Zápisník

Proč rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst

Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.

Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!

Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).

Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.

A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).

Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!

Pučálka

Naklíčený hrách je kouzlo z pytlíku. Přidáte k němu jenom vodu, dva dny na to koukáte a na konci máte zelené kulky s úplně jiným složením. Zajisté je to nabouchané vitamíny a kdo ví čím ještě, ale o to nejde. Jde o to, udělat si doma malý hrachový reaktor a uspíšit tak příchod jara.

Telecí vývar

Příprava dobrého telecího vývaru je jistá forma kulinárního kutilství. Podobně jako třeba v leteckém modelářství je to série drobných úkonů rozložených v čase, které se nakonec slijí v jeden celek. Jen ten, kdo udrží koncentraci, je trpělivý a poctivý, má Mig nejkrásnější.

Přeštíci

Kdy jste naposledy viděli vepřové s tak pěkně vyvinutým sádlem? A takhle pěkně vykostěnou kýtu rovnou i s kůží připravenou na pečínku? Vězte, že tohle je výbušný materiál prvního stupně. Maso, o kterém se bude letos mluvit asi nejvíc — vepřové z českých Přeštíků!