Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Je to tak, vyrazil jsem za jídlem až do OC Černý Most! Jaké jsou moje první dojmy?
Zájem o Spicymama je obrovský
Docela jsem koukal! Na nedělní oběd jsme proklouzli na poslední volná místa bez fronty jen tak tak. Za námi už se ale fronta vytvořila a v bistru bylo narváno. Spicymama je perfektní příklad toho, když se zájem ze sociálních sítí podaří přenést i do reálného provozu.
Pro podnik je to přínos i výzva zároveň. Pod palbou fanoušků a zvědavců byli prakticky okamžitě a nemohli si tak dopřát luxus pomalejšího zkušebního provozu. Na podniku je to trochu znát, drží se ale statečně (a všechno docela švihá). Prozatímní menu je krátké, jednoduché a z příspěvků na sociálních sítích je vidět, že se vyvíjí k větší propracovanosti.
Bistro jde stejnou cestou jako další vietnamské podniky
Blogerka a šékuchařka Kamu jde v propagaci asijské kuchyně (potažmo street foodu) podobným směrem jako řada nových vietnamských míst v Praze. Jídla jsou víc učesaná, mírně zjednodušená a atraktivně nastylovaná (Instagram faktor vysoký ;). Určitě je tu chuť dělat věci pořádně a neotřele. I ve Spicymama najdete všehochuť světových kuchyní – převažuje Vietnam, zahlédnete ale i prvky odjinud (ceviche, karaage).
Konkurence je ovšem silná a minimálně v Praze už je z čeho vybírat. Bude tedy zajímavé sledovat, jestli se Spicymama podaří vybudovat unikátní pozici.
Ze Spicymama by byla moc pěkná frenčíza
Spicymama v každém větším OC po celé ČR? Tý jo, úplně klidně, pokud by se to povedlo dobře naškálovat. Taková místa totiž mimo Prahu ještě pořád chybí a přitom platí, že na ně Češi reagují velmi dobře.
Cestu zatím zvažte
Pokud jste extrémně zvědaví nebo pokud patříte k fanouškům, tak to asi máte povinné! :) Vyberte nějaký čas mimo špičku a připravte se na riziko front nebo vyprodání části menu.
Pokud byste ale chtěli vyrazit čistě jen za jídlem, tak zatím počkejte. Jídla vypadají slušně, ale budou určitě ještě lepší, až si provoz sedne. Když připočtete lokalitu a nával, není třeba spěchat.
Fotky (mám jen z IG strories, pardon): Bo la lot bowl (179,- Kč) - grilované hovězí v betelovém listu s rýžovými nudlemi, krémová kukuřičná polévka (79,- Kč). Plus body: většinu jídel z menu vám na přání upraví na vegetariánskou verzi.
V jeho hospodě mi moc chutnaly, takže je to děsné lákadlo. Suroviny jsou trochu pruda (masa, uzené papriky, saly), ale myslím, že se dají při troše snahy sehnat i u nás. Jestli to zkusím, určitě dám vědět!
1. říjen 2015 19:10:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
KABOOM!!! Víc umami už to snad ani nejde :) Dušená kapusta a obří hřib na másle s tymiánem. Drobné kostičky v kapustě nejsou ze slaniny, je to pokrájená noha z hřibu! ;) #prkýnko
1. říjen 2015 15:10:05
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Téměř povinná četba pro letošek, která vyšla před týdnem. Tištěné a rozšířené pokračování rubriky The Food Lab, kterou na serveru Serious Eats vede J. Kenji López-Alt.
Pokud jste zažraní do vaření a baví vás hlavně praktický evidence-based přístup, myslím, že budete nadšení. Já neváhám!
30. září 2015 20:09:04
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Dostal jsem pár nadšených tipů, tak jsem vyrazil. V úterý večer tu ale bylo prázdno, ve vzduchu přepálený tuk a znuděná obsluha koukající do mobilu. Takže trochu strašidelné nastavení, to musíte uznat.
Zkusili jsme sashimi (4 ks losos 140 Kč), gyozy (125 Kč) a pár crazy sushi rolek v americkém stylu (vše okolo 150 Kč za 4 ks). Pro představu – obrácené rolky, všude spousta majonézy nebo dresinku, zvláštní kombinace, hodně tuku a sem tam i něco fritovaného.
Všechno dělají hodně velké a nic není nijak zvlášť sofistikované (ceny také nejsou moc vysoko). Chutě jsou takové hodně výrazné, tučné, slané.
Což mě zrovna u sushi moc nebaví, přiznám se. Takže za mě tam posílám smajlíka s odřenýma ušima (od majonézy). A pravděpodobnost opakované návštěvy blízká nule.
Pokud vás ale tenhle styl baví a nepotřebujete nic extra fancy, tak to prubněte. Asi to může fungovat jako oddychovka, pokud to máte v dosahu.
Hodně svérázný servis a to nemyslím v dobrém. K tomu dost obskurní prostředí (zděděné po restauraci Alchymist) jako z nějakého filmu (béčkový horor na starém italském zámku?).
K průzkumům nových podniků to prostě patří a občas se to sejde. Člověka pak už ani nepřekvapí finální rána do vazu v podobě nepovedeného jídla. V San Carlo ale jídlem všechno obrátili a na konci návštěvy jsem odcházel s tím, že bych se klidně vrátil.
Proč? Dělají tu totiž opravdu povedenou neapolskou pizzu.
Byla upečená bleskovou rychlostí. Měla nádherně vyběhlou a nadýchanou střídku v okrajích a krásnou kůrku plnou puchýřů. Uprostřed pak šťavnatý střed s dobrou náplní. Tý jo. Až je mi líto té ošklivé fotky ve tmě.
Lepší než Le Pizze di Frankie? Ano.
Lepší než Albrecht street food circus? Určitě.
Lepší než Pizza Nuova? Myslím, že také ano.
Ta úplně nejlepší neapolská pizza asi ne, ale v Praze jsem zatím neviděl nic lepšího. A dost bych si přál, aby se v Praze podobně udělaná pizza šířila víc.
Pro představu přidám i ceny, nebyly vůbec marné – margherita (175 Kč), marinara (195 Kč), buffalina (255 Kč). Poměrem k výkonu dost fajn.
Mimo výživného barokního interiéru mají i krásnou zahradu. Takže pokud to stihnete ještě za tepla, jděte ven. Škoda, že jsem o nich nevěděl dřív.
A samozřejmě platí – pokud jste v Praze měli lepší neapolskou pizzu, budu vděčný za tip. Nějak mě ty puchýře začaly bavit! :)
HLEDAT
