Zápisník

10 nejotravnějších frází v jídelníčku restaurace

Na tomhle seznamu je vůbec nejlepší to, že to co už hostům v Americe přijde jako otravné a nebo vyloženě debilní, tak do Česka třeba ještě vůbec pořádně nedorazilo, nebo to tu bereme jako nejnovější super trend.

Ale samozřejmě přeháním a přehání i samotný seznam, který dává na frak nadužívaným a z prstu vycucaným frázím na jídelníčcích. Jde spíš o situace, kdy otevřete menu a buď nevěřícně koukáte nebo se musíte smát nahlas.

Tak schválně, najdeme v našem prostředí pro US toplist nějaký dobrý (a přiměřeně otravný) ekvivalent? :)

10) Zbytná francouzská slůvka
Libůstka, v ČR jsme ale většinou na levelu, kdy se podniky v menu zaseknou na správné gramatice. Navíc, když chceme být světoví, saháme spíš po angličtině.

9) Nesmyslné kategorie v menu
"Tiny Temptations, Mouthfuls, and #’DaSweetStuff" asi netrumfnem. V tomhle si to ale zase umíme vynahradit s humornými názvy jídel napříč celým lístkem.

8) Malé talíře, talíře ke sdílení, family-style servis
Tahle otravnost k nám přichází pouze pomalu, v několika podnicích už ale k vidění je (Sasazu je asi nej příklad). Pro hosta to prakticky znamená to, že se nedají odhadnout jídla podle velikosti (a ani podle ceny) a chody na stůl přicházejí bez pořadí a často chaoticky. Jako zlepšovák to funguje málokdy.

7) Pěny a další výplody molekulární gastronomie
U nás k vidění jen občas a spíš okrajově. V dobrých podnicích je tenhle trend už docela dobře (a právem) umrtven.

6) Přírodní hovězí od farmáře Polníčka z Vesničky u Lesa
Máme a známe. V té super explicitiní a trapné formě to ale naštěstí moc vidět není. Většina podniků, které s farmářskými produkty pracují, se umí pochlubit bez zbytečnýc trapáren.

5) Slůvka bez významu
Přírodní, babiččino, domácí – asi už víte. Tohle jede v Česku tak nějak kontinuálně a myslí na něj dokonce i české zákony. Užití spojení čerstvý, pravý, domácí, přírodní, živý, čistý, racionální se řídí vyhláškou (kterou ale nikdo moc nedodržuje).

4) V lese a na louce nasbíraný
Divoké a málo známé bylinky, ovoce a houby z divoké přírody. Na to si zatím u nás troufne jen málo podniků, takže k otravnosti je ještě hodně daleko. Potenciál nesnášenlivosti od hostů ale vidím veliký! :)

3) Dekonstruovaný
Dekonstrukce klasických (a často geniálních) jídel na změť nesouvisejících miniautur rozházených po talíři. Mrkev na sedm způsobů nebo štrůdl rozložený na prvočinitele. V jednom z deseti případů z toho vyjde geniální jídlo, zbytek už ale tak oslnivý není. Myslím, že i v Česku známe moc dobře, a jen tak hned se toho ještě nezbavíme.

2) Názvy jídel složené z jednoslovných popisků
No jo, tohle fičí hlavně ve fine diningu a vypadá to děsně cool. Pečené kuře na tymiánu s bramborovou kaší zní prostě moc obyčejně, proto se do menu napíše jen stroze – kuře / tymián / brambor. Tady jsme ale možná i o krok před světem, když vepřové pečeni se zelím a knedlíkem říkáme vepřo / knedlo / zelo.

1) Změny v jídlech vyloučeny
Ha, tohle jsem ani neznal, ale spousta podniků v US si tohle skutečně píše drobným písmem dolů na menu. Dávají tak hostům dopředu najevo, že neuspějí s žádostmi o úpravy jídel a náhrady surovin (samozřejmě mimo alergie). Tohle u nás k vidění není, zároveň je ale český host v tomhle hodně konzervativní a o změny jídel si asi tak často neříká.

Jak na ztracená vejce

Proč se u ztracených vajec vždy zdůrazňuje čerstvost? A proč se do vody na vaření (nesprávně) doporučuje přidávat ocet?

Důvod pro obojí je bílek. Čím je vejce starší, tím víc je bílek řidší a hůře se sráží. Mladá vejce mají bílek pěkně pevný (po vyklepnutí se neroztéká) a jeho řídké části je jen minimum (těsně pod skořápkou).

Právě řídká část bílku dělá ve vodě při vaření neplechu. Nedrží tvar a sráží se do podoby nepěkných cucků.

Abychom se tomu vyhnuli, používáme vždy čerstvá vejce. Druhým účinným opatřením (na rozdíl od octa, který je zbytečný) je scezení vajíčka v děrované naběračce. Žloutek i hlavní pevná partie bílku je v bezpečí a řídká část v pohodě odteče.

S takto připraveným vajíčkem je to pak už děsně snadné. Stačí voda pod bodem varu. Pár minut, než ztuhne bílek a máte to.

Pamatujte, je to jednoduché. Povedená ztracená vejce = čerstvá vajíčka + děrovaná naběračka! ;)

Hrabání v záhoně prakticky

Tip pro všechny začínající zahradníky. Pokud chcete svoje hrabání v záhoně povýšit na umění, nebo ehm, ehm, se u toho alespoň necítit jako úplní trotlíci, tak uwaga!

Kokoza vypsala kompletní plán workshopů pro městské zahradníky. Jsou to takové menší půldenní akce s praktickou náplní. Lidi z PRO-BIO ligy zase připravili úžasný nový kurz, který se věnuje ekologickému zemědělství a pěstování. Podrobně, teoreticky i prakticky přímo v terénu.

Prozkoumejte sami:
Workshopy Kokoza
Kurz Pěstuj ekologicky

Pro samouky mám obsah tady:
Zahrádka na dvou metrech
7 tipů jak rozjet jedlý balkon

My chceme talíře!

Kdy přesně přestaly být talíře cool? A co je tak skvělého na servírování jídla na pařezech, břidlicových deskách a lopatách? Udrží papuče nebo čepice pečivo déle křupavé?

Once more for the latecomers, highlight of the day from @MarinaOLoughlin - thanks for the bread in a flat cap. Ew. pic.twitter.com/yD8mSFNrnc

— We Want Plates (@WeWantPlates) 10. Březen 2015

Nejen na tyhle otázky hledá odpověď Twitter účet @WeWantPlates, který si dělá srandu z příliš kreativních restaurací. Obzvlášť při pondělku by se mohlo hodit.