Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Doubleshot včera ohlásil, že ve svých kavárnách Místo a Můj šálek kávy ruší rezervace na víkend. Část hostů je (alespoň podle komentářů) nadšená a část se naopak tomuto kroku diví.
Má to samozřejmě svoje pro a proti. Bez rezervací je v obsazenosti kavárny méně hluchých míst, kdy na své hosty čekají prázdné stoly s rezervační cedulkou (plus případy opožděných/zrušených rezervací). Pro náhodné příchozí, kteří se chtějí zastavit jen "na jedno", taky vrůstá šance, že se na krátkou návštěvu vmáčknou.
U živých a rušných podniků, kde je vysoká obrátka hostů, mi tohle dává smysl a podle mě to i atmosféře podniků prospěje.
Problém je jen s návštěvami, kdy se na volné místo v podniku potřebujete spolehnout (ochodní schůzka, větší návštěva např. na snídani s rodinou). Tam už ten komfort bez rezervace bude chybět. A problémy můžou nastat i hosty, kteří se budou v podniku při čekání na místo nevhodně hromadit, nebo se budou o volné stoly hlásit nějak nevybíravě. Tohle ale vnímám jen jako drobné problémy, které dokáže obsluha snadno zkorigovat, a na které si hosté snadno zvyknou.
Jsem docela zvědavý, jak to bude v obou podnicích fungovat a jestli se to nějak na zážitku v podniku projeví.
Typický český host je totiž hodně konzervativní a moc se mu bojovat o místo nechce. Natož třeba čekat ve frontě, jak je to zvykem ve spoustě jiných zemí (český podnik s pravidelnou frontou si snad ani nevybavím).
Jak to máte vy? Raději si počkáte a zabojujete? Nebo chcete raději pokaždé jistotu a rezervaci?
3. březen 2016 12:03:21 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuPrvní dojem? Tady to voní jako v Čestru! A fakt, že jo. Otevřená kuchyně s grilem nezapáchá ani nekouří, ale příjemně voní. Slušný a denním světlem prosvětlený interiér k tomu. Fajn.
Co jídlo? Z menu jsem měl velkou chuť vybírat. A stejný nápad asi měli skoro všichni v Karlíně – skoro jsme si nesedli (a to mají otevřeno jen asi týden).
Zkoušeli jsme tatarák (145 Kč), marinovaného lososa (128 Kč), oyster blade (228 Kč) a iberijskou krkovici (248 Kč).
Předkrmy si asi nezapamatuji ani do zítřka. Nicméně steaky byly slušné. S trefenou propečeností, hodně šťavnaté a voňavé. Všechna čtyři jídla byla ale dost nedochucená (na dotaz u obsluhy prý záměrně).
Interindividuální preference v míře solení existují – ano. Zároveň ale neospravedlňují k nedochucení, které zanechává jídlo úplně mdlé.
Fakt by mě zajímalo, kde se bere ta představa, že si jídlo host dosolí sám. Ano, host si může soli trochu přidat. Nikdy se to ale nevyrovná tomu, když se jídlo ochutí v průběhu vaření.
Sůl přidaná na poslední chvíli (a na povrch jídla) funguje jen částečně a nemá moc šancí ochutit jídlo rovnoměrně (fyzika, chemie atd.). A mýty okolo solení masa a ztrátě šťáv už snad taky máme dávno za sebou, nebo ne?
Přesto všechno – moc fajn místo, super servis i ceny a našlápnutá kuchyně. Tohle se myslím v Karlíně v pohodě chytí. Určitě dejte vědět, jestli jste byli a jak se vám tam líbilo.
Máte v tom ještě pořád hokej? Tak se mrkněte na tuhle nalejvárnu od Matta Pargera. Hlavně na tu úplně geniální animaci plnícího se šálku, kde jde celá ta složitá dynamika blbuvzdorně popsaná.
BTW je možné, že na tyhle základy okolo espressa neexistuje jednoduchý vysvětlující text v češtině? Našel jsem jen pět let starý text o extrakci od Jardy Tučka, jinak nic moc pořádného.
Něco jsem přehlédl? Nebo fakt tyhle základy ještě nikdo nesepsal?
Přitom, když si otevřete jakýkoliv článek nebo video o kafi, tak tyhle základní pojmy musíte mít v malíku. Dejte vědět, jestli něco takového je. Anebo to rovnou sepište. Moc rád pošlu dál! :)
28. červenec 2015 14:07:52 - Trvalý odkaz - Sdílet na FacebookuDvakrát Matuška Summer Pale Ale, blood cake a nová specialita Reuben sendvič (chléb, pastrami, zelí, sýr, dresink – hodně kompaktní, šťavnaté a vyvážené), který mě totálně utvrdil v tom, že teď v Praze zážíváme sendvičovou explozi (kryjte se, lítá to všude!).
Nebo si snad pamatujete stejné období, kdy je možné v Praze ochutat tolik nových a zajímavých sendvičů pohromadě? Přijde mi, že to letos úplně explodovalo. A sendvič, ten zastydlý bráchanec burgeru, je najednou úplně všude.
Oproti jiným food trendům je to navíc děsně pestrá skupina, takže se to (doufám) hned tak neomrzí. A je tu velký prostor k experimetům.
Co já vím. Třeba se tu rodí nějaký strašně slavný český sendvič, na který se budou za pět let sjíždět do Prahy úplně všichni.
Anebo raději ne, no... :)) Už mlčím a jdu vytrávit na gauč.
Dnes byly k ochutnání tří různé kávové odrůdy z farmy Finca Limoncillo, takže sice večer neusnu, ale dal jsem to všechno. Natural Pacamara (divoká, hodně funky, ehm, navoněná :), žlutá promytá Pacamara (komplexní, uhlazená, dlouhá v dochuti) a promytá Caturra (po dvou předchozích taková uťáplá, ale měla to těžké).
Bezva opáčko k rozdílům ve zpracování a v odrůdách. Málokdy se to sejde takhle pěkně z jedné farmy, takže pokud někdy narazíte na něco podobného, určitě ochutnávajte co nejvíc. Ne, že byste v tom pak neměli ještě větší guláš, ale je to aspoň nějaká sranda.
Proto velký dík Brewbaru za dnešní zážitek!
Spokojená návštěva.
HLEDAT
