Zápisník

Kávové předplatné Superlatives

Tenhle 60g pytlíček mě stál 450 Kč. Dá se z něj připravit celkem 5 šálků (po 12 g), takže cena za jeden je pak v domácích podmínkách asi 90 Kč.

Pro srovnání – je to asi 7,50 Kč za gram kávy. Cena běžné výběrové kávy se pak pohybuje v rozmezí 1-1,50 Kč za gram. Kolik by asi takový šálek kávy stál v kavárně? 200 nebo 300 Kč? Víc? :)

Kávu jsem objednával v rámci předplatného Superlatives, které provozuje Matt Perger (možná znáte jeho parádní kávový newsletter.

Na balíček s kávou jsem čekal asi dva měsíce, nakonec ale fakt přišel. Jako první vzorek se posílala Juliette – káva odrůdy gesha z Panamy.

Přímo na balíčku byl odkaz na microsite, kde jsem našel uvítací video, komplet informace o původu a zpracování a samozřejmě i podrobný návod na domácí přípravu (včetně přípravy vody).

To všechno navíc v rámci živé komunity, kterou Matt Perger spracuje v rámci projektu Barista Hustle. Takže jste mohli živě diskutovat o pražících profilech nebo sdílet finty na přípravu s ostatními.

Na mé úrovni domácí kávové bydlenky to bylo spíše too much info a jde na tom dobře vidět, jak je taková káva záležitostí hlavně pro kávové geeky. Juliette je přitom sama o sobě úplně blbuvzdorná a nadchla by vás, myslím, i bez grafů a číslíček. Mně nadchla určitě! :)

Dobrá škrabka je základ

Hlavně pro zdravé nervy v kuchyni a rychlou práci bez rozčilování. Vlevo je klasická kovová na univerzální použití (poslední jsem si vyhodil), vpravo škrabka zoubkatá. Killer na loupání plodové zeleniny s hladkou slupkou (rajčata, papriky) a ovoce (broskve, mango).

Latte art za všechny prachy

Ano, podle nejnovější studie má latte art vliv na vnímání kávových nápojů. Pokud si ji ale rozkliknete celou, budete možná vyděšení z toho, co všechno vědci za latte art považují a na čem svůj výzkum vlastně postavili.

V reálu se dá z latte artu poznat dost, ale nejde ani tak o tvar a typ obrázku jako spíš o vzhled našlehaného mléka.

Pokud je na povrchu kávy suchá pěna s velkými bublinami, můžete hodně přesně odvodit chuť (se silnou varnou příchutí), texturu (suchá) i teplotu nápoje (příliš vysoká).

Ale to je samozřejmě jen extrém pro vyloženě nepvoedenou kávu s přešlehaným mlékem. Menší rozdíly v chuti poznáte samozřejmě až po ochutnání.

A i když se to nezdá tak rozdíly tam opravdu jsou. Matt Perger třeba dobře popsal vliv latte artu na chuť prvního doušku po napití.

V praxi a i u výtečně připravené kávy s mléčnou pěnou jde ale nejvíc o použité mléko a čerstvost nápoje.

UHT mléko z tetrapaku bude vždy pozadu a na první dobrou ho poznáte podle silné varné příchutě.

Doba od kávovaru k přinesení na stůl zase ovlivní to, jak moc se jemně našlehaná pěna stihne separovat. A je fakt velký rozdíl, když se napijete v první minutě, nebo až po delší chvíli, kdy mléko z jemné mikropěny vypadne.

Takže za mě vždy určitě tenhle trojboj – 1) dobré čerstvé mléko, 2) šikovný barista a 3) první doušek co nejdříve! :)

Pravda o marinádách? Jsou většinou na prd

Pěkné shrnutí nejrůznějších mýtů a faktů o marinádách. V té angličtině se to ale bohužel trochu ztratí a není to taky moc přehledně udělané. Proto jen krátké shrnutí:

1) Ano, maso solit co nejdříve.

2) Ne, marinády s olejem nepronikají do hloubky a ani maso nezkřehčují.

3) Marináda ochutí povrch a proto musí být výrazná, aby obstála vedle výrazných chutí opečeného masa.

4) Ano, kyselé marinády můžou u masa na povrchu udělat blátivou konzistenci (citron, ocet + ještě horší jsou směsi na marinádu, které obsahují zkřehčující aditiva).

5) A ano – přebytky marinády a olej se v žáru grilu rády přepalují. Pokud navíc přidáte cukr, tak povrch karamelizuje (a někdy i hoří) o řád rychleji.