Zápisník

Proč je vlastně palmový olej tak rozšířený?

A proč z potravin jen tak rychle nezmizí? Negativní dopady na životní prostředí jsou už zdokumentovány dost dobře a určitě právem budí pobouření. Klíčové je ale taky ptát se proč je palmový olej tak všudypřípomný a nenahraditelný.

K jeho rozšíření v moderní výrobě potravin totiž vede velmi neúprosná logika a jeho náhrada nebo vyloučení není až tak jednoduché jak se na první pohled zdá. Tady je několik důvodů, proč je pozice palmového oleje tak silná. Vůbec to neberte jako obhajobu, spíš jen jako doplnění informací pro pochopení problému.

Palma olejná má vysoké výnosy a zabírá méně zemědělské půdy

Jeden z nejsilnějších důvodů – pěstování palmy olejné je neuvěřitelně efektivní. Palma olejná zabírá ze všech olejnin jen 4 % obdělávané půdy, vyprodukovaný olej ale přitom představuje 30 % celkového trhu.

Co to znamená? Abyste vypěstovali stejné množství oleje skrze jiné olejniny, musíte zabrat, přeměnit nebo vytvořit násobně víc zemědělské půdy (samozřejmě na úkor volné přírody). Pro srovnání – výnos palmy olejné na hektar půdy je cca 3,6 tun. U sóji je to 0,8 tuny a řepky jen 0,3 tuny. Je to šílený paradox, ale v tomhle ohledu (náročnost na půdu) je produkce palmového oleje šetrnější než ostatní olejniny.

Nižší náklady na pěstování– méně pesticidů, méně fosilního paliva

V přepočtu na tunu je palmový olej šetrnější i vzhledem k použití pesticidů, dusíkatých hnojiv a energií na vstupu. Pro představu – na tunu palmového oleje vystačíte s 47 kg pesticidů. Na tunu oleje z řepky ale potřebujete 99 kg a na tunu oleje ze sóji dokonce 315 kg pesticidů.

Podobně je to s hnojivem i energiemi. Tady palmový olej vyjde opět lépe a paradoxně šetrněji k životnímu prostředí.

Perfektní náhrada za máslo i trans tuky ve sladkostech

Teď důvody technologické. Motivace výrobců používat palmový tuk při výrobě potravin nevznikla jen tak z ničeho, ale předcházel tomu delší vývoj. Při výrobě sladkostí a sladkého pečiva totiž není moc na výběr. Potřebujete totiž nasycené tuky, které jsou při pokojové teplotě tuhé. Pečení, krémy a polevy bez takových tuků prostě nefungují.

Tradičně se na tohle používaly tuky živočišné (máslo), později se v potravinářství uplatňovaly nešťastné trans tuky. Od trans tuků ale v poslední letech následoval velký odklon (negativní vliv na zdraví). V řadě zemí jsou při výrobě potravin zakázány a celkově se tlačí na jejich vyloučení z výroby. Výrobci tedy sáhli po jediné zbývající možnosti, kterou měli a tou jsou tropické tuky – kokosový a palmový.

Dokud se v technologii tuků neobjeví nějaké nové zásadní řešení, tak jsou to buď tuky živočišné nebo tuky tropické (zjednodušeno).

Palmový tuk se tolik nekazí a taky se nepřepaluje

Poslední důvod pro masivní rozšíření palmového oleje je jeho trvanlivost a odolnost při smažení. V trvanlivosti výrobků dává děsně na frak máslu, protože méně oxiduje a výrobky z něj mohou mít delší trvanlivost. Palmový olej je taky strašně výhodný pro smažení, protože se tolik nepřepaluje. V Asii to z něj dělá jeden z nejoblíbenějších tuků na vaření.

Když se to všechno sečte, tak je docela dobře vidět, proč je pozice palmového oleje tak silná a proč jen tak z výrobků nezmizí. Na některé dílčí účely se dá nahradit snadno (např. na smažení, nebo jako palivo), žádný dostupný tuk ale nemá těch vhodných vlastností tolik pohromadě.

Dostupné alternativy jsou navíc jen v začátcích a jejich masivní rozšíření je ještě hodně daleko (např. produkce olejů z řas nebo z kvasinek). I proto palmový tuk jen tak nevymizí.

Čtěte dál:
Intaraktivní palmový speciál na Guardianu – spousta informací přehledně

Jak na ztracená vejce

Proč se u ztracených vajec vždy zdůrazňuje čerstvost? A proč se do vody na vaření (nesprávně) doporučuje přidávat ocet?

Důvod pro obojí je bílek. Čím je vejce starší, tím víc je bílek řidší a hůře se sráží. Mladá vejce mají bílek pěkně pevný (po vyklepnutí se neroztéká) a jeho řídké části je jen minimum (těsně pod skořápkou).

Právě řídká část bílku dělá ve vodě při vaření neplechu. Nedrží tvar a sráží se do podoby nepěkných cucků.

Abychom se tomu vyhnuli, používáme vždy čerstvá vejce. Druhým účinným opatřením (na rozdíl od octa, který je zbytečný) je scezení vajíčka v děrované naběračce. Žloutek i hlavní pevná partie bílku je v bezpečí a řídká část v pohodě odteče.

S takto připraveným vajíčkem je to pak už děsně snadné. Stačí voda pod bodem varu. Pár minut, než ztuhne bílek a máte to.

Pamatujte, je to jednoduché. Povedená ztracená vejce = čerstvá vajíčka + děrovaná naběračka! ;)

Hrabání v záhoně prakticky

Tip pro všechny začínající zahradníky. Pokud chcete svoje hrabání v záhoně povýšit na umění, nebo ehm, ehm, se u toho alespoň necítit jako úplní trotlíci, tak uwaga!

Kokoza vypsala kompletní plán workshopů pro městské zahradníky. Jsou to takové menší půldenní akce s praktickou náplní. Lidi z PRO-BIO ligy zase připravili úžasný nový kurz, který se věnuje ekologickému zemědělství a pěstování. Podrobně, teoreticky i prakticky přímo v terénu.

Prozkoumejte sami:
Workshopy Kokoza
Kurz Pěstuj ekologicky

Pro samouky mám obsah tady:
Zahrádka na dvou metrech
7 tipů jak rozjet jedlý balkon

My chceme talíře!

Kdy přesně přestaly být talíře cool? A co je tak skvělého na servírování jídla na pařezech, břidlicových deskách a lopatách? Udrží papuče nebo čepice pečivo déle křupavé?

Once more for the latecomers, highlight of the day from @MarinaOLoughlin - thanks for the bread in a flat cap. Ew. pic.twitter.com/yD8mSFNrnc

— We Want Plates (@WeWantPlates) 10. Březen 2015

Nejen na tyhle otázky hledá odpověď Twitter účet @WeWantPlates, který si dělá srandu z příliš kreativních restaurací. Obzvlášť při pondělku by se mohlo hodit.