 2015 21:05:12
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku