Spokojená návštěva! A taky moje první. Paralelní polis je opravdu jako z jiného světa. Černej barák, bitcoiny, 3D tiskárna, otevřený bar a sci-fi kávovar Synesso. Nevím jak to říct jinak – čuměl jsem.
Jako hlavní pražírnu mají na čepu berlínskou Bonanzu. Na dripu a v rámci pravidelných čtvrtečních cuppingů ale střídají všechno možné.
Platí se bitcoiny, ale nebojte se toho. I když třeba nevíte jak to celé funguje, všechno vám moc mile vysvětlí a předvedou.
Nejdřív jsem si stáhnul a nainstaloval bitcoin pěněženku do telefonu (mám Bread Wallet). Pak jsem vyměnil peníze za bitcoiny v bitcoin automatu, který mají hned u vchodu, a bylo hotovo.
Platí se tak, že vám obsluha ukáže kód na tabletu, který si naskenujete a přímo z mobilu okamžitě zaplatíte (je to rychlejší než kreditkou). Ceny jsou uvedeny v korunách a bitcoiny se vám odečtou podle aktuálního kurzu (který tu taky mají na on-line panelu). Platil jsem takhle vůbec poprvé v životě a jsem nadšený.
Určitě to nebyla moje poslední návštěva. Jestli vás zajímá víc o Bitcoin Coffee– mrkněte na článek z KafeBloku.
8. únor 2015 17:02:06
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Dnes jsem ochutnal hned tři nové věci v lístku. Jemňoučký telecí brzlík s květákem (210 Kč). Hřebenatky s koncentrovanou bujabézou a osvěžujícím salátem z fenyklu (355 Kč). A ve finále luxusní verze nanuku Eskymo (160 Kč) – kokosové parfait s dvojí čokoládou navrch (hořká vs. mléčná s mořskou solí).
Story se prostě pořád mění před očima. Nemůžu se dočkat posezení venku a až pořádně začne letní zeleninová sezóna.
3. duben 2015 19:04:33
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Šedesátá léta a počátky průmyslové výroby potravin, kdy se v Česku stavěla celá potravinářská odvětví na povel (a pěkně v pětiletkách), to musel být neskutečný rachot. Potravináři, výživáři a inženýři v plné ráži.
Ne, nedělám si z toho srandu. Když si tou knížkou listuji, tak úplně koukám, kolik se toho v té době dělalo a jak to bylo rozjeté. Od zpracování mléka, přípravu mléčných kultur, přes specializované závody až k maloobchodu a výrobně distribučním jednotkám mléčných jídelen.
Jogurty, tvarohy, krémy, kysaná a ochucená mléka i první nanuky a zmrzliny. Všechno primární místní výroba a většinou čistě ze základních surovin.
Nijak si to neidealizuji, ale jen mě to prostě fascinuje. Navíc k tomu všechny ty tradiční skleněné a papírové obaly, které člověk jen matně pamatuje z dětství. Úplně z toho mám chuť adoptovat nějakou malou rozvojovou zemi a rozjet tam národní průmysl mléčných specialit... :)
Jako bonus přidávám pár raných průmyslových receptur. Na nanuk Míša, tehdy ještě balený po velkých kostkách. A na Pribináček, u kterého určitě překvapí široká paleta uvažovaných příchutí (mj. zeleninový, pomerančový, angreštový, s rajčaty).
3. duben 2015 16:04:29
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
Spokojená návštěva. Příprava na Velikonoce zahájena! Krásná jehněčí kýta a předeček (cca 5 kg), které si chystám na pomalé pečení na ohni.
Letos chci zkusit jednu starou techniku. Maso se při ní nandá na rožeň a ten se pak jednoduše zapíchne těsně vedle ohně. S ohněm a žárem se pak šoupe podle potřeby a maso se pomalu opéká několik hodin. Viděl jsem to dělat přímo Paula Daye, tak snad jsem to odkoukal správně a celé to nezmrvím.
2. duben 2015 17:04:23
- Trvalý odkaz
- Sdílet na Facebooku
U nás je asi nejlepší příklad Sasazu. A to i včetně té anarchie na stole, o které se v článku mluví.
1. duben 2015 21:04:22 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku
Druhé Chez Miro (jáj, toto letí) to nebude, ale i tak jsem děsně rád, že se v Pardubicích objeví něco nového a bude u toho šéfkuchař Růžička.
1. duben 2015 21:04:14 - Trvalý odkaz - Sdílet na Facebooku