Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Čistě hypoteticky, s fantazií i optimismem na max. Do jakých neexistujících podniků by mě bavilo chodit?
Čestr na sladkovodní ryby
Proč v Praze (popř. Česku) není pořádný podnik zaměřený na sladkovodní ryby? Máme úžasnou tradici, máme skvělé ryby a třeba v Praze i spoustu úžasných míst okolo Vltavy (dovedete si to krásné spojení představit?). Čestr takto dokázal probudit zájem o české stařené hovězí. Jsem si jistý, že by to fungovalo stejně i u sladkovodních ryb (a na 100% lépe než nepovedená státní kampaň za 178 miliónů). Řada špičkových kuchařů se sladkovodními rybami umí a mají je na lístku. Pořád ale chybí restaurace, která by na nich byla výhradně postavená.
Rybárna
Mimoto by si oživení zaloužila i klasická česká rybárna. A klidně podobným způsobem jak se to povedlo s chlebíčky v Sisters. Vzít všechny ty rybí saláty, pečenáče, zavináče, uzené ryby a vecpat je do pultů jednoho sexy malého bistra. Ano, prosím! Je děsná škoda, že se celá tahle výborná tradice smrskla na pár průmyslových výrobků v kelímku. Do českého stravování by studená rybí kuchyně mohla přinést cenný impulz.
Český Ottolenghi
Chytlavá verze blízkovýchodní kuchyně postavena na spoustě zeleniny, luštěnin, oříšků a bylinek. Strašně moc to tu chybí! Máme tu spoustu vegetariánských podniků, kde neumí vařit (vegepatlariáni). Máme tu úplně pomýlený trend raw restaurací. Ale moderní zeleninovou hospodu (ne nutně bez masa) prostě ne. Ve Vídni se tomu hodně blíží řetězec izraelských restaurací Neni. U nás by to šlo určitě taky. Byl bych fanoušek číslo jedna!
Casual verze La Degustation
V zahraničí je to jeden z top trendů, kdy si šéfkuchaři ke své hlavní fine dining restauraci otevírají méně formální sesterské podniky, které spadají do kategorie bister nebo gastropubů. U nás by něco takového mohl z fleku otevřít třeba Sahajdák z La Degustation. Jeho kuchyně je úžasná a určitě má v Česku neuvěřitelné množství fanoušků. Formát La Degustation je ale tak těžkopádný a strojený, že si jen stěží užijete víc než jednu návštěvu za rok. Dovedete si představit, jaká by to byla pohoda, kdybyste jeho kuchyni mohli ochutnat i mimo La Degu?
Nose to tail po česku
Tohle nechápu. Máme rádi maso, děláme zabijačky a přesto tu nemáme žádný pořádný podnik, který by se věnoval masu od A do Z. Vnitřnosti, morek, nožičky a všechny ty podivné díly masa, které kdysi znali jen řezníci a fajnšmekři. Buď jako hospoda nebo řeznictví-uzenářství s posezením. Maso a kobliha (respektive TRMS) má k tomu hodně nakročeno, ale přeci jen je to spíš podnik, který vychází z britské tradice. Určitě tu chybí odvážný český kuchař/řezník, který by tohle téma zpracoval po našem, moderně a nebojácně. Najde se někdo?
EMA jako winebar
Vinárny, vinné bary nebo chcete-li winebary jsou u nás pořád trochu pozadu a moc se jim nedaří shodit snobský odér, který okolo vína panuje. Pořád je to až příliš moc motýlků, degustací a slovíčkaření s vinnými pojmy. Původně jsem chtěl do titulku napsat vinný bar v teniskách a třičku, ale když o tom uvažuju v reálu, tak mi tam okamžitě naskočí EMA, Kamil Srbek a jeho schopný tým. Na neformální vinný bar z jejich dílny bych byl děsně zvědavý. Špičková vína, dobrý poměr cena/výkon a odlehčený servis. To by se nasávalo!
Posh bufáč
Fandové nádražek a odpůrci fajnovostí mě asi zabijou, ale já to přesto zkusím. Představte si malý bufáč s nerez pulty na stojáka, výběr z několika pivních píp, luxusní cold cuts, masové sendviče, vyladěné klobásky... Zní to trochu jako Lokál nebo jako Výčep na stojáka, ale víc komorně, fancy a s volume doprava. Asi bych byl jediný host, ale co už. Skvělé místo po práci nebo před barem by to bylo. Ale asi jen ve snu.
Erupce italských bublin na Vinohradech. Postupoval jsem dost neprofesionálně. Nedělal jsem si poznámky, v tom vedru jsem ani moc nedával pozor a prolítl jsem jen malinkou část vystavovatelů. Ale zase jsem si to pěkně užil. Spousta slunce a v druhé půli i pěkná letní bouřka.
Takhle jsou víkendové Vinohrady úplně nejlepší. A velké díky Prosekárně, že se do toho opět pustili.
13. červen 2015 19:06:43
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Jiří Sládek a jeho brew crew dnes přísně úřadovali. A strašně mi sedli do noty s připravenými letními drinky.
Cascara fizz (45 Kč) a Aperol cascara fizz (70 Kč) je asi to nejlepší pojetí kávy, ve kterém se dá příblížit k letní limonádě. I v alko verzi velmi lehké, neulepené a osvěžující.
To hlavní bylo ale v disciplíně filtrované kávy na ledu. Kávu Iced Nano Challa & Mosaic (80 Kč, na fotce) si budu pamatovat asi ještě hodně dlouho.
Lehká a květinově navoněná Etiopie (z berlínského Barnu) byla udělaná v aeropressu na led. K namleté kávě byla ale přidaná i špetka chemele Mosaic, který se s aromatickým výrazem kávy pěkně překrýval (sám o sobě má květinové a tropické aroma), takže po zchlazení chuť i aroma zčásti dopumpoval.
Kdyby vám tuhle kávu někdo podal bez upozornění na dochmelení, vsadím se, že byste ani nemrkli a brali byste to jako příjemně aromatický filtr na ledu (a chmel by vás vážně nenapadl).
Já jsem z toho ještě teď nadšený a přesně tenhle styl, kdy se v kávovém drinku jen mírně pošťouchne určitá výchozí vlastnost, mě děsně baví. Fištrón & finesa, 2v1! :)
Zahrádka, jahody a veltlín Wimmer–Czerny. Hmmm... :)
Spokojená návštěva. Pořídil jsem si jen hodně blbé fotky, tak jen velmi stručně. Při příští návštěvě napravím a vezmu to víc do detailu.
Ochutnal jsem jejich Chicago style hotdog, který je s párkem ze 100 % hovězího masa (dodává Ambiente). Mají na míru upečenou a podle mě i dost povedenou žemli – měkká, kyprá, nedrolí se a je přiměřeně nasládlá. K párku je ještě okurkový relish, cibulka, rajče a salát.
Chuťově skvělé, jen tomu trochu vázla kompozice a půlka kondimentů mi při jídle popadala na tácek (je tam toho prostě moc a na velké kusy). Jinak je ale hot dog příjemně vyvážený, šťavnatý a nemáte pocit, že byste byli zaplácnutí suchým rohlíkem (který v klasické české verzi vždycky naschvál přebývá).
Zatím jsem se do nových pražských podniků nijak zásadně nepouštěl, takže ještě nemám pořádné srovnání. Tohle mě ale docela bavilo.
Příště toho naberu víc a ve více lidech. Plus tedy určitě ještě obejdu Hot God a Mad Dog.
Mají tu nejlepší ledovou kávu, kterou jsem v Praze zatím ochutnal. Dal jsem si ji už asi pětkrát za sebou a je to konzistentně spičkový zážitek.
Kávu připravují jako batch brew (tj. velkou dávku v profi kávovaru naráz). Poté ji rychle zchladí bez naředění ledem a dají ji v uzavřené nádobě do lednice. Plně vychlazenou ji pak podávají do sklenice s ledem a s řezem citronu.
Oproti cold brew v lahvičkách je to tak o řád výš. I když je káva plně vychlazená, tak má i přesto pěkně plné a bohaté aroma. Tam, kde jsem byl u cold brew vděčný za alespoň malinký náznak oříšků nebo čokolády, tak tady můžu v aroma objevovat hned několiv vrstev s převažující ovocnou složkou.
Aromatické nebe a dudy!
Acidita, jeden z hlavních argumentů pro cold brew (kdy bývá při studeném louhování nižší), tu určitě je, ale na ledu a s tak pěkným aroma kávy je jednoznačně pozitivní a osvěžující prvek. A čerstvý citron to jenom stvrzuje.
Budu určitě hledat další pěkně příklady po Praze. Tohle je ale pro mě zatím top. Jestli máte tip na lepší, nenechávejte si ho pro sebe!
Studené káva v archivu:
Ochutnávka Coffe Room espresso na ledu
Ochutnávka Black Coral Cold Brew
Ochutnávka Coffee Room Cold Brew
Ochutnávka Colt Brew
Ochutnávka AnonymouS Coffee Cold Brew
Nitro cold brew doma
HLEDAT
