Zápisník

Až vás bude někdo strašit GMO potravinami, ukažte mu tuto zprávu

Je to zatím ta nejnovější a nejobsáhlejší analýza veškerého vědeckého poznání, které k bezpečnosti GMO potravin existuje. Nezávisle, objektivně i s prostorem pro vyslyšení všech aktivních odpůrců.

Zkoumal se vliv GMO potravin na lidské zdraví, jejich vliv na životní prostředí i všechny doprovodné vlivy, které souvisejí s jejich využitím (tj. i včetně nepřímých ekonomických nebo enviromentálních dopadů).

Výsledky nejsou nijak zásadně překvapivé a jedná se spíš o shrnutí aktuálního poznání. V tom je otázka samotné bezpečnosti GMO potravin pro lidské zdraví prakticky uzavřená a opravdu neexistují žádné důkazy proto, že by jejich konzumace byla nebezpečná (nebo jakkoliv jiná od běžných potravin).

Nebezpečná není ani samotná technologie a v tomhle ohledu se GMO plodiny nijak neliší od běžných plodin (vyvíjených konvenčními metodami).

Zpráva ale zároveň z GMO potravin nedělá žádného svatouška a pečlivě analyzuje jejich limity i negativní dopady. Jsou ale vždy konkrétní a liší se případ od případu.

Užití GMO plodin může pro zemědělce přinést vyšší výnosy (a tím i vyššší zisk a zároveň nižší dopad na životní prostředí). Strašně moc ale záleží na typu plodiny, podmínkách pro pěstování a typu zemědělství. Neplatí to vždy v tomhle můžou GMO plodiny kdykoliv prohrát s konvenčními plodinami (a často také prohrávají).

GMO plodiny zároveň mohou být šetrnější k živočišnému prostředí tam, kde jejich nasazení vede k nižšímu využití pesticidů (např. při pěstování bavlny). Záleží ale i opět na konkrétním případu a správné zemědělské praxi.

Pokud se GMO plodiny pěstují v monokulturách a bez rotace plodin, může být jejich pozitivní vliv na životní prostředí naopak sporný a může mít i negativní dopady (např. vznik rezistentních plevelů).

Jinými slovy – na konkrétní technologii, která vede ke vzniku nových plodin, prakticky nezáleží. Záleží ale na reálném využití plodin a související zemědělské praxi. A platí to úplně stejně pro GMO i konvenční plodiny.

Čtěte dále:
Genetically Engineered Crops: Experiences and Prospects (plná verze ke stažení zdarma)
5 big takeaways from the most thorough review of GMOs yet (super shrnutí)
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO
FDA schválila GMO lososa ke komerčnímu chovu
Nejrozšířenější potravina postavená na GMO technologii? Sýr!
GMO brambory Innate™ schváleny na US trhu
Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR
CRISPR plodiny budou na trhu rychleji, než se čekalo

Jenom pět základních chutí?

Pokud to půjde stejným tempem, dožiju se jednou okamžiku, kdy budeme znát deset základních chutí. Teď jich máme pět – sladkou, slanou, hořkou, kyselou a umami. Za bukem už ale stepují dva netrpěliví kandidáti.

Kokumi
Objev japonské firmy Ajinomoto, která vyrábí dochucovadla a všemožné instantní nudle. Zní to sice podezřele, ale předchozí objev umami přišel na svět podobně. Jak kokumi chutná? Samo o sobě vlastně nijak. Kokumi totiž funguje jako zesilovač ostatních primárních chutí (hlavně umami a sladkosti).

Vědci kokumi popisují jako vjem zesílené chuťové plnosti a komplexnosti (mrkněte na zkušenost Harolda McGeeho). Podobně jako pro umami (glutamát), tak i pro kokumi je údajně možné izolovat konkrétní sloučeniny, které kokumi vyvolávají a ty pak používat jako dochucovadlo. Hmmm...

Tuk
Původně se myslelo, že tuk v ústech vnímáme pouze jako hmatový vjem (podobně jako svíravost), teď to ale vypadá, že umíme tuk (respektive mastné kyseliny) vnímat i prostřednictvím chuťových receptorů.

Smysl to dává velký. Podobně jako třeba sladkost (sacharidy) nebo umami (proteiny), by nám vjem tučnosti mohl pomáhat v hledání energeticky bohaté stravy (a v dnešní době i souvislostí okolo stravovacích návyků a obezity).

Obojí, kokumi i tuk, hodně zajímavé. Poslední roky ve vědě okolo chuti jsou nabité objevy a těžko odhadovat, co všechno na nás ještě vybafne.

Crema a mýty okolo espressa

Přiznávám, že jsem jednu dobu taky měl takové mystické období, kdy jsem cremu uctíval a všemožně z ní věštil kvalitu espressa. Italská kávová mytologie dostává zaslouženě po čuni.

Projeďte si i zbytek – Espresso Myths, Debunked!

Farmářské trhy v USA zpomalují, food huby jedou

Přibývání nových trhů zpomaluje a celková útrata na trzích v některých oblastech klesá. Trh se saturuje a naráží na svůj hlavní limit – nedostatek malých zemědělců a producentů potravin.

Mezitím ale výrazně roste jiný prodejní kanál, který u nás zatím příliš neznáme – tzv. food hub.

Food hub v sobě spojuje výkup, logistiku a velkoobchod. Zemědělci můžou do food hubu prodávat ve větším objemu. Food hub zboží uskladní a připraví k prodeji (čištění, třídění, balení). Postará se i o marketing a hlavně finální prodej větším odběratelům, pro které by jinak byl malý zemědělec neviditelný (a nepoužitelný). Typickým příkladem jsou třeba větší instituce (školy, nemocnice).

U nás má výkup a přeprodej podivné stigma překupnictví. Je to ale něco jiného, než když naložím dovozovou zeleninu z velkoobchodu a jdu si stoupnout na farmářský trh.

Jestli mají mít regionální potraviny od malých producentů nějakou zásadní roli a podíl na našem stravování, tak tohle je určitě jedna z cest.