Prkýnko
Recepty
Archiv
Inzerce
Kontakt
Hledat
Spokojená návštěva, ale jen o prsa. Byl jsem hodně na vážkách a na konci vlastně i trochu otrávený. Sashimi i přes přítomnost sushi chefa mírně subpar (alespoň, že čerstvost ok). Hlavní rybí chody nebyly technicky blbě, ale nemělo to drive, jaký bych za tu cenu čekal (570, respektive 420 Kč). Třeba zrovna bílý vlk, vongole, dýně a brokolice co je na fotce. Ryba skvěle udělaná i ochucená, k tomu ale omáčka i pyré úplně bez jiskry. Zelenina i mušle bez jakéhokoliv propojení a oba talíře s rybími chody nepříjemně rychle chladly.
K jídlu navíc nosí z kuchyně i naprosto šílené rozpeky (ehm – rozpékané pečivo ze zmraženého polotovaru), které to úplně zbytečně srážejí dolů. A měli jsme i smůlu na výběr vín k jídlu. Takže opravdu nešťastná série malých a zbytečných protivností. Pokud se nevytasí s nějakým osvěžením konceptu nebo novou výraznou osobností v kuchyni, tak nadobro vyřazuji ze svého brněnského seznamu.
Paradox dánských chlebů. Uvnitř mívají krásně vlhkou a kyprou střídu, která je nabušená chutí. Bývají tak akorát kyselé, pekně vybarvené (přirozeným pigmentem z mouky) a k tomu i úžasné voňavé (z části i z vykřupané kůrky). Potud paráda a takové chleby u nás zatím nikde neuvidíte.
Dost často to ale bývají placáky a ve střídě mají defekty. Dánové si zkrátka s tvarováním moc hlavu nedělají a stejně tak moc nehrotí ani optimální délku kynutí.
Chleba na obrázku je z pekárny Mirabelle, která patří mezi podniky šéfkuchaře Puglisiho. Je to cca 1,5 kg velký pecen a stál 40 DKK. Hodně placatý a s moučnou sraženinou ve střídě (vzniká při tvarování, když se vnější silně pomoučená část dostane dovnitř). Druhý pecen, co jsme kupovali, měl zase ve střídě tužší zdrclé proužky, takže taky ne úplně ideál.
Jedli jsme v Manfreds i v Relae, pro které Mirabelle také dodává. Na stole jsme ale vždycky měli chléb o dost zdařilejší. Takže tady spíš problém s konzistencí v pekárně.
Abych ale jen nebrblal. Mimo těch prohřešků je to fakt pěkný příklad severského stylu pečení (viz výše). A strašně rád bych si pro takový typ chleba chtěl zajít i někde u nás.
10. květen 2015 20:05:12
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Takovou odrůdu v supermarketu nekoupíte. Bílá a podlouhlá ředkvička připomínající rampouchy. Chová se jinak úplně stejně jako ředkvičky červené – je křehká, křupe a pěkně pálí.
Malý příspěvek k jarní druhové pestrosti uloven v Holešovické tržnici u stánku se zeleninou z Mělníka (příště si poznačím i číslo stánku, ať víte přesně).
10. květen 2015 18:05:44
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Nespokojená návštěva. Místo i obsluha moc příjemná. Ale to kafe je prostě občas úplně mimo a já si to vybral zrovna zrovínka dnes. Přešlehané mléko s velkými bublinami, vysoká teplota a fádní chuť kávy.
Centrum Prahy bez Emy (která je v neděli zavřená) je stran výběrové kávy ještě pořád dost děravé.
Jeden příběh z kategorie impulzivních nákupů v cizině. Příborové nože Laguiole s typickou vysedávající muškou na střence. Vysoce nepraktické, nepotřebné a příliš kýčovité. Nějak jsem ve slabé chvilce neodolal.
Jo a prý stále ještě Made in France. Ale moc tomu už nevěřím.
9. květen 2015 18:05:19
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
HLEDAT
