Zápisník

Next Door by Imperial

Zdeněk Pohlreich minulý týden otevřel svůj nový podnik. Jaké jsou moje první dojmy?

Next Door má úžasné prostory

Až se do podniku vydáte, projdětě první dvě místnosti a nechte se usadit až v hlavní jídelně. Je to podle mě jeden z nejpovedenějších interiérů v pražských restauracích vůbec.

Budete mít výhled do obří a neustále rušné otevřené kuchyně. Do místnosti navíc proudí spousta přirozeného světla skrze prosklený strop. Interiér vychází z atmosféry Imperialu, je ale o dost světlejší a víc odlehčený.

Velké investice do interiérů v Praze samy o sobě vzácné nejsou. Málokdy se ale vynaložené prostředky plně projeví. Next Door je světlá výjimka! :)

Předvídatelnost není vůbec na škodu

Čekali jste od Pohlreicha nějaký nový nebo překvapivý koncept podniku (třeba něco levnějšího)? Tak to vás asi Next Door zklame, žádné výrazné překvápko se totiž nekoná.

Pohlreich je v tomhle trochu předvídatelný, je to tak ale dobře. Nabízí spíš evoluci než revoluci a pokračuje v pilování toho, co dělá dobře v Imperialu.

Next Door je jednoznačně oldschool a vyhýbá se všem prchlivým trendům, kterými je teď Praha zamořená. Obsluze v teniskách, fermentovaným buzzwordům a pařezům na stolech říká Pohlreich jednoznačné ne.

Pohlreich má v české kuchyni jasno

A svou vizi naplno realizuje na lístku v Next Door. Jídla působí jednoduše a zároveň sofistikovaně. Vychází z českého kontextu, chutí a surovin. Nesnaží se být okázalá ani za každou cenu revoluční.

Měl jsem toho zatím jen malinko, takže je na nějaké hodnocení ještě brzy. Z celého lístku jsem měl ale chuť skoro na všechno a vážně se těším na další návštěvu.

Na fotce selečí líčka na černém pivě s bazalkovým zelím (395,- Kč) a prsa z perličky s kukuřičnou kaší (375 Kč).

Brewbar Náplavka

Spokojená návštěva. Dnes mi kávy z maďarské pražírny Casino Mocca hodně sedly. Nejvíc asi jejich Mpanga Burundi. Promytá, čistá a příjemně zakulacená káva.

A jako bonus – první setkání s bramborovým defektem v kávě naživo. Nebojte, takovou kávu tu dnes nepodávali, jen dali stranou jeden šálek pro kávové masochisty.

Bramborový defekt vzniká z poškozených kávových třešní, které jsou napadeny škůdcem (přesný mechanismus se ale ještě objasňuje). A vyskytuje se právě ve východní Africe (nejvíce postižené bývají kávy ze Rwandy).

Pokud poškozené zrnko pronikne až na mlýnek, má pak výsledná káva jasně rozpoznatelné bramborové aroma, které totálně přáválcuje jakékoliv pozitivní vlastnosti kávy.

Zkušení baristé by měli bramboru většinou bezpečně poznat, takže se s tímto defektem v kávě nemáte moc šanci potkat.

Pokud ale přeci jen někdy narazíte na kávu, která voní po bramborách (a zároveň je z východní Afriky), tak zbystřete. Možná máte tu smůlu, že jste právě narazili na bramborové zrnko.

Cash Only Bar

Druhá spoko návštěva spojená s testem prototypu WTF vermutu od Žufánka, který si takto vzal po ginu a abstintech do hledáčku další ušlechtilý základ. Tohle, až se dostane naplno do ostré výroby (nejdřív cca za rok), bude naprostá pecka a určitě o WTF uslyšíme ještě mnohem více. Držím palce!

Samotné Cash Only moc fajn. Je to hlasité a neformální s docela nízkým věkovým průměrem (takže záleží spíš na vás jestli zapadnete).

Prodrali jsme se tu několika drinky a otestovali i jejich barový snack – hot dog s chipsy (95 Kč). Do podrobného rozboru se nepouštím, ale jen bych chtěl říct, že barové snacky jsou u nás zatím docela podceňovaná disciplína, tak mi to tohle pojetí v Cash Only udělalo radost.

Na obrázku vlevo negroni a vpravo i čisté WTF ve skleničce.