Hledal jsem si včera něco o chování rostlin v nulové gravitaci. Nechtějte vůbec vědět, kde jsem to skončil. Jídlo a pití ve vesmíru je jedno velké WTF.
Chudáčci kosmonauti:
Jídlo do vesmíru se vaří předem, balí do pytlíků a vakuově vymražuje. Má pak asi roční trvanlivost při pokojové teplotě (na vesmírné stanici nemají ledničku). Před použitím se jen rehydratuje teplou vodou (z recyklačního zařízení, které umí proměnit vzdušnou vlhkost i moč na pitnou vodu).
Vaření ve vesmíru připomíná patlání z Mimibazaru. Všechno je z polotovarů, v pytlíkách a na vaření můžete použít jen teplou vodu. Jou!
Obyčejné smažení v oleji? Prakticky nemožné, respektive vyžaduje samostatný vědecký výzkum. Olej ani jídlo nedrží na pánvi, kuličky horkého oleje lítají všude. Hranolky ve vesmíru jsou ještě pěkně daleko.
Jídlo při letu na Mars bude obrovský problém. Alespoň část se bude muset vypěstovat a uvařit přímo na palubě.
Systém na pěstování zeleniny ve vesmíru je už v provozu. Jmenuje se Veggie a umí vypěstovat salát!
Číňani do vesmíru zavezli fialovou odrůdu brambory, která tam zmutovala. Jmenuje se Purple Orchid 3 a údajně zfialověla ještě víc.
Skotové to trumfli a poslali do vesmíru soudek s Whisky. Japonci mají zase na kontě pivo vyrobené z ječmene, který si pobyl v kosmu.
Část kosmonautů se potýká s oslabením chuti a čichu. Příčina není jednoznačně určena. Kosmonauti to řeší pálivou omáčkou a pepřem (ty působí na čidla bolesti a teploty, takže i ve vesmíru fungují).
Možná i proto se ve vesmíru vypije děsně málo alkoholu. Nedivím se!
Espresso ale funguje, Lavazza posílá na vesmírnou stanici první funkční mašinu. Je to sice kapsláč, ale nebuďme detailisti, že jo. Ve vesmíru je problém i samotné napití a potřebujete k tomu patentované udělátko.
6. únor 2015 14:02:06 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Otázka za milion. Asi nejběžnější je zchlazení ledem, který je při přeměně svého skupenství velmi výkonný chladič. Nevýhodou je ale naředění a extra dávka vody v kávě, kterou musíte zahrnout do receptu na přípravu.
Kromě ledu se dá taky počkat a nechat kávu vychladnout postupně.
Anebo ji můžete prohnat dvoumetrovou měděnou trubičkou ponořenou v ledové vodě.
Blbost? Chytrost? Zchlazovací kávový bazmek Coil tenhle nápad asi nejlépe ověří v praxi. Uvádějí zchlazení horké kávy asi na 8 °C za 4 minuty. Cena se ale dost podřizuje drahému materiálu, takže vás celé udělátko přijde na 199 dolarů. Připočtěte ještě dělání s výměnou ledu a zas tak chytře to ve výsledku nevypadá.
Takže – milí fyzici, chemici. Máte nápad na rychlé zchlazení kávy v domácích podmínkách bez ledu? Co navrhujete? :)
3. červenec 2015 12:07:18 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Debaty o jídle na krev. Kdo žádnou nezažil, ten vůbec neví o čem to jídlo vlastně je, že ano! :)
Kam se hrabou tuzemské diskuze o zákazu kouření. Když dojde na hrášek v guacamole, tak Amíci neznají bráchu a nastane totální maso. Stačil k tomu jediný tvít s receptem:
Add green peas to your guacamole. Trust us. http://t.co/7imMY9c2ph pic.twitter.com/oeOMt2qgmh
— The New York Times (@nytimes) 1. Červenec 2015
A pak už to jelo úplně samo. Do debaty se dokonce zapojil i ofiko účet prezidenta Obamy a samozřejmě, že hrášek s avokádem pořádně vyhejtil:
respect the nyt, but not buying peas in guac. onions, garlic, hot peppers. classic. https://t.co/MEEI8QHH1V
— President Obama (@POTUS) 1. Červenec 2015
Dokonalost sama. Ty nejlepší reakce si projeďte na Twitteru Melissy Clark, autorky nebohého receptu. Ono je to vlastně celé úplně blboučké, ale taky děsně vtipné.
Jestli to zkusíte, dejte vědět. K originálu přidávám ještě jednu čistě hráškovou verzi.
Peas!
2. červenec 2015 13:07:03 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Po obraně intenzivního zemědělství se připravte na další názorovou nakládačku, která tentorkát cílí na naše zbytnělé romantické představy o jídle.
Pod kousavým pohledem historika připomínají současné snahy o poctivé (přírodní, lokální a nevím jaké ještě jiné) jídlo jen rozmar úzkého a rozmazleného zlomku populace.
Je to dlouhé, ale dobré. Chytré a rozhodně ne jednostranné. Dejte si kafe, vyhraďte si chvíli času a přelouskejte to. Skvělý materiál k úvahám.
Za tip díky Michalu Kašpárkovi.
1. červenec 2015 15:07:28 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Letos pěstuji výhradně cukrový hrášek na lusky. Semena jsou úplně v pohodě k dostání a na pěstování je to naprosto nenáročný plevel.
Jeden mini řádek mám dokonce v úplně obyčejném plastovém truhlíku a daří se mu tam velmi dobře. Stačí jen ohlídat, aby se měl k čemu pnout a aby se nepokácel, když vyroste. Zrovna teď krásně kvete a dozrávají mi tu první krásné lusky. Úplně se kochám!
U nás bývá naneštěstí k vidění strašně málo. A když jo, tak je z 99 % z dovozu. Ohromná škoda!
Nevím jeslti je to kulturní zvyklost, nebo jestli v tom vězí nějaká zapeklitost při pěstování, ale na trzích jsem ho snad ještě pořádně neviděl.
Kromě jeho sladkosti a křupavosti je na něm kouzelné i to, že se na rozdíl od svého dřeňového kolegy nemusí složitě vyloupávat. Stačí ho jen zbavit stopky a už můžete chroupat. Je speciálně vyšlechtěný tak, aby v lusku neměl tuhé vlákno.
U dřeňového hrášku se navíc občas stane to, že koupíte lusky přezrálé nebo špatně skladované. Hrášek je pak tužší a méně sladký. U cukrového hrášku to skoro nikdy nehrozí a staží jen pohlídat, jestli je pěkně mladý a křehký.
Zkrátka a dobře samá pozitiva a na léto určitě skvělý kandidát pro doplnění druhové pestrosti v Česku.
Jestli máte svého oblíbeného zemědělce, od kterého nakupujete, určitě ho o luskový hrášek poproste. Osivo je u nás běžně dostupné.
Já se pokusím průběžně neužírat, nasbírat větší množství a brzy ho sem zase dám.
29. červen 2015 19:06:47
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku