Zápisník

Jsem připraven – nová kampaň chce zmapovat zájem zákazníků o ošklivou zeleninu

Iniciativa Zachraň jídlo spustila minulý týden novou kampaň s názvem Jsem připraven.

Akce by měla zmapovat zájem zákazníků o nákup nedokonalé zeleniny, kterou obchodníci odmítají prodáváat na základě jakostních kritérií. Ta v sobě zahrnují řadu významných kvalitativních parametrů (např. stupeň zralosti, poškození, zdravotní nezávadnost), vedle toho ale často i výhradně estetická kritéria, která až tak velký význam nemají.

Vede to pak k tomu, že se část zeleniny a ovoce z obchodního řetězce zbytečně vyřadí. Všechny zdroje, které se použily na jejich vypěstování pak přijdou z velké části vniveč.

Co s tím?

Zmírnění estetických kritérií a umožnění prodeje v běžné obchodní síti je jen jedno z možných řešení. Závisí na zájmu zákazníků a také na schopnosti obchodníka takovou zeleninu prodat.

Pokud je totiž cena takové zeleniny příliš nízká, může se stát, že nepodaří pokrýt všechny náklady na uvedení potraviny do obchodní sítě. A ty nejsou zrovna malé (sklizeň, třídění, balení, skladování, doprava).

Kampaň Jsem připravem chce osondovat přávě tento přístup a změřit jak je zájem zákazníků velký. K dnešnímu dni projevilo zájem asi 6000 lidí.

Druhý přístup k využití nedokonalé zeleniny nezávisí na koncovém článku obchodní sítě a je zaměřený na zpracovatelský průmysl.

Ošklivá zelenina a ovoce se totiž dá často snadno zpracovat na produkt, kde je tvar nebo estetika vedlejší. Jsou to třeba ovocné šťávy, různé zeleninové zavařeniny, pesta a omáčky.

Pokud existuje zpracovatel, který je schopný takové výpěstky od zemědělce koupit a zpracovat, tak je vyhráno. Ošklivé výpěstky do obchodní sítě ani nenastoupí a před zákazníka se dostanou až ve finální podobě potravinářského výrobku (nejsou tedy závislé na jeho ochotě kupovat ošklivější produkty).

Není to ale zas až tak jednoduché. Množství takové zeleniny je často nepředvídatelné a může přicházet v rychlých sezónních nárazech. Hodně záleží na schopnostech a flexibilitě zpracovatelů.

Kdy je zelenina nejen ošklivá ale už i závadná?

Netypický tvar, menší velikost, pár škrábanců a lehké zavadnutí často zelenině a ovoci ubírá na kvalitě jen minimálně. V tom nejhorším případě to poznáte jen na chuti, vůni a o něco málo výhodnějším obsahu živin.

Jsou ale i případy, kdy je vzhled spojený se zdravotním rizikem. A v takových případech je to už pro zeleninu a ovoce konečná a je potřeba ji vyhodit.

Týká se to například brambor, které jsou nazelenalé nebo naklíčené (s větším množstvím klíčků s délkou přes 3 mm). Takové brambory v sobě hromadí nebezpečné toxiny.

Na zváženou je i zavadlá nať s hnědými skvrnami u řapíkatého celeru, která vzniká při špatném skladování. Podobě jako u brambor souvisí s hromaděním nebezpečných látek, které mohou vyvolat silné alergické reakce.

Univerzální pohromou pro zeleninu, ovoce a houby jsou plísně a hniloba. Zejména u měkkých výpěstků s vysokým obsahem vody (rajčata, okurky, jahody, broskve aj.) je i drobná přítomnost plísně na povrchu konečná. Plíseň se v měkkých a vodnatých tkáních velmi snadno šíří a nese s sebou přítomnost nebezpečných toxinů. Zasažení plísní navíc nemusí být okem patrné a rozpoznatelné v chuti. I proto se zelenina a ovoce na přítomnost plísní velmi přísně testují.

Částečná záchrana je možná pouze u tvrdé zeleniny s nižším obsahem vody (např. kořenová zelenina), kde plísně tkání prorůstají pomaleji. Pokud je tam zasažena jen část, dá se s rezervou (alespoň 2 cm okolo) odkrojit.

Na cibuli se taky často objevuje černá plíseň (Aspergilus niger), kterou poznáte podle drobných černých skvrnek na slupce. Při menším zasažení a třeba jen na svrchní vrstvě takové plíseň nebezpečná není a dá se jí zbavit odstraněním svrchní vrstvy cibule.

Někde na hranici použitelnosti je naklíčená a scvrklá cibule nebo česnek. Taková zelenina zdravotně závadná být nemusí, kvalita a chuť je už ale úplně na dně.

Čtěte dále:
O plýtvání jídlem podrobně
Využití zeleniny od kořene po listy
Molds On Food: Are They Dangerous?

24. červen 2016 11:06:00 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Vysněná zahrada

Co dokáže jeden městský balkón? Myslím, že ani nebudete stačit zírat.

Krásný příběh jednoho balkónu si můžete prohlédnout na blogu Vysněná zahrada nebo ještě lépe v elektronické knize Příběh jedlého balkonu od Jitky Daňkové.

Jde to opravdu i na minimální ploše a hlavně je to děsná sranda. Lepší inspiraci pro příští sezónu nenajdete!

Mrkněte na můj starší článek:
7 tipů jak rozjet jedlý balkon – optimisticky, lenivě a zeleně

25. říjen 2015 15:10:58 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Nová inspirace na Prkýnku

Podzimní edice bramborových opiekanek :) Vedle klasické petrželky s máslem i řapíkatý celer (syrový jen tak) a hlavně hříbky dozlatova... #prkýnko

24. říjen 2015 18:10:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Kvasné zátky Sterilock

Moji improvizovanou sadu na kvašení s plastovou kvasnou zátkou jsem vám tu ukazoval minule. Pořád mi to ale nedalo a hledal jsem, jestli neexistuje něco ještě lepšího. A vypadá to, že jo!

Britská firma Sterilock dělá miniaturní kvasné zátky, které nemají klasické bublátko s vodou. Funguje to podobně jako jednocestný ventil v balení od kávy. Jen je to na opakované použití a dá se to mezi kvašením i vyčistit (normálně v Savu).

Vzal jsem si od nich dva kousky i se zavařovačkou (á 1 l) a plastovým víčkem s těsněním, do kterého kvasná zátka tak akorát pasuje. Vyšlo mě to i s poštovným docela draho (£18,99 + 4,99), ale aspoň to bylo do týdne doma.

Jsem zvědavý na praxi. Stále věřím tomu, že mléčné kvsašení pod kvasnou zátkou je na doma a pro začátečníky nejvhodnější. Minimalizuje se tak totiž riziko kontaminace i následného zklamání. A tohle by mohlo být přesně to řešení, kde se o nic moc nemusíte starat.

Takže teď už jen hurá na další kvašení kvasící pokusy (řepný kvas dopadl parádně). Později dám určitě vědět jak dobře to funguje.

23. říjen 2015 16:10:04 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku

Britové jdou trvdě po cukru

Přelomový materiál britského úřadu pro veřejné zdraví s velkou pravděpodobností poslouží jako základ pro tvrdší legislativu.

Materiál navrhuje regulovat reklamu (např. cílení na děti) i slevové akce na potraviny s vysokým obsahem cukru (mj. i na slazené nápoje). A stejně tak navrhuje zavést daňovou přirážku v míře 10 až 20 %.

Spolu s dalšími nerestriktivními opatřeními cílí na maximální denní spotřebu jednoduchých cukrů do 5 % (z celkové energetické dávky). V aktuálních výživových doporučeních pro ČR máme tuhle hranici na 10 %.

Bude hodně zajímavé sledovat jak to uspěje u zákonodárců. Odpor výrobců potravin a dalších dotčených sektorů bude určitě hodně tuhý. Navrhované restrikce navíc ne vždy fungují úplně podle předpokladů.

23. říjen 2015 12:10:39 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku