Zápisník

Omega-3 mastné kyseliny a bio mléko

Informace o nejnovějsí studii, která porovnává parametry bio mléka vs mléka z konvenčního chovu (týká se částečně i masa), už začíná pomalu kolovat i u nás. Tak přidávám trochu kontextu, protože tahle informace o vyšším obsahu omega-3 MK zaznívají docela často.

Zaznívají samozřejmě oprávněně, protože mléko z bio chovu skutečně má vyšší obsah omega-3 MK. Producenti z ekologického zemědělství ale tenhle fakt dost často nafukují.

O tom, jak bude složení mléka vypadat, totiž rozhoduje hlavně krmivo a ne nutně režim ekologického zemědělství. Stejných změn ve složení mléka se dosahuje i v konvenčním zemědělství, pokud převládá pastva.

Podstatné je i to, že s běžným příjmem mléčných výrobků mléko nepatří k významným zdrojům omega-3 MK. Takže i když byste kompletně přepli na mléko z pastevního chovu, bude změna v příjmu jen v řádu jednotek procent. Ořechy, semínka, rostlinné tuky a mořské ryby v tomhle hrají mnohem zásadnější roli a drtivou většinu omega-3 MK čerpáme z nich (ne z mléka).

Zmíněná studie navíc měří i nevýhody – bio mléko má znatelně nižší obsah jódu. A to ho z mléka čerpáme relativně víc než v případě omega-3 MK. Mléčnému tuku navíc pořád zůstává obsah nasycených a trans mastných kyselin, které pro nás nejsou dvakrát výhodné (a rozhodně jich máme ve stravě víc, než je zdrávo).

Celkově tedy příklad inzerování zdravotních benefitů, který není zrovna moc šťastný. A může klidně zakrýt jiné výhody ekologického zemědělství, které mají větší smysl (welfare zvířat, dopady na životní prostředí).

Čtěte dále:
Expert reaction to differences between organic and conventional milk and meat
A paper touting the benefits of organic milk for heart health may be overselling the drink (starší, ale perfektně k tématu)

Jenom pět základních chutí?

Pokud to půjde stejným tempem, dožiju se jednou okamžiku, kdy budeme znát deset základních chutí. Teď jich máme pět – sladkou, slanou, hořkou, kyselou a umami. Za bukem už ale stepují dva netrpěliví kandidáti.

Kokumi
Objev japonské firmy Ajinomoto, která vyrábí dochucovadla a všemožné instantní nudle. Zní to sice podezřele, ale předchozí objev umami přišel na svět podobně. Jak kokumi chutná? Samo o sobě vlastně nijak. Kokumi totiž funguje jako zesilovač ostatních primárních chutí (hlavně umami a sladkosti).

Vědci kokumi popisují jako vjem zesílené chuťové plnosti a komplexnosti (mrkněte na zkušenost Harolda McGeeho). Podobně jako pro umami (glutamát), tak i pro kokumi je údajně možné izolovat konkrétní sloučeniny, které kokumi vyvolávají a ty pak používat jako dochucovadlo. Hmmm...

Tuk
Původně se myslelo, že tuk v ústech vnímáme pouze jako hmatový vjem (podobně jako svíravost), teď to ale vypadá, že umíme tuk (respektive mastné kyseliny) vnímat i prostřednictvím chuťových receptorů.

Smysl to dává velký. Podobně jako třeba sladkost (sacharidy) nebo umami (proteiny), by nám vjem tučnosti mohl pomáhat v hledání energeticky bohaté stravy (a v dnešní době i souvislostí okolo stravovacích návyků a obezity).

Obojí, kokumi i tuk, hodně zajímavé. Poslední roky ve vědě okolo chuti jsou nabité objevy a těžko odhadovat, co všechno na nás ještě vybafne.

Crema a mýty okolo espressa

Přiznávám, že jsem jednu dobu taky měl takové mystické období, kdy jsem cremu uctíval a všemožně z ní věštil kvalitu espressa. Italská kávová mytologie dostává zaslouženě po čuni.

Projeďte si i zbytek – Espresso Myths, Debunked!

Farmářské trhy v USA zpomalují, food huby jedou

Přibývání nových trhů zpomaluje a celková útrata na trzích v některých oblastech klesá. Trh se saturuje a naráží na svůj hlavní limit – nedostatek malých zemědělců a producentů potravin.

Mezitím ale výrazně roste jiný prodejní kanál, který u nás zatím příliš neznáme – tzv. food hub.

Food hub v sobě spojuje výkup, logistiku a velkoobchod. Zemědělci můžou do food hubu prodávat ve větším objemu. Food hub zboží uskladní a připraví k prodeji (čištění, třídění, balení). Postará se i o marketing a hlavně finální prodej větším odběratelům, pro které by jinak byl malý zemědělec neviditelný (a nepoužitelný). Typickým příkladem jsou třeba větší instituce (školy, nemocnice).

U nás má výkup a přeprodej podivné stigma překupnictví. Je to ale něco jiného, než když naložím dovozovou zeleninu z velkoobchodu a jdu si stoupnout na farmářský trh.

Jestli mají mít regionální potraviny od malých producentů nějakou zásadní roli a podíl na našem stravování, tak tohle je určitě jedna z cest.