Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Je to tak, vyrazil jsem za jídlem až do OC Černý Most! Jaké jsou moje první dojmy?
Zájem o Spicymama je obrovský
Docela jsem koukal! Na nedělní oběd jsme proklouzli na poslední volná místa bez fronty jen tak tak. Za námi už se ale fronta vytvořila a v bistru bylo narváno. Spicymama je perfektní příklad toho, když se zájem ze sociálních sítí podaří přenést i do reálného provozu.
Pro podnik je to přínos i výzva zároveň. Pod palbou fanoušků a zvědavců byli prakticky okamžitě a nemohli si tak dopřát luxus pomalejšího zkušebního provozu. Na podniku je to trochu znát, drží se ale statečně (a všechno docela švihá). Prozatímní menu je krátké, jednoduché a z příspěvků na sociálních sítích je vidět, že se vyvíjí k větší propracovanosti.
Bistro jde stejnou cestou jako další vietnamské podniky
Blogerka a šékuchařka Kamu jde v propagaci asijské kuchyně (potažmo street foodu) podobným směrem jako řada nových vietnamských míst v Praze. Jídla jsou víc učesaná, mírně zjednodušená a atraktivně nastylovaná (Instagram faktor vysoký ;). Určitě je tu chuť dělat věci pořádně a neotřele. I ve Spicymama najdete všehochuť světových kuchyní – převažuje Vietnam, zahlédnete ale i prvky odjinud (ceviche, karaage).
Konkurence je ovšem silná a minimálně v Praze už je z čeho vybírat. Bude tedy zajímavé sledovat, jestli se Spicymama podaří vybudovat unikátní pozici.
Ze Spicymama by byla moc pěkná frenčíza
Spicymama v každém větším OC po celé ČR? Tý jo, úplně klidně, pokud by se to povedlo dobře naškálovat. Taková místa totiž mimo Prahu ještě pořád chybí a přitom platí, že na ně Češi reagují velmi dobře.
Cestu zatím zvažte
Pokud jste extrémně zvědaví nebo pokud patříte k fanouškům, tak to asi máte povinné! :) Vyberte nějaký čas mimo špičku a připravte se na riziko front nebo vyprodání části menu.
Pokud byste ale chtěli vyrazit čistě jen za jídlem, tak zatím počkejte. Jídla vypadají slušně, ale budou určitě ještě lepší, až si provoz sedne. Když připočtete lokalitu a nával, není třeba spěchat.
Fotky (mám jen z IG strories, pardon): Bo la lot bowl (179,- Kč) - grilované hovězí v betelovém listu s rýžovými nudlemi, krémová kukuřičná polévka (79,- Kč). Plus body: většinu jídel z menu vám na přání upraví na vegetariánskou verzi.
Spokojená návštěva. Konečně jsem měl jejich sendvič s řízkem. V Česku to zní možná blbě, ale funguje to parádně. Vepřové v panko strouhance, zelená salsa, ančovička a vajíčko s tekutým žloutkem. To celé v toasťáku od Maškrtnice. Jou!
Pokud to půjde stejným tempem, dožiju se jednou okamžiku, kdy budeme znát deset základních chutí. Teď jich máme pět – sladkou, slanou, hořkou, kyselou a umami. Za bukem už ale stepují dva netrpěliví kandidáti.
Kokumi
Objev japonské firmy Ajinomoto, která vyrábí dochucovadla a všemožné instantní nudle. Zní to sice podezřele, ale předchozí objev umami přišel na svět podobně. Jak kokumi chutná? Samo o sobě vlastně nijak. Kokumi totiž funguje jako zesilovač ostatních primárních chutí (hlavně umami a sladkosti).
Vědci kokumi popisují jako vjem zesílené chuťové plnosti a komplexnosti (mrkněte na zkušenost Harolda McGeeho). Podobně jako pro umami (glutamát), tak i pro kokumi je údajně možné izolovat konkrétní sloučeniny, které kokumi vyvolávají a ty pak používat jako dochucovadlo. Hmmm...
Tuk
Původně se myslelo, že tuk v ústech vnímáme pouze jako hmatový vjem (podobně jako svíravost), teď to ale vypadá, že umíme tuk (respektive mastné kyseliny) vnímat i prostřednictvím chuťových receptorů.
Smysl to dává velký. Podobně jako třeba sladkost (sacharidy) nebo umami (proteiny), by nám vjem tučnosti mohl pomáhat v hledání energeticky bohaté stravy (a v dnešní době i souvislostí okolo stravovacích návyků a obezity).
Obojí, kokumi i tuk, hodně zajímavé. Poslední roky ve vědě okolo chuti jsou nabité objevy a těžko odhadovat, co všechno na nás ještě vybafne.
12. únor 2015 20:02:15 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Přiznávám, že jsem jednu dobu taky měl takové mystické období, kdy jsem cremu uctíval a všemožně z ní věštil kvalitu espressa. Italská kávová mytologie dostává zaslouženě po čuni.
Projeďte si i zbytek – Espresso Myths, Debunked!
12. únor 2015 10:02:19 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Přibývání nových trhů zpomaluje a celková útrata na trzích v některých oblastech klesá. Trh se saturuje a naráží na svůj hlavní limit – nedostatek malých zemědělců a producentů potravin.
Mezitím ale výrazně roste jiný prodejní kanál, který u nás zatím příliš neznáme – tzv. food hub.
Food hub v sobě spojuje výkup, logistiku a velkoobchod. Zemědělci můžou do food hubu prodávat ve větším objemu. Food hub zboží uskladní a připraví k prodeji (čištění, třídění, balení). Postará se i o marketing a hlavně finální prodej větším odběratelům, pro které by jinak byl malý zemědělec neviditelný (a nepoužitelný). Typickým příkladem jsou třeba větší instituce (školy, nemocnice).
U nás má výkup a přeprodej podivné stigma překupnictví. Je to ale něco jiného, než když naložím dovozovou zeleninu z velkoobchodu a jdu si stoupnout na farmářský trh.
Jestli mají mít regionální potraviny od malých producentů nějakou zásadní roli a podíl na našem stravování, tak tohle je určitě jedna z cest.
11. únor 2015 10:02:05 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Všichni jsou ve stresu. Obsluha nestíhá a je zpruzelá. Valentýnské menu je cenově nevýhodné, obsahuje nudná jídla a suroviny, kterých se kuchyně potřebuje zbavit.
Článek samozřejmě přehání. Užijte si to! :)
10. únor 2015 20:02:21 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
HLEDAT
