Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Zrovna jsem si nasolil krásný T-bone, a než se mi pěkně nasolí, tak alespoň krátké anatomické opáčko.
T-bone je vlastně složený ze dvou steaků – obsahuje svíčkovou (to je ten menší sval vlevo) a nízký roštěnec. Oba svaly naléhají na bederní obratel, který na řezu tvoří písmeno T. Okolo nich jsou pak ještě k zastižení menší svalíky a tukový kryt.
Steak na fotce je z TRMS, doba zrání 6+ týdnů, váha okolo půl kila (cena 514 Kč).
Legenda k fotce:
1 – Psoas major (svíčková)
2 – Psoas minor
3 – Longissimus (nízký roštěnec)
4 – Multifidus dorsi
Snad jsem to teda trefil. Jestli najdete chybu, dejte vědět... :)
A pokud si chcete pohrát s identifikací svalů v hovězím mase, tak tady je super 3D model s identfikací svalových skupin.
7. únor 2016 19:02:23 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuNašláplý a velmi nadějný podnik v záběhu. Super místo a v menu spousta fajn nápadů. Jídlo ale bylo tragicky nedochucené. Zrovna tohle se dá napravit velmi snadno, tak doufám, že se zavčas probudí! :)
Docela vošklivka. Ale jestli nani někde narazíte, slibte mi, že ji aspoň jednou zkusíte. Mě třeba destice chřapáčová vážně zaujala. A podle mě je i zajímavější než známější jidášovo ucho.
Za vzorky ke zpracování patří díky Qwertymu. Projděte si jeho úžasné houbařské fotosérie. Naprostá nádhera!
1. duben 2016 15:04:45 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Hurá, otevírám novou kategorii houby na Prkýnku! Jako první jde na řadu naše úžasná jarní houba – kačenka česká.
Uníkátí svým vzhledem, jarní výskytem i intenzivní vůní. Pokud budete mít alespoň trochu možnost a někde ji zahlédnete, určitě ji vyzkoušejte. Já jsem nadšený!
Když ja v květnu takový humbuk okolo chřestu, tak proč by to samé nemohlo platit i o jedinéčné české houbě. Že jo?!
30. březen 2016 18:03:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Chtěli byste letos zusit zasít nějakou méně známou původní odrůdu? Vyražte do semínkovny, kde si můžete semínka zdarma nebo za nízký poplatek pořídit.
O co jde? Semínkovny (vím, děsněj název) jsou prostor pro sdílení a výměnu semínek nekomerčních odrůd. Na začátku sezóny si ze semínkovny osivo pořídíte a vysejete. Rostliny pak vypěstujete a semínka získaná na konci sezóny zase do semínkovny vrátíte.
Tolik alespoň základní bohulibý princip. Aby semínkovny fungovaly pořádně, potřebují zkušené zahradníky, kteří umí semenařit a kteří zaručí kontinuitu celého systému (výběr odrůd a hlídání kvality osiva).
Skrze semínkovny se tak můžete dostat k některým méně známým odrůdám. Můžete si je zkusit vypěstovat a můžete z nich zkusit získat semínka. Pokud budete úspěšní, tak alespoň malinko přispějete k odrůdové pestrosti a udržení starých odrůd při životě.
U nás se vedle amatérských nadšenců o zachování biodiverzity a genetických zdrojů stará systematicky i stát. Je to součást našeho národního bohatství a buďte si jistí, že se o něj někdo za vás velmi dobře stará.
Existují národní programy pro zachování genetických zdrojů, které jsou financované z veřejných rozpočtů a do kterých je zařazena řada odborných institucí. Máme genové banky pro rostliny, zemědělské plodiny (přes 50 tis. položek) i tradiční plemena hospodářských zvířat (přeštík, čestr a spol).
Takže se toho hlavně nebojte a klidně si letos semínkaření zkuste. I kdybyste byli zahrádkáři level Cuketka, biodiverzita v ČR na vás naštěstí nevisí! :)
29. březen 2016 11:03:56
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
