Zápisník

Je prodej cascary legální?

Ok, tohle je trošku haluz! Po několika letech propagace a prodeje cascary ve světě výběrové kávy se ukazuje, že její prodej nemusí být až tak úplně legální.

Problémy s prodejem zatím nastaly v Dánsku a v UK, kde úřady cascaru v prodeji již několikrát zabavily. Mrkněte na video Jamese Hoffmanna, kde vše vysvětluje.

Podle všeho to vypadá, že cascara jako produkt nespadá pod kávu a pokud ji chcete uvést na trh, budete si ji muset zaregistrovat jako nový typ potraviny.

Jaká je situace v Česku jsem zatím nezjišťoval, proces registrace ale v některých zemích už prý probíhá. Problém bude pravděpodobně v chybějících ukazatelích kvality a zdravotní nezávadnosti.

Tradičně se při zpracování a dovozu sleduje kvalita a nezávadnost samotné kávy a slupky na tom ovšem můžou být dost jinak. Jedná se hlavně o rezidua pesticidů, mykotoxiny, salmonelu a nečistoty, které se logicky u slupek mohou projevovat jinak (při běžném zpracování se kávové pecky slupek zbavují).

Počítám, že dovozci zatím ke cascaře přistupovali stejně jako ke kávě a sledovali klíčové parametry tak jako tak. Úřady v tom ale zřejmě postupují opatrněji a chtějí pro spotřebitele vytvořit jistotu a standard. Pokud jste narazili na nějaké info o situaci v ČR, určitě mi dejte vědět.

Aktualizace (11. dubna 2017):
Podrobnější vysvětlení situace na blogu United Baristas

Dobrá škrabka je základ

Hlavně pro zdravé nervy v kuchyni a rychlou práci bez rozčilování. Vlevo je klasická kovová na univerzální použití (poslední jsem si vyhodil), vpravo škrabka zoubkatá. Killer na loupání plodové zeleniny s hladkou slupkou (rajčata, papriky) a ovoce (broskve, mango).

Latte art za všechny prachy

Ano, podle nejnovější studie má latte art vliv na vnímání kávových nápojů. Pokud si ji ale rozkliknete celou, budete možná vyděšení z toho, co všechno vědci za latte art považují a na čem svůj výzkum vlastně postavili.

V reálu se dá z latte artu poznat dost, ale nejde ani tak o tvar a typ obrázku jako spíš o vzhled našlehaného mléka.

Pokud je na povrchu kávy suchá pěna s velkými bublinami, můžete hodně přesně odvodit chuť (se silnou varnou příchutí), texturu (suchá) i teplotu nápoje (příliš vysoká).

Ale to je samozřejmě jen extrém pro vyloženě nepvoedenou kávu s přešlehaným mlékem. Menší rozdíly v chuti poznáte samozřejmě až po ochutnání.

A i když se to nezdá tak rozdíly tam opravdu jsou. Matt Perger třeba dobře popsal vliv latte artu na chuť prvního doušku po napití.

V praxi a i u výtečně připravené kávy s mléčnou pěnou jde ale nejvíc o použité mléko a čerstvost nápoje.

UHT mléko z tetrapaku bude vždy pozadu a na první dobrou ho poznáte podle silné varné příchutě.

Doba od kávovaru k přinesení na stůl zase ovlivní to, jak moc se jemně našlehaná pěna stihne separovat. A je fakt velký rozdíl, když se napijete v první minutě, nebo až po delší chvíli, kdy mléko z jemné mikropěny vypadne.

Takže za mě vždy určitě tenhle trojboj – 1) dobré čerstvé mléko, 2) šikovný barista a 3) první doušek co nejdříve! :)

Pravda o marinádách? Jsou většinou na prd

Pěkné shrnutí nejrůznějších mýtů a faktů o marinádách. V té angličtině se to ale bohužel trochu ztratí a není to taky moc přehledně udělané. Proto jen krátké shrnutí:

1) Ano, maso solit co nejdříve.

2) Ne, marinády s olejem nepronikají do hloubky a ani maso nezkřehčují.

3) Marináda ochutí povrch a proto musí být výrazná, aby obstála vedle výrazných chutí opečeného masa.

4) Ano, kyselé marinády můžou u masa na povrchu udělat blátivou konzistenci (citron, ocet + ještě horší jsou směsi na marinádu, které obsahují zkřehčující aditiva).

5) A ano – přebytky marinády a olej se v žáru grilu rády přepalují. Pokud navíc přidáte cukr, tak povrch karamelizuje (a někdy i hoří) o řád rychleji.