Zápisník

Jak je těžké nahradit kuchaře?

V Silicon Valley už na tom pracují. Startup s názvem Zume se tam pokouší nahradit lidskou pracovní sílu při výrobě pizzy.

Jsou hodně ambicióní a našlápnutí. Cílem je mít zcela automatizovanou jednotku, která u mí upéct pizzu za jízdy v autě na cestě k zákazníkovi.

Zatím jsou ale hodně na začátku a automatizace v celém procesu hraje okrajovou roli. Aktuálně robot zvládne pouze tři úkoly – nandat omáčku, rozetřít omáčku a přendat pizzu do trouby. Všechny ostatní a klíčové úkoly mezitím zatím dělá lidská pracovní síla (míchání surovin a těsta, práce s těstem, tvarování, nandávání náplně atd.).

Když to porovnáte s plně automatizovanou výrobou mražené pizzy, tak to vypadá skoro až komicky. Snaha tam ale je a to se asi mezi investory počítá.

V obrovské průmyslu, kde je čím dál těžší vybalancovat kvalitní pracovní sílu a náklady, je totiž tlak na vyřazení lidského faktoru obrovský a poroste čím dál víc.

Už jen pokud Zume uspěje, bude si brousit zuby na trh (rozvážkové pizzy) s velikostí 9,7 miliardy dolarů! :)

We’ve had our fill of fussy fine dining

Jay Rayner k věci. Platí plus mínu i pro Česko. Pokud někde v gastronomii v příštích letech uvidíme další růst, tak ve fine diningu to rozhodně nebude.

Právě naopak – s mladšími hosty z nové generace čeká fine dining pomalé vymírání.

Nová inspirace na Prkýnku

Dnes z kategorie podivných kombinací, které jsou vlastně úplně boží! :) Hrachovka s ančovičami, v detailu i na zápisníku... #prkýnko

Hrachová kaše s ančovičkami

Náhodný objev při ohřívání zbylé hrachové kaše (úplně obyčejné s mlékem a máslem), který mi nadiktovalo dnešní upršané počasí.

Nikdy bych neřekl, co dokáže pár ančoviček, olivový olej, pepř a pár gramů parmazánu. Určitě se té kombinace nelekejte, funguje skvěle a vše se dokonale spojí.

Možná v tom hraje roli naučené spojení hrachovky s něčím uzeným a slaným. Čert ví, zkuste sami.

A aby to byla idylka úplná – tak k tomu jedna dokonale vykřupaná topinka ze starého chleba z Praktiky. Mňám!

Hi-tech skleníky brzy i v Česku

Vzpomínáte na obhajobu intenzivního zemědělství? Takhle nějak to pak může vypadat v praxi. Plodová zelenina z moderních skleníků bývá občas docela opovrhovaná, v reálu (a obzvlášť mimo sezónu) ji ale nakupují skoro všichni.

Bohužel nejsem zemědělský ani ekologický inženýr, takže neumím posoudit reálné dopady na životní prostředí. Bylo by ale hodně zajímavé porovnat vstupy (energie, hnojiva, chemie na ošetřování) a výstupy (co odchází do prostředí) třeba s konvenčním nebo ekologickým pěstováním rajčat.

Skleníková výroba je závislá na spoustě elektřiny a všechny substráty pro výživu se musí přidávat uměle. Na druhou stranu ale zase zatěžuje jen malou plochu a produkce je hodně efektivní.

Pokud by vznikaly podobné skleníky i v Česku a byly napojené na obnovitelné zdroje energie (o což se, tuším ta firma i snaží), tak odpadají argumenty o zbytečném dovozu ze zahraničí. Dost by mě zajímalo jaké další argumenty proti tomuto způsobu produkce vlastně zůstávají.

A Čubův megaprojekt, kde má ke skleníkum v uzavřeném okruhu i ryby, si dejte jako bonus.