Zápisník

Velké kavárny bez rezervace?

Doubleshot včera ohlásil, že ve svých kavárnách Místo a Můj šálek kávy ruší rezervace na víkend. Část hostů je (alespoň podle komentářů) nadšená a část se naopak tomuto kroku diví.

Má to samozřejmě svoje pro a proti. Bez rezervací je v obsazenosti kavárny méně hluchých míst, kdy na své hosty čekají prázdné stoly s rezervační cedulkou (plus případy opožděných/zrušených rezervací). Pro náhodné příchozí, kteří se chtějí zastavit jen "na jedno", taky vrůstá šance, že se na krátkou návštěvu vmáčknou.

U živých a rušných podniků, kde je vysoká obrátka hostů, mi tohle dává smysl a podle mě to i atmosféře podniků prospěje.

Problém je jen s návštěvami, kdy se na volné místo v podniku potřebujete spolehnout (ochodní schůzka, větší návštěva např. na snídani s rodinou). Tam už ten komfort bez rezervace bude chybět. A problémy můžou nastat i hosty, kteří se budou v podniku při čekání na místo nevhodně hromadit, nebo se budou o volné stoly hlásit nějak nevybíravě. Tohle ale vnímám jen jako drobné problémy, které dokáže obsluha snadno zkorigovat, a na které si hosté snadno zvyknou.

Jsem docela zvědavý, jak to bude v obou podnicích fungovat a jestli se to nějak na zážitku v podniku projeví.

Typický český host je totiž hodně konzervativní a moc se mu bojovat o místo nechce. Natož třeba čekat ve frontě, jak je to zvykem ve spoustě jiných zemí (český podnik s pravidelnou frontou si snad ani nevybavím).

Jak to máte vy? Raději si počkáte a zabojujete? Nebo chcete raději pokaždé jistotu a rezervaci?

We’ve had our fill of fussy fine dining

Jay Rayner k věci. Platí plus mínu i pro Česko. Pokud někde v gastronomii v příštích letech uvidíme další růst, tak ve fine diningu to rozhodně nebude.

Právě naopak – s mladšími hosty z nové generace čeká fine dining pomalé vymírání.

Nová inspirace na Prkýnku

Dnes z kategorie podivných kombinací, které jsou vlastně úplně boží! :) Hrachovka s ančovičami, v detailu i na zápisníku... #prkýnko

Hrachová kaše s ančovičkami

Náhodný objev při ohřívání zbylé hrachové kaše (úplně obyčejné s mlékem a máslem), který mi nadiktovalo dnešní upršané počasí.

Nikdy bych neřekl, co dokáže pár ančoviček, olivový olej, pepř a pár gramů parmazánu. Určitě se té kombinace nelekejte, funguje skvěle a vše se dokonale spojí.

Možná v tom hraje roli naučené spojení hrachovky s něčím uzeným a slaným. Čert ví, zkuste sami.

A aby to byla idylka úplná – tak k tomu jedna dokonale vykřupaná topinka ze starého chleba z Praktiky. Mňám!

Hi-tech skleníky brzy i v Česku

Vzpomínáte na obhajobu intenzivního zemědělství? Takhle nějak to pak může vypadat v praxi. Plodová zelenina z moderních skleníků bývá občas docela opovrhovaná, v reálu (a obzvlášť mimo sezónu) ji ale nakupují skoro všichni.

Bohužel nejsem zemědělský ani ekologický inženýr, takže neumím posoudit reálné dopady na životní prostředí. Bylo by ale hodně zajímavé porovnat vstupy (energie, hnojiva, chemie na ošetřování) a výstupy (co odchází do prostředí) třeba s konvenčním nebo ekologickým pěstováním rajčat.

Skleníková výroba je závislá na spoustě elektřiny a všechny substráty pro výživu se musí přidávat uměle. Na druhou stranu ale zase zatěžuje jen malou plochu a produkce je hodně efektivní.

Pokud by vznikaly podobné skleníky i v Česku a byly napojené na obnovitelné zdroje energie (o což se, tuším ta firma i snaží), tak odpadají argumenty o zbytečném dovozu ze zahraničí. Dost by mě zajímalo jaké další argumenty proti tomuto způsobu produkce vlastně zůstávají.

A Čubův megaprojekt, kde má ke skleníkum v uzavřeném okruhu i ryby, si dejte jako bonus.