Zápisník

Proč rád koukám na fotky jídel, které nebudu nikdy jíst

Tady je zrovna perfektní příklad – procházka aktuálním degustačním menu Noma Japan.

Za prvé
Jsem strašně zvědavý. I kdybyste pod takový odkaz schovali atomovou bombu, kliknu na to. Ekvivalent štěnete, kterému musí hlavu ze zábradlí soustružit hasiči. Nemůžu si pomoct!

Za druhé
Každé takové menu bývá natřískané surovinami, které ale lautr neznám. Následuje dlouhé hledání v knihovně, gůglení a tak podobně. Jinými slovy – rád si u toho připadám úplně hloupě a pak to ještě raději napravuju. A v noci ve snu mě pak z těch surovin zkouší Jan Rosák v imaginárním kvízovém pořadu (kecám, ale jednou to přijde).

Za třetí
U surovin, které naopak znám, jsou zase použity techniky, které bych u nich nečekal, nebo by mě v životě nenapadly realizovat. To samozřejmě okamžitě svádí k domácím pokusům.

A fakt už poslední důvod
Chuťové kombinace! Nad některými fakt kroutím hlavou (tady třeba syrové krevety a lesní mravenci), jiné mě ale zaujmou natolik, že si je pak chci zkusit i v domácích podmínkách (kedlubna vařená s kvasnicemi).

Shrnuto podtrženo – závislák jak jelen!

Cesta kolem světa s partnerem blogu

Co takhle vzít roha? Dát si dva roky prázdnin, odjet na moře a do dálky. Hned byste jeli? S letním partnerem blogu to nebude problém. Nemusíte vybírat dovolenou ani hledat pas, stačí vyrazit — pojeďte s námi na gurmánskou cestu kolem světa!

Bublanina

Pamatujete si, kdy jste poprvé přišli na to, že je úplně jedno, jestli vaříte podle receptu? Kouzelná chvíle, že jo? Osvěžující způsob k osvobození. N...

Pod ubrusem

Jak to tady vypadá, když jsou všichni spát? Ubrus je pryč a vrní kdesi v bubnu pračky. Je zhasnuto. Pod povrchem čile požmurkávají šotkové blogu a k ...

Méněcenný toast

Ani se nepamatuji, kdy jsem měl dobře udělaný toast nebo sendvič venku. Naposledy snad ve Florencii. Ba ne, když při...