Zápisník

Next Door by Imperial

Zdeněk Pohlreich minulý týden otevřel svůj nový podnik. Jaké jsou moje první dojmy?

Next Door má úžasné prostory

Až se do podniku vydáte, projdětě první dvě místnosti a nechte se usadit až v hlavní jídelně. Je to podle mě jeden z nejpovedenějších interiérů v pražských restauracích vůbec.

Budete mít výhled do obří a neustále rušné otevřené kuchyně. Do místnosti navíc proudí spousta přirozeného světla skrze prosklený strop. Interiér vychází z atmosféry Imperialu, je ale o dost světlejší a víc odlehčený.

Velké investice do interiérů v Praze samy o sobě vzácné nejsou. Málokdy se ale vynaložené prostředky plně projeví. Next Door je světlá výjimka! :)

Předvídatelnost není vůbec na škodu

Čekali jste od Pohlreicha nějaký nový nebo překvapivý koncept podniku (třeba něco levnějšího)? Tak to vás asi Next Door zklame, žádné výrazné překvápko se totiž nekoná.

Pohlreich je v tomhle trochu předvídatelný, je to tak ale dobře. Nabízí spíš evoluci než revoluci a pokračuje v pilování toho, co dělá dobře v Imperialu.

Next Door je jednoznačně oldschool a vyhýbá se všem prchlivým trendům, kterými je teď Praha zamořená. Obsluze v teniskách, fermentovaným buzzwordům a pařezům na stolech říká Pohlreich jednoznačné ne.

Pohlreich má v české kuchyni jasno

A svou vizi naplno realizuje na lístku v Next Door. Jídla působí jednoduše a zároveň sofistikovaně. Vychází z českého kontextu, chutí a surovin. Nesnaží se být okázalá ani za každou cenu revoluční.

Měl jsem toho zatím jen malinko, takže je na nějaké hodnocení ještě brzy. Z celého lístku jsem měl ale chuť skoro na všechno a vážně se těším na další návštěvu.

Na fotce selečí líčka na černém pivě s bazalkovým zelím (395,- Kč) a prsa z perličky s kukuřičnou kaší (375 Kč).

Herbivore

Herbivore jsme objevil přes Michala Hromase, který se jim tu aktuálně stará o nabídku jídel (mrkněte na Nomadis, můžete znát např. i ze Street Food Festivalu). Vaří se vegansky, ale zároveň děsně zajímavě.

Jestli chcete vidět jak může vypadat pestrá rostlinná strava, tak teď u nás možná nenajdete lepší příklad. Plus je to taky naprosto ukázkový prkýnkoidní matroš. Aneb co všechno se dá zvládnout se zeleninou, luštěninami a obilninami, když se to umí.

Herbivore je hlavně prodejna a míst k sezení je tu jen pár. Jídlo dostanete v samoobslužném bufetu a v průběhu celého dne. V sobotu těsně před zavíračkou (ve 14 h) už byli docela vyjedení, ale i tak jsme stihli hummus, tabouleh, plněný vinný list a parádní zeleninový salát s čočkou (všechno 55 Kč za 100 g).

Zvlášť bych Herbivore doporučil fanouškům salátů a hotových zeleninových jídel z M&S nebo čtenářům Ottolenghiho. Tady máte něco podobného, ale čerstvého a za skvělou cenu přímo pod nosem.

Jestli máte tip na místo, kde se snaží o něco podobného, dejte mi vědět – rád vyzkouším!

Farmářské trhy na Kulaťáku

Spokojená návštěva.