Zápisník

pana Cuketky

Až vás bude někdo strašit GMO potravinami, ukažte mu tuto zprávu

Je to zatím ta nejnovější a nejobsáhlejší analýza veškerého vědeckého poznání, které k bezpečnosti GMO potravin existuje. Nezávisle, objektivně i s prostorem pro vyslyšení všech aktivních odpůrců.

Zkoumal se vliv GMO potravin na lidské zdraví, jejich vliv na životní prostředí i všechny doprovodné vlivy, které souvisejí s jejich využitím (tj. i včetně nepřímých ekonomických nebo enviromentálních dopadů).

Výsledky nejsou nijak zásadně překvapivé a jedná se spíš o shrnutí aktuálního poznání. V tom je otázka samotné bezpečnosti GMO potravin pro lidské zdraví prakticky uzavřená a opravdu neexistují žádné důkazy proto, že by jejich konzumace byla nebezpečná (nebo jakkoliv jiná od běžných potravin).

Nebezpečná není ani samotná technologie a v tomhle ohledu se GMO plodiny nijak neliší od běžných plodin (vyvíjených konvenčními metodami).

Zpráva ale zároveň z GMO potravin nedělá žádného svatouška a pečlivě analyzuje jejich limity i negativní dopady. Jsou ale vždy konkrétní a liší se případ od případu.

Užití GMO plodin může pro zemědělce přinést vyšší výnosy (a tím i vyššší zisk a zároveň nižší dopad na životní prostředí). Strašně moc ale záleží na typu plodiny, podmínkách pro pěstování a typu zemědělství. Neplatí to vždy v tomhle můžou GMO plodiny kdykoliv prohrát s konvenčními plodinami (a často také prohrávají).

GMO plodiny zároveň mohou být šetrnější k živočišnému prostředí tam, kde jejich nasazení vede k nižšímu využití pesticidů (např. při pěstování bavlny). Záleží ale i opět na konkrétním případu a správné zemědělské praxi.

Pokud se GMO plodiny pěstují v monokulturách a bez rotace plodin, může být jejich pozitivní vliv na životní prostředí naopak sporný a může mít i negativní dopady (např. vznik rezistentních plevelů).

Jinými slovy – na konkrétní technologii, která vede ke vzniku nových plodin, prakticky nezáleží. Záleží ale na reálném využití plodin a související zemědělské praxi. A platí to úplně stejně pro GMO i konvenční plodiny.

Čtěte dále:
Genetically Engineered Crops: Experiences and Prospects (plná verze ke stažení zdarma)
5 big takeaways from the most thorough review of GMOs yet (super shrnutí)
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO
FDA schválila GMO lososa ke komerčnímu chovu
Nejrozšířenější potravina postavená na GMO technologii? Sýr!
GMO brambory Innate™ schváleny na US trhu
Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR
CRISPR plodiny budou na trhu rychleji, než se čekalo

1. červen 2016 19:06:35 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Brewbar Náplavka

Spokojená návštěva. Kalita fetiš se vším všudy.

7. březen 2015 12:03:57 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Farmářské trhy Náplavka

Spokojená návštěva.

7. březen 2015 12:03:48 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Parlour

Spokojená návštěva.

7. březen 2015 00:03:38 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nero di Toscana a fialová brokolice

Mám pro vás skvělý tip na prodejnu osiva Sezam v Bělehradské 93 (via Kačka Žvýkačka). Oproti klasickému sortimentu, který mají v každém zahradnictví, tu prodávají i semena Johnsons z UK. Takže můžete vybírat i méně známé odrůdy a speciality co se jinde blbě shánějí.

Já jsem zrovna teď nabral fialovou výhonkovou brokolici (klasickou zelenou má v sortimentu i Semo) a toskánskou variantu kadeřávku Nero di Toscano. Obojí samozřejmě zkusím, i když si od toho nic neslibuji. Loni jsem zkoušel obyčejný kadeřávek a pár jedlých listů z toho dokonce bylo.

Pokud ale máte zahrádku a kulinírní apetit po nových druzích zeleniny, tak Sezam zkuste. Nikdy neodejdu s prázdnou!

6. březen 2015 12:03:14 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Festival Praha pije víno ohlásil termín i vinaře

První ročník jsem si loni nechal ujít, letos ale stejnou chybku neudělám. Do kalendáře si zapište 6. a 7. června, zámek Troja.

Už jen ohlášený lineup vypadá naprosto úžasně:

Peter Stegovec, I Dolomitici, Foradori, Cesconi, Meinklang, Radoar, Maso Cantanghel, Burja, Hager, Bruttler, Kosovec, Riffault, Ploder, Weninger, Šumenjak, Zillinger, Menti, Kis, Czerny, Pok, Slobodne vinarstvo, Flajšinger, Nestarec, Abrle, Marada, Syfany, Válka, Dva Duby, Stapleton-Springer, Osička, Kočařík, Dobrá Vinice, Koráb, Strekov 1075, Kasnyik, Mátyás, Velich, Fleury, Tarlant, Terpin, Casa Caterina, Vodopivec a další.

Srovnatelné množství naturálních vinařů bylo zatím k vidění jen za hranicemi. Tady navíc s důrazem na ty ze střední Evropy. A lepší příležitost k seznámení s těmito víny letos asi nikde jinde nebude.

6. březen 2015 10:03:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Načíst další