Petice za zachování trhů na Náplavce
Tak tohle je opravdu nešťastné. Trhům na Náplavce hrozí v roce 2015 přesun za železniční most a zkrouhnutí využitelné plochy skoro o 1000 m2. Nové místo pro trhy je nevhodné i dispozičně – je užší, má méně prostoru pro auta trhovců a nedostatečnou elektrifikaci pro chlazení potravin. Pokud jste trhy zažili v provizoriu při konání velkých víkendových akcí, tak asi tušíte, jak by trhy v takové podobě dopadly.
Vycházím jen z materiálů, které jsou přiloženy k petici, tak snad je to celé jen jeden velký omyl nebo důsledek špatné komunikace. Hodnota trhů je podle mě pro Prahu (a Náplavku) nevyčíslitelná a ze strany města určitě zasluhují podporu a nikoliv tlak opačným směrem. Vzít hlavního tahouna pozitivních změn na Náplavce a takhle ho vytrestat? Nechápu.
Aktualizace (21. prosince 2014)
K požadavkům petice se vyjádřil Daniël Hagen (správce Náplavky) v tomto komentáři na Facebooku. Celou Koncepci pražských břehů, ze které změny vycházejí, najdete zde. Těsně před svátky je to nešťastně vyhrocený spor.
Spokojená návštěva. Dnes jsem ochutnal hned tři nové věci v lístku. Jemňoučký telecí brzlík s květákem (210 Kč). Hřebenatky s koncentrovanou bujabézou a osvěžujícím salátem z fenyklu (355 Kč). A ve finále luxusní verze nanuku Eskymo (160 Kč) – kokosové parfait s dvojí čokoládou navrch (hořká vs. mléčná s mořskou solí).
Story se prostě pořád mění před očima. Nemůžu se dočkat posezení venku a až pořádně začne letní zeleninová sezóna.
3. duben 2015 19:04:33
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Šedesátá léta a počátky průmyslové výroby potravin, kdy se v Česku stavěla celá potravinářská odvětví na povel (a pěkně v pětiletkách), to musel být neskutečný rachot. Potravináři, výživáři a inženýři v plné ráži.
Ne, nedělám si z toho srandu. Když si tou knížkou listuji, tak úplně koukám, kolik se toho v té době dělalo a jak to bylo rozjeté. Od zpracování mléka, přípravu mléčných kultur, přes specializované závody až k maloobchodu a výrobně distribučním jednotkám mléčných jídelen.
Jogurty, tvarohy, krémy, kysaná a ochucená mléka i první nanuky a zmrzliny. Všechno primární místní výroba a většinou čistě ze základních surovin.
Nijak si to neidealizuji, ale jen mě to prostě fascinuje. Navíc k tomu všechny ty tradiční skleněné a papírové obaly, které člověk jen matně pamatuje z dětství. Úplně z toho mám chuť adoptovat nějakou malou rozvojovou zemi a rozjet tam národní průmysl mléčných specialit... :)
Jako bonus přidávám pár raných průmyslových receptur. Na nanuk Míša, tehdy ještě balený po velkých kostkách. A na Pribináček, u kterého určitě překvapí široká paleta uvažovaných příchutí (mj. zeleninový, pomerančový, angreštový, s rajčaty).
3. duben 2015 16:04:29
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Příprava na Velikonoce zahájena! Krásná jehněčí kýta a předeček (cca 5 kg), které si chystám na pomalé pečení na ohni.
Letos chci zkusit jednu starou techniku. Maso se při ní nandá na rožeň a ten se pak jednoduše zapíchne těsně vedle ohně. S ohněm a žárem se pak šoupe podle potřeby a maso se pomalu opéká několik hodin. Viděl jsem to dělat přímo Paula Daye, tak snad jsem to odkoukal správně a celé to nezmrvím.
2. duben 2015 17:04:23
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
U nás je asi nejlepší příklad Sasazu. A to i včetně té anarchie na stole, o které se v článku mluví.
1. duben 2015 21:04:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Druhé Chez Miro (jáj, toto letí) to nebude, ale i tak jsem děsně rád, že se v Pardubicích objeví něco nového a bude u toho šéfkuchař Růžička.
1. duben 2015 21:04:14 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku