Zápisník

Až vás bude někdo strašit GMO potravinami, ukažte mu tuto zprávu

Je to zatím ta nejnovější a nejobsáhlejší analýza veškerého vědeckého poznání, které k bezpečnosti GMO potravin existuje. Nezávisle, objektivně i s prostorem pro vyslyšení všech aktivních odpůrců.

Zkoumal se vliv GMO potravin na lidské zdraví, jejich vliv na životní prostředí i všechny doprovodné vlivy, které souvisejí s jejich využitím (tj. i včetně nepřímých ekonomických nebo enviromentálních dopadů).

Výsledky nejsou nijak zásadně překvapivé a jedná se spíš o shrnutí aktuálního poznání. V tom je otázka samotné bezpečnosti GMO potravin pro lidské zdraví prakticky uzavřená a opravdu neexistují žádné důkazy proto, že by jejich konzumace byla nebezpečná (nebo jakkoliv jiná od běžných potravin).

Nebezpečná není ani samotná technologie a v tomhle ohledu se GMO plodiny nijak neliší od běžných plodin (vyvíjených konvenčními metodami).

Zpráva ale zároveň z GMO potravin nedělá žádného svatouška a pečlivě analyzuje jejich limity i negativní dopady. Jsou ale vždy konkrétní a liší se případ od případu.

Užití GMO plodin může pro zemědělce přinést vyšší výnosy (a tím i vyššší zisk a zároveň nižší dopad na životní prostředí). Strašně moc ale záleží na typu plodiny, podmínkách pro pěstování a typu zemědělství. Neplatí to vždy v tomhle můžou GMO plodiny kdykoliv prohrát s konvenčními plodinami (a často také prohrávají).

GMO plodiny zároveň mohou být šetrnější k živočišnému prostředí tam, kde jejich nasazení vede k nižšímu využití pesticidů (např. při pěstování bavlny). Záleží ale i opět na konkrétním případu a správné zemědělské praxi.

Pokud se GMO plodiny pěstují v monokulturách a bez rotace plodin, může být jejich pozitivní vliv na životní prostředí naopak sporný a může mít i negativní dopady (např. vznik rezistentních plevelů).

Jinými slovy – na konkrétní technologii, která vede ke vzniku nových plodin, prakticky nezáleží. Záleží ale na reálném využití plodin a související zemědělské praxi. A platí to úplně stejně pro GMO i konvenční plodiny.

Čtěte dále:
Genetically Engineered Crops: Experiences and Prospects (plná verze ke stažení zdarma)
5 big takeaways from the most thorough review of GMOs yet (super shrnutí)
Lži, podvody a strach – do jádra sporů okolo GMO
FDA schválila GMO lososa ke komerčnímu chovu
Nejrozšířenější potravina postavená na GMO technologii? Sýr!
GMO brambory Innate™ schváleny na US trhu
Technologický přelom v zemědělství? Příchod CRISPR
CRISPR plodiny budou na trhu rychleji, než se čekalo

1. červen 2016 19:06:35 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Vysněná zahrada

Co dokáže jeden městský balkón? Myslím, že ani nebudete stačit zírat.

Krásný příběh jednoho balkónu si můžete prohlédnout na blogu Vysněná zahrada nebo ještě lépe v elektronické knize Příběh jedlého balkonu od Jitky Daňkové.

Jde to opravdu i na minimální ploše a hlavně je to děsná sranda. Lepší inspiraci pro příští sezónu nenajdete!

Mrkněte na můj starší článek:
7 tipů jak rozjet jedlý balkon – optimisticky, lenivě a zeleně

25. říjen 2015 15:10:58 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nová inspirace na Prkýnku

Podzimní edice bramborových opiekanek :) Vedle klasické petrželky s máslem i řapíkatý celer (syrový jen tak) a hlavně hříbky dozlatova... #prkýnko

24. říjen 2015 18:10:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kvasné zátky Sterilock

Moji improvizovanou sadu na kvašení s plastovou kvasnou zátkou jsem vám tu ukazoval minule. Pořád mi to ale nedalo a hledal jsem, jestli neexistuje něco ještě lepšího. A vypadá to, že jo!

Britská firma Sterilock dělá miniaturní kvasné zátky, které nemají klasické bublátko s vodou. Funguje to podobně jako jednocestný ventil v balení od kávy. Jen je to na opakované použití a dá se to mezi kvašením i vyčistit (normálně v Savu).

Vzal jsem si od nich dva kousky i se zavařovačkou (á 1 l) a plastovým víčkem s těsněním, do kterého kvasná zátka tak akorát pasuje. Vyšlo mě to i s poštovným docela draho (£18,99 + 4,99), ale aspoň to bylo do týdne doma.

Jsem zvědavý na praxi. Stále věřím tomu, že mléčné kvsašení pod kvasnou zátkou je na doma a pro začátečníky nejvhodnější. Minimalizuje se tak totiž riziko kontaminace i následného zklamání. A tohle by mohlo být přesně to řešení, kde se o nic moc nemusíte starat.

Takže teď už jen hurá na další kvašení kvasící pokusy (řepný kvas dopadl parádně). Později dám určitě vědět jak dobře to funguje.

23. říjen 2015 16:10:04 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Britové jdou trvdě po cukru

Přelomový materiál britského úřadu pro veřejné zdraví s velkou pravděpodobností poslouží jako základ pro tvrdší legislativu.

Materiál navrhuje regulovat reklamu (např. cílení na děti) i slevové akce na potraviny s vysokým obsahem cukru (mj. i na slazené nápoje). A stejně tak navrhuje zavést daňovou přirážku v míře 10 až 20 %.

Spolu s dalšími nerestriktivními opatřeními cílí na maximální denní spotřebu jednoduchých cukrů do 5 % (z celkové energetické dávky). V aktuálních výživových doporučeních pro ČR máme tuhle hranici na 10 %.

Bude hodně zajímavé sledovat jak to uspěje u zákonodárců. Odpor výrobců potravin a dalších dotčených sektorů bude určitě hodně tuhý. Navrhované restrikce navíc ne vždy fungují úplně podle předpokladů.

23. říjen 2015 12:10:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku